Hamás pašoval do Gazy zbraně dlouhé roky. Experti vysvětlují, proč to Netanjahu dovolil

Odhaduje se, že Hamás má k dispozici kolem 30 000 bojovníků

Izrael se obává války na dvou frontách

Radikálové z Hamásu napadli v sobotu Izrael s technologicky vyspělými zbraněmi, raketami a drony, což vyvolalo debaty o tom, jak se k nim Gaza dostala. Hlavními dodavateli Hamásu jsou Írán a Sýrie. Radikálové se přitom nevyzbrojovali několik měsíců, ale dlouhé roky. A Izrael nad tím podle mediální organizace NPR musel přivírat oči.

Spor mezi Izraelem a Palestinou je mimořádně složitý a každý další den po sobotním útoku se ukazuje, že všechno nebylo tak, jak se na první pohled zdálo. I když se izraelský premiér Benjamin Netanjahu domluvil s opozicí na společné vládě a vede teď zemi ve válce s Hamásem, prší na něj kritika za to, že dovolil, aby situace došla tak daleko.

Izraelci se začali z Gazy stahovat v roce 2005, což mělo přispět ke klidu v oblasti a narovnání vztahů s Palestinou. Jenže už o dva roky později se Pásma Gazy zmocnil Hamás a udělal z něj centrum pro svou radikální expanzi.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Válka v Izraeli může přerůst v širší konflikt. Radikálové varují USA, Washington zase Írán

Vzestup radikálů

Členové Hamásu začali hloubit podzemní komplexy pod městem, kde ukrývali zbraně i své vůdce. Do toho se budovaly tajné cesty, přes které začali radikálové pašovat vojenský arzenál ze zahraničí.

Podle americké CNN patří mezi největší sponzory Hamásu Írán a Sýrie. Zbraně se do Gazy dostávaly různě.

„Hamás dostává zbraně z Íránu, které jsou do pásma Gazy pašovány tunely. Často šlo o systémy delšího dosahu,“ uvedl Daniel Byman, vedoucí pracovník projektu Transnational Threats Project z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

„Írán také dodával Hamásu své pokročilejší balistické střely po moři, a to ve formě komponentů pro konstrukci v Gaze,“ uvedl Charles Lister, vedoucí pracovník MEI. Takové zásilky pašeráci prý shazovali dále od břehu, aby je Izraelci neviděli.

K tomu Írán sdílel s Hamásem know-how a přispěl k tomu, že v Gaze po pár letech dokázali některé zbraně vyrobit i po vlastní ose. „Máme místní továrny na všechno, na rakety s doletem 250 kilometrů, na 160 kilometrů, 80 kilometrů i 10 kilometrů. Máme továrny na minomety a jejich střely. Máme továrny na kalašnikovy a jejich náboje. Náboje vyrábíme s povolením Rusů. Stavíme je v Gaze,“ uvedl Ali Baraka, šéf Hamásu pro národní vztahy v zahraničí, pro ruský kanál RTArabic.

Izrael je poslední frontovou linií Západu, říká Cohen. Ocenil Česko a návštěvu Lipavského

Izrael je poslední frontovou linií Západu, bojujeme kromě své domoviny i za celý svobodný svět. V Tel Avivu to izraelský ministr zahraničí Eli Cohen řekl CNN Prima NEWS a dalším českým médiím, která doprovázela šéfa tuzemské diplomacie Jana Lipavského na jeho utajené návštěvě židovského státu. Dodal, že se obává, že se do konfliktu Izraele s teroristickou organizací Hamás zapojí i radikálové z Hizballáhu.

Rusové v tom všem také hrají svoji roli. Do Gazy měli dostat i západní či ukrajinské zbraně, aby očernili Kyjev.

Izrael se musel dívat

Nabízí se otázka, proč Izrael se svým tradičním premiérem Benjaminem Netanjahuem nezakročil, když o financování a zásobování Hamásu ze zahraničí musel vědět. Tal Schneider, politický a diplomatický zpravodaj deníku The Times of Israel, se pro NPR vyjádřil v tom smyslu, že Netanjahu věřil, že pokud bude tolerovat vládu Hamásu, radikálové nechají jeho zemi na pokoji.

„Podle Schneidera bylo Netanjahuovým cílem zabránit vzniku budoucího palestinského státu za každou cenu. A toho dosáhl způsobem, jakým přistupoval k Hamásu, když umožnil přísun peněz do Gazy, kterou Hamás ovládá, a uzavřel s militanty dohody prostřednictvím Egypta,“ uvádí NPR, americká mediální organizace.

Důvody pro toto rozhodnutí hledal už v roce 2018 zmiňovaný Daniel Byman, tehdy politický analytik think-tanku Brookings.

„Hamás vládne a poskytuje služby obyvatelům Gazy. Izraeli se možná nelíbí, jak Hamás vládne, ale je to lepší než žádná vláda. Ačkoli někteří izraelští aktéři chtějí zastavit hospodářský rozvoj v Gaze, aby snížili popularitu Hamásu, Izrael nechce, aby plnohodnotná humanitární krize skončila na jeho bedrech,“ napsal Byman.

Jenže něco takového se teď děje. Izrael v reakci na sobotní útok, při kterém Hamás povraždil přibližně 1 200 Židů, zahájil blokádu Gazy a letecké údery. V regionu začala válka, které se Izrael tak moc snažil vyhnout.

„Sázet na pragmatický Hamás byla smrtící chyba,“ uvedl Washington Post.

Tagy:
válka Izrael zbraně Írán Sýrie Palestina Hamás Benjamin Netanjahu