Komentátoři Schmarcz a Kulidakis o slovenských volbách
Po prvním kole prezidentských voleb na Slovensku postupují dle původních předpokladů dva kandidáti – Peter Pellegrini a Ivan Korčok. Česká politická opozice nepokrytě podporuje sociálnědemokratického předsedu slovenského parlamentu Pellegriniho, pětikoalice Ivana Korčoka.
Není na tom nic špatného při vědomí, že si Slováci mohou volit koho chtějí stejně, jako naši politici mají právo na názor, akorát do toho neměli zatahovat společné zasedání obou vlád. Názory mají vyslovovat za sebe, vlády mají jednat a spolupracovat v případě shody, případné neshody si vysvětlovat. Jsme totiž partneři v EU a NATO.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Po vyhlášení výsledků Pellegrini poblahopřál Korčokovi, což je slušné a sympatické, a což také dává odpověď na otázku, jaké je chování pana Korčoka, který svému sokovi sportovně nepogratuloval. Dočkali jsme se také pokračování české stopy. Pellegrini vzkázal, že chce zemi nezataženou do války a hlavně není důvod skákat, jak česká vláda píská. Korčok zase prohlásil, že chce vytvořit protiváhu stávající vládě vedené Robertem Ficem. A s českou vládou se tváří být jedna ruka stejně, jako Zuzana Čaputová, jíž chce být pokračovatelem.
ČTĚTE TAKÉ: Výsledky slovenských voleb: Korčok a Pellegrini postupují do druhého kola
Tím česká stopa nekončí. Z Korčokova tábora jsme se dozvěděli klasický popěvek, že se jedná o šik voličů demokratických a prozápadních, což je melodie dobře známá od nás. Zároveň se Korčok přiznal, že touží po hlasech voličů stávající vlády a třetího umístěného politika – Štefana Harabina. Ten společně se svými voliči dostal od korčokovců i s nimi spojené ligy spravedlivých nálepku proruský, protizápadní, extremistický. Podobně, jako tomu bylo v případě Fica, Danka a Pellegriniho s jejich voliči. Není to paradox, že samozvaná výspa demokratičnosti přichází s prosíkem za těmi, nad něž se staví jako lepší a demokratičtější, nad nimiž ohrnuje nos?
VIDEO: Fico rozviklává národní bezpečnost, míní Richterová. Nehrajme si na staršího bráchu, vyzval Vondráček
Dříve jsme byli svědky tradičního souboje pravice a levice v tom nejzákladnějším ekonomickém a politickém slova smyslu. Hádat se, zdali vpravo, nebo vlevo, najednou v době uměle vyvolaných hodnotových válek zdá se ztrácet smysl. Jenže prázdných řečí se nikdo nenají, plínky a oblečení za ně nekoupí a domácnost nevyhřeje. Podporovatelům Korčoka, který si užíval prebendy státu v podstatě ve všech vládách včetně Mečiara, to nijak nevadí a hrají svou píseň dál. Je to slovenská věc, pro nás je důležitá podobnost s naším vývojem.
Pětikoaliční vláda vedená Petrem Fialou, jejíž výkon občané ocenili rekordně nízkou důvěrou 17 procent, se nyní snaží stejně jako v minulosti vykreslit opozici, její voliče a veškeré kritiky jako nedemokratické extremisty, proruské šváby, dezoláty apod. Vlezou se jí tam voliči Andreje Babiše, Tomia Okamury, Kateřiny Konečné, Lubomíra Zaorálka a spousty dalších. Ovšem stejně jako Korčok touží po voličích Harabina a Ficovy vlády na Slovensku, i v Česku by pětikoalice ráda hlasy nespokojených, údajně nedemokratických voličů bezpečnostní hrozby. Není to krásný paradox a díra v logice jako vyšitá?
Věčná ideová cvičení, jak patříme na Západ a jak jsme jeho součástí, jsou v našem případě pikantní. Západní média psala v souvislosti s nákupem munice o „malé východoevropské zemičce“, případně o malém bývalém satelitu Sovětského svazu. Tak to dopadá, když se někdo pokouší zemi driftovat jako v Cimrmanech.
V čem jsou pro nás Slováci příkladem?
Další paradox se týká vzývání rovnováhy. U nás pětikoalice na Pražský hrad dostala svého kandidáta, obsadila všechny mocenské posty a tváří se, že tak je to v nejlepším pořádku, že vyhrála přece ta správná strana. Jen v kuloárech smutní, že teď nemůže na nepřejícného opozičníka na Hradě házet své neúspěchy. Na Slovensku její političtí blíženci naopak říkají, že je potřeba vytvořit protiváhu vládě Roberta Fica. Kdyby to nebylo smutné, bylo by to úsměvné.
Slováci si mohou zvolit koho chtějí, slovenští voliči jsou svéprávní a v demokratických volbách je jejich hlas demokratický, ať volí kohokoliv. Vlastně byla prezidentská kampaň na Slovensku pro nás příkladem v demokratičnosti a svobodě slova. Politici předložili své vize, občané-voliči je rozsoudili. A tak to má být. Mohl by i u nás kandidovat Harabin, nebo by už měl klepeta?
