Lipavský přivezl 34 lidí
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) si udělal hezké plus před bojem o ambasádu České republiky v Izraeli. Zastávka po cestě z Ománu k vyzvednutí 34 českých občanů je milé, lidské gesto, za nějž díky jemu i těm, kteří mu myšlenku vnukli. Čeští občané konečně jednou měli prospěch z toho, jak jsou vládní činitelé za peníze daňových poplatníků rozlítaní po světě.
Zbývá zjistit, co u arabských států v Ománu vyjednal prospěšného kupříkladu z hlediska energetických surovin. O tom, že by snad změnil jejich náhled na vývoj konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, fantazírovat netřeba. Přidaná hodnota ovšem je, že i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), vzděláním učitel, vycítil příležitost a na oltář blaha lidu navršil ochotu vrátit se dřív z výletu do Uzbekistánu, aby letadlo mohlo do Izraele.
Jen škoda, že vládní letka je v tak skvělém stavu, že její airbus má poruchu, a chudáci ti, kteří poletí dálku nerychlým vznášedlem CASA. Ptejme se však politiků, jestli musíme spoléhat na to, že zrovna nějaký ministr bude mít cestu kolem konfliktní zóny, než se rozhoupou k akci, a proč to Česku trvá déle než jiným zemím.
ČTĚTE TAKÉ: Hamás pašoval do Gazy zbraně dlouhé roky. Experti vysvětlují, proč to Netanjahu dovolil
Gesto Lipavského netřeba přeceňovat, připravilo však ministru zahraničí půdu pro další boj na domácí půdě. Nečekaně realisticky se postavil proti stěhování naší ambasády z krásného Tel Avivu s přímořskými promenádami do prašného, přelidněného Jeruzaléma. Zatím je sám vojákem v poli – zbytek vlády zdatně ignoruje námitky šéfa diplomacie. Narušení společné pozice EU, nebezpečí pro diplomaty a mezinárodní závazky jsou námitky platné. Hlavní je ale další argument.
Přispěje přestěhování české ambasády k zastavení bojů? Zapříčiní mír? Je z hlediska efektivity dosažení cíle – konce umírání nevinných civilistů na obou stranách – vhodné a potřebné? Nebo se jedná o další prázdné gesto k pobavení velkých hráčů majících na vývoj situace skutečný vliv? Jestliže je převážná část členů EU, naší nejbližší politické rodiny, stejně jako rezoluce Rady bezpečnosti OSN proti, neudělá zbytečnou zlou krev a žluč při jednání o jiných otázkách? Debata se má vést z hlediska hodnocení přínosů a nákladů, vnímání světa realisticky, jaký je. Snění patří do oblasti snažení se o změnu reality, vždy by však mělo zůstat v mantinelech dosažitelných možností.
Symboly jsou věc dobrá, ale žerdí k věšení vlajek cizích států (zatím dvou) na území našeho je omezený počet, stejně jako je omezený jejich dopad na vývoj problému, k němuž se symboly vztahují. Lipavský snad bude postupovat dále realisticky v přímé úměře k humanismu rozumějícímu, že nevinní civilisté v Gaze, sužovaní totální blokádou a bombardováním, nemohou za to, kde se narodili a žijí. Mrtví nevinní jsou tragédie bez ohledu na jejich původ nebo státní příslušnost.
Emocionálně je chování zastánců kolektivní viny, symbolů a stěhování ambasád pochopitelné, intelektuálně hůře. V boji s morální panikou vyvěrající z vědomí bezmoci je Lipavského postoj záslužný a přejme si vítězství realistických nohou pevně stojících na zemi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Izrael se obává války na dvou frontách. Podívejte se na video.
