Klimatický summit OSN ve skotském Glasgow je nejdůležitější politickou akcí roku. Škoda že to nikoho nezajímá. Státníci Ruska, Číny či Brazílie – tedy zemí, které se klíčovou měrou podílejí na znečišťování planety – se neobtěžovali do Británie přijet a dali světu jasně najevo, že z klimatických změn nechtějí mít těžké spaní. Evropa s Amerikou tak dostaly šanci ukázat, jak jsou v ekologickém boji bezzubé.
Globální oteplování, růst hladiny oceánů, vlny veder i častější tornáda – to jsou reálné projevy klimatické změny. Je potřeba o nich mluvit, je potřeba je řešit. Jenže ze summitu OSN v Glasgow, který měl nastavit budoucí strategii světa v boji se skleníkovými plyny, se stal už po pár hodinách festival marnosti, protimluvů, paradoxů a absurdních situací.
Tím spíš, že ti, kteří měli přijet, nepřijeli. Prezidenti Číny, Ruska či Brazílie se ani přes palbu kritiky summitu neúčastní. Volně přeloženo: Peking do Skotska vzkazuje, že bude nadále spoléhat na uhlí, Moskva, že se nenechá znepokojit požáry na Sibiři, a Brasilia, že v devastaci Amazonie jen tak nepoleví.
Klima jako bomba, spící Biden a kritika nepřítomných. Pět postřehů z konference OSN
Klimatický summit OSN COP26 ve skotském Glasgow je v plném proudu. Světoví lídři se už dohodli na ukončení odlesňování a některé státy se zavázaly ke snižování emisí a změně energetického portfolia. Dvoutýdenní mítink ale tíží také řada přešlapů, paradoxů a úsměvných situací.
Ano. Brazílie se vedle ostatních států zavázala k tomu, že do konce roku 2030 zatočí s odlesňováním. Jenže v tu dobu už mohou z amazonských „plic planety“ zbýt jen ukuckané průdušinky.
Evropa je v boji sama
Byl to ostatně britský premiér Boris Johnson, kdo na summitu prohlásil, že lidstvu ubíhá čas a do soudné klimatické půlnoci zbývá pouhá minuta. Vzhledem k apatii Asie je jasné, že Evropa musí jít příkladem. Evropská unie ale transformaci v zelený kontinent pojala zbrkle a surově. A tak zatímco budou Evropané vyhánět z měst auta a jíst veganské burgery, mohou ztratit konkurenceschopnost na globálním poli. A za jakou cenu? Pokud se k emisním škrtům nepřidají největší státy světa, snaha Bruselu bude bezzubá.
Rozpačitě působili evropští a američtí lídři i na summitu v Glasgow. Šéf Bílého domu Joe Biden nejprve sepsul Čínu za absenci a pak sám klimbal během vystoupení jiného řečníka. Správce Downing Street Johnson zase působil jako lídr světového ekologického tažení a pak se posadil vedle světově uznávaného přírodovědce Davida Attenborougha, kterému táhne na stovku, bez roušky.
Nabitý den, Joe? Lidé si utahují z Bidena, který zřejmě usnul přímo na klimatickém summitu
Klimatická konference COP26 ve skotském Glasgow se pro amerického prezidenta Joea Bidena stala dalším místem, kde si podle mnohých uhnal ostudu. Během zahajovacích projevů na zhruba 20 vteřin zavřel oči, z možného mikrospánku ho vyrušil až asistent. Na sociálních sítích nyní čelí kritice i výsměchu.
Jistě, šance, že by Attenborougha nakazil koronavirem, byla minimální. Jde ale o přístup. O detaily. O drobné projevy pokrytectví, kterých si lidé všímají. A které často zastiňují altruistickou snahu Západu zachránit modrou planetu, ze které se stává vařící kotel.
Přes Atlantik na voru
Je to právě pokrytectví, co láme řečníkům v Glasgow vaz. Státníci a podnikatelé ve Skotsku básní o zelené budoucnosti a ekologické dopravě a sami přitom do města přiletěli soukromým tryskáčem.
Nenechte se zmást. Přeji takovému Jeffu Bezosovi všechny tryskáče světa. Leteckou dopravou si prostí lidé i státníci kupují tu nejcennější komoditu – čas. V takovém případě ale nemají kázat o tom, že všichni mají jezdit na kole a přes Atlantik plout na voru.
Přece se Bezos mohl domluvit s Bidenem a o cestovné se podělit. Nebo se mohl připojit přes Skype. Anebo vůbec nemusel jezdit. Stejně ten summit za stovky milionů liber nikoho nezajímá.