Ilustrační foto Zdroj: Getty Images
Smutné záběry silného ročníku 2008 v nekončících frontách před branami některých středních škol spolu s každoročním stresem rodičů, zda dostanou tříleté děti ve větších městech do školky, ukazují jednoznačný problém české společnosti. Zájem dětí o dostupné vzdělání tu žádná politická síla skutečně nehájí a důvod je pragmaticky prostý. Děti nemají volební právo.
Kdyby ho prostřednictvím svých zákonných zástupců děti měly, české školství by bylo na vyšší úrovni a kapacitou odpovídalo poptávce. Takhle jednoduché to je. Je představa, že kojenec či puberťák volí prostřednictvím svých rodičů, zase tak ujetá?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přes tisíc odmítnutých na jediné gymnázium. Asi půjdu do zahraničí, zvažují vystresované děti
Zdaleka ne, když ze statistik resortu školství víme, že loni hlásili rodiče do školek 180 tisíc dětí a nedostalo se 50 tisíc z nich. To je hodně. Nedostatek míst ve školkách rodiny řeší dětskými skupinami, soukromými školkami či chůvami, nic z toho není zadarmo. Stranou ponechme státní příspěvek na provoz dětských skupin, pořád jde jen o příspěvek.
Tlak na střední školy bude příští rok ještě větší, varuje Bek. Třídy by mohly mít 34 žáků
Letošní zásadní nedostatek kapacit středních škol by se mohl vyřešit rozšířením tříd na 34 studentů, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Příští rok však školy čeká ještě větší nápor zájemců. Stát a kraje proto podle něj musí do té doby vyřešit elektronizaci přijímacích řízení, aby byla dostupná data, kde konkrétně je potřeba problémy řešit. Celý rozhovor s již třetím ministrem školství vlády Petra Fialy (ODS) si budete moct přečíst v příštích dnech.
V tomto roce jsme zase svědky nedostatku míst na středočeských a pražských středních školách, takže mnoha žákům devátých tříd tečou nervy, že zatím nebyli přijati na žádnou školu. A to včetně těch s velmi dobrými studijními výsledky.
Není třeba zdůrazňovat, že kvalitní vzdělání je esenciální předpoklad k tomu, aby se lidem v životě dařilo. Zdůraznit se však musí, že se vinou politiků dostávají děti nebo jejich rodiče do svízelné situace a musejí improvizovat. A to hovoříme o situacích, které se daly dopředu předpokládat a řešit.
Pokud se politici opravdu vehementně nějakému tématu z oblasti školství věnují, jedná se většinou o platy učitelů nebo předvolební trháky typu bezplatné obědy. Obecně je vzdělávání a školství povinnou součástí každého volebního programu, kdo by taky nechtěl moderní kvalitní vzdělání pro všechny děti? Nic z toho u nás ale ve skutečnosti volby nerozhoduje.
Děti a středoškoláci prostě nejsou dostatečně silnou skupinou, která by dokázala dlouhodobě lobbovat za svoje zájmy. Volit nemohou a sami rodiče na to nestačí. Ve srovnání třeba s důchodci, kteří politiky ve volbách tvrdě ztrestají za každou redukci penzí.
Samozřejmě by šlo o malou revoluci, kdyby rodiče mohli volit i za své děti. Dnes vládní lidovci s podobným nápadem přišli už před mnoha lety. A byli pro smích. Když však teď vidíme, jak politici dlouhé roky některé problémy školství ignorovali, není čas návrh – tentokrát zcela vážně – vrátit do hry?
