Ve svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje zavlály moravské vlajky na více než 1 600 radnicích. V drtivé většině ve žlutočervené barvě, jenže v Poslanecké sněmovně připravovaný zákon považuje za symbol Moravy jedině tradiční modrý prapor. Nesledují snad na moravských radnicích dění v parlamentu? Nečtou návrhy zákonů a vládní stanoviska k nim, ani když jde o tak citlivou záležitost, jakou je legalizace moravské vlajky?
Žlutočervenou moravskou vlajku prosazují hlavně moravistické spolky, některé z nich se přitom netají vyhraněnými nacionalistickými až separatistickými postoji. Přesně 79 poslanců parlamentu se letitý spor o legalizaci moravské vlajky (z právního hlediska zatím neexistuje) a její podobě pokusilo vyřešit letos na jaře.
Podívejte se, jak probíhaly oslavy státního svátku Dne slovanských věrozvěstů na Velehradě:
Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách podepsalo 79 poslanců z vládních i opozičních lavic, nechybí mezi nimi třeba Radek Vondráček (ANO), Marian Jurečka (KDU-ČSL) anebo Vít Rakušan (STAN), ve vzácné shodě dokonce i sourozenci Hayato Okamura (KDU-ČSL) a Tomio Okamura (SPD). Po odborných konzultacích s heraldiky se v zákoně objevil tento návrh na podobu moravské zástavy: „Vlajka Moravy je modrá. Uprostřed modrého pole je bílo-červeně šachovaná orlice se žlutou korunou a žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce vlajky je 2:3. Vlajka je vyobrazena v příloze zákona.“
Je to tradiční zemská historická zástava. Moravistické spolky ale i po zveřejnění návrhu zákona, k němuž své neutrální stanovisko přidal i vládní kabinet, dále trvají na žlutočerveném moravském praporu. A protože názory těchto spolků mají na moravských radnicích zřejmě větší váhu než úsudky poslanců a vlády, vyrostl na Moravě v den svátku věrozvěstů celý les žlutočervených vlajek. Téměř žádný starosta si zkrátka nedal do souvislostí připravený zákon s právě probíhající akcí s rádoby lidovým názvem: „Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka.“ Praha je daleko, zato moravisté pod okny.
Vlajky Čech a Moravy podle aktuálního poslaneckého návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách Zdroj: Poslanecká sněmovna
Vlajky Čech a Moravy podle aktuálního poslaneckého návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách Zdroj: Poslanecká sněmovna
Vlajka dezinformátorů
A moravisté se stanovisku heraldiků a poslanců prostě podřizovat nebudou. „Vlajku tvoří žlutočervená bikolóra,“ usnesl se třeba sněm strany Moravané v reakci na poslanecký návrh. Zrovna této straně totiž nejde o nějaké oficiální požehnání moravské vlajce, neboť žlutočervený prapor používá především jako partajní fangli. Jako vizuál k pomateným dezinformacím, které strana Moravanů hlásá.
Předseda Moravanů Ctirad Musil třeba letos v březnu při výročí tibetského národního povstání přirovnal Moravany k perzekvovaným Tibeťanům. „Osud Moravy je totiž v rámci České republiky snad ještě horší než osud Tibetu v rámci Čínské lidové republiky. Tibet má aspoň nějakou autonomii a své hranice, Morava byla důsledně českým státem jako státní útvar zničena, pohlcena a rozkouskována mezi neobolševické kraje. Její tisíciletá hranice byla zničena,“ hřímal Musil v březnovém stranickém prohlášení.
„Strana Moravané usiluje o přeměnu unitární České republiky na federativní stát dvou rovnoprávných národů, Čechů a Moravanů. Tedy na Českou a Moravskou Federativní Republiku,“ řekl Musil v roce 2021 redakci CNN Prima NEWS. A co bude následovat po federaci? „Jestli půjde o samostatnost, anebo se staneme součástí nějakého úplně jiného státu, na to teď nejsem schopen odpovědět,“ dodal předseda Moravanů, jehož oblíbený slogan zní: „Morava je náš domov a bez moravanství jsme cizinci ve své vlastní zemi!“
Žlutočervenou vlajku prosazuje i Moravská národní obec, která si před lety vymyslela i cyrilometodějské vyvěšování moravských praporů pod výše zmíněným lidovým heslem. Z právního hlediska přitom na radnicích nesmí vlát žádná neexistující vlajka, což v tuto chvíli platí pro žlutočervenou i modrou takzvanou moravskou vlajku.
Partaje s podivnou minulostí
Moravská národní obec v čele s předsedou Jaroslavem Krábkem se ohání patriotismem a vlastenectvím, ale mnohdy pracuje i s vyhroceným nacionalismem. Členové organizace byli po roce 2010 napojeni na xenofobní extremistickou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti či na podobně pravicově ortodoxní Slovenské hnutí obrody. Zmiňované slovenské seskupení třeba sestavilo pochybný Seznam zrádců slovenského národa, útočilo proti maďarské menšině a po okupaci Krymu v roce 2014 distribuovalo trička s Putinem či ruským státním znakem. Moravská národní obec přitom slovenské extremisty zvala na takzvané Pochody za Moravu.
V roce 2015 začala Moravská národní obec s vytyčením historické zemské hranice mezi Moravou a Čechami. Mohla to být bohulibá vlastivědná záležitost, proti které by nešlo nic namítat, jenže o akci informovaly ruské propagandistické webové stránky Hlas Ruska, které se zrovna transformovaly na dezinformační web Sputnik. Moravská národní obec dokonce propagandistickým ruským novinářům poskytla rozhovor, který vyšel bok po boku s oslavnými texty Putinovy politiky i separatistů z Donbasu.
Poslanci se teď rozhodli zlegalizovat pouze modrou moravskou vlajku a logicky očekávají podporu moravských radnic. Starostové však opět vyvěsili partajní fangle moravistů, tedy třeba Moravské národní obce, Moravanů i dalších podobných uskupení. Asi z hlouposti či nevědomosti, kdo ví.
Netuším, kolik žen a mužů z čela moravských radnic o poslaneckém návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách vůbec něco slyšelo. Neznalost zákona (byť zatím v podobě návrhu) ovšem neomlouvá. Každý starosta by měl přece zbystřit, která bije, když se v parlamentu jedná zrovna o moravských symbolech. A nikoli znova skočit na špek moravistickým spolkům, kterým na moravském praporu až tolik nezáleží. Jen hledají prostor pro šíření svých bludných partajních názorů.
