Rozhovor s ředitelkou 1. Slovanského gymnázia Taťjanou Pergler
Nelítostný boj o židle v pražských středních školách pokračuje. První vlna dětí už obdržela radostnou zprávu, že byla přijata ke studiu. Odmítnutých zájemců o studium ale bylo mnohonásobně více. Některá gymnázia odmítala rovnou stovky dětí. Část z nich by se bez problémů dala označit za premianty. Redakce CNN Prima NEWS se zeptala nepřijatých i přijatých mladých uchazečů, jaké myšlenky se jim nyní honí hlavou.
Na druhé kolo přijímacích pohovorů se před 1. Slovanským gymnáziem zformovala obří fronta, která se táhla od budovy školy v Masné až po Rybnou ulici. Přihlásilo se 1 501 dětí, reálně do zkušebních tříd dorazilo 1 108 zájemců o studium. Míst ale bylo minimum – gymnázium nabízelo posledních 12 volných židlí pro svůj čtyřletý program.
ČTĚTE GLOSU: Festival pokrytectví. Chytráci se vysmívají pandemickým dětem, že pro ně není místo
„Vybírat z tak velkého počtu 12 nejlepších je pro každého pedagoga velmi obtížné. Rádi bychom přijali více studentů, ale bohužel jsme kapacitu momentálně vyčerpali,“ řekla redakci CNN Prima NEWS ředitelka gymnázia Taťjana Pergler. Ta již dříve v rozhovoru uvedla, že problémy s kapacitami škol dlouhé roky nikdo neřešil, třebaže bylo 15 let jasné, že se blíží silný populační ročník dětí.
„V rámci naší budovy jsme už podali žádost o rozšíření kapacity v minulém roce a čekáme na vyjádření. Ministerstvo školství i zdravotnictví oznámilo, že požadavky na navýšení budou zjednodušené, takže by nám to mohlo velmi pomoct,“ vysvětlila Pergler další postup.
Školu hledají i v zahraničí
To jsou ovšem plány do budoucna. Nepřijetí na studium si musely vyslechnout tisíce dětí po celé Praze a ve Středočeském kraji. Plán většiny z nich se ale nemění – stále hledají další školy s volnými místy, i kdyby to mělo trvat až do srpna. Deváťačka Barbora M. nahlas zvažuje, jestli nakonec nebude lepší jít na zahraniční školu, třeba do Německa nebo Rakouska. Kromě angličtiny totiž mluví i dobře německy.
„Rodiče jsou samozřejmě proti. Byli by rádi, kdybych studovala něco v Praze, ideálně na co nejlepší škole. Tam už místa nejsou, a nevím, jestli má cenu to ještě pokoušet. Mám ještě pár přihlášek na několika vybraných školách, ale ty jsou zaměřené na věci, kterým buď nerozumím, nebo mi nesednou a neplánuju se jim v budoucnu věnovat. Uvidíme. Nevím, kam jinam bych šla,“ řekla dívka redakci CNN Prima NEWS.
František P. z malé obce ve Středočeském kraji si podal do druhého kola několik přihlášek na střední školy v Praze 6. V Kladně je podle něj už plno a jeho rodiče jezdí pracovat do centra metropole, tudíž by se s nimi každé ráno a večer svezl. Zatím má ale smůlu – ze šesti podaných přihlášek zatím dostal čtyři zamítavé reakce.
„Samozřejmě mě to štve, nejsem žádný flákač. Lidi si ale kvůli neúspěchu myslí, že nic pořádného nedělám. Přitom bych se tam dostal, kdyby se bodová hranice najednou neposunula o 10 nebo 15 příček. Teď zvažuju, že bych se přihlásil na školu mimo Prahu, třeba do Ostravy, Liberce nebo Pardubic. Ale jsou to náklady, které budou rodiče hodně štvát. Ještě zkusím pár škol a pak to vzdám,“ pronesl František P.
Na otázku, zda by zvažoval studiu v zahraničí nebo opětovné přijímačky příští rok, odpověděl následovně: „Nevím, kdo mi zaplatí studium v zahraničí. Pokud by to letos nevyšlo, určitě bych zkusil přijímací zkoušky i příští rok. Ale co budu dělat v období mezi, to nevím. Ani netuším, jaké mám možnosti,“ přiznal.
Z keců od anonymů si nic nedělám, říká studentka
Některé děti měly štěstí v neštěstí – ve druhém kole přijímacích zkoušek se jim zadařilo. Patnáctiletá Markéta B. se nakonec dostala na čtyřleté gymnázium na odvolání. „Je to velká úleva. Měsíc jsem se strachovala a už jsem podala i přihlášky jinde. Tento týden mi napsali ze školy, že mě berou. Mám velkou radost, rodiče jsou taky mnohem klidnější,“ svěřila se redakci CNN Prima NEWS.
Čekání na verdikt podle svých slov prožívala těžce. Doposud byla poměrně sebevědomou studentkou s výborným prospěchem, jazykovou vybaveností a se zájmem o společenské dění, včetně politiky. To je ostatně důvod, proč by jednou ráda skončila na právnické fakultě. Výzvy internetových diskutérů, ať „jde makat rukama“, si příliš nepouští k tělu.
„Nevím, proč bych si měla dělat těžkou hlavu z anonymních lidí, mají až moc volného času radit cizím dětem, co mají dělat,“ dodala s tím, že by učiliště bylo pro ni až posledním řešením. „Proti řemeslům nic nemám, ale když věnuju čas a úsilí, abych později šla na práva, proč bych se toho měla vzdávat jenom proto, že mi to píše někdo cizí a anonymní?“ doplnila na dotaz reportéra.
Podobný názor sdílí jiný student – Vojtěch K. Ten se hlásil na čtyřleté gymnázium se zaměřením na cizí jazyky. To mu vyšlo až na druhé kolo přijímacích zkoušek. „Strašně se mi ulevilo, byl jsem celý víkend nervózní a špatně se mi spalo. Jazyky jsou mým největším zájmem, kromě češtiny umím další tři. Ale co jsem koukal na seznam přijatých, bylo to asi hodně těsné,“ konstatoval.
