Klimatický summit OSN ve skotském Glasgow je nejdůležitější politickou akcí roku. Škoda že to nikoho nezajímá. Státníci Ruska, Číny či Brazílie – tedy zemí, které se klíčovou měrou podílejí na znečišťování planety – se neobtěžovali do Británie přijet a dali světu jasně najevo, že z klimatických změn nechtějí mít těžké spaní. Evropa s Amerikou tak dostaly šanci ukázat, jak jsou v ekologickém boji bezzubé.
Globální oteplování, růst hladiny oceánů, vlny veder i častější tornáda – to jsou reálné projevy klimatické změny. Je potřeba o nich mluvit, je potřeba je řešit. Jenže ze summitu OSN v Glasgow, který měl nastavit budoucí strategii světa v boji se skleníkovými plyny, se stal už po pár hodinách festival marnosti, protimluvů, paradoxů a absurdních situací.
Tím spíš, že ti, kteří měli přijet, nepřijeli. Prezidenti Číny, Ruska či Brazílie se ani přes palbu kritiky summitu neúčastní. Volně přeloženo: Peking do Skotska vzkazuje, že bude nadále spoléhat na uhlí, Moskva, že se nenechá znepokojit požáry na Sibiři, a Brasilia, že v devastaci Amazonie jen tak nepoleví.
Ano. Brazílie se vedle ostatních států zavázala k tomu, že do konce roku 2030 zatočí s odlesňováním. Jenže v tu dobu už mohou z amazonských „plic planety“ zbýt jen ukuckané průdušinky.
Evropa je v boji sama
Byl to ostatně britský premiér Boris Johnson, kdo na summitu prohlásil, že lidstvu ubíhá čas a do soudné klimatické půlnoci zbývá pouhá minuta. Vzhledem k apatii Asie je jasné, že Evropa musí jít příkladem. Evropská unie ale transformaci v zelený kontinent pojala zbrkle a surově. A tak zatímco budou Evropané vyhánět z měst auta a jíst veganské burgery, mohou ztratit konkurenceschopnost na globálním poli. A za jakou cenu? Pokud se k emisním škrtům nepřidají největší státy světa, snaha Bruselu bude bezzubá.
Rozpačitě působili evropští a američtí lídři i na summitu v Glasgow. Šéf Bílého domu Joe Biden nejprve sepsul Čínu za absenci a pak sám klimbal během vystoupení jiného řečníka. Správce Downing Street Johnson zase působil jako lídr světového ekologického tažení a pak se posadil vedle světově uznávaného přírodovědce Davida Attenborougha, kterému táhne na stovku, bez roušky.
Jistě, šance, že by Attenborougha nakazil koronavirem, byla minimální. Jde ale o přístup. O detaily. O drobné projevy pokrytectví, kterých si lidé všímají. A které často zastiňují altruistickou snahu Západu zachránit modrou planetu, ze které se stává vařící kotel.
Přes Atlantik na voru
Je to právě pokrytectví, co láme řečníkům v Glasgow vaz. Státníci a podnikatelé ve Skotsku básní o zelené budoucnosti a ekologické dopravě a sami přitom do města přiletěli soukromým tryskáčem.
Nenechte se zmást. Přeji takovému Jeffu Bezosovi všechny tryskáče světa. Leteckou dopravou si prostí lidé i státníci kupují tu nejcennější komoditu – čas. V takovém případě ale nemají kázat o tom, že všichni mají jezdit na kole a přes Atlantik plout na voru.
Přece se Bezos mohl domluvit s Bidenem a o cestovné se podělit. Nebo se mohl připojit přes Skype. Anebo vůbec nemusel jezdit. Stejně ten summit za stovky milionů liber nikoho nezajímá.