Charles, pes, který se všem líbil. Rozhodně ale pro všechny vhodný nebyl. Zdroj: Kateřina Hadrabová
Být krásný, sněhobílý, elegantní pes s pronikavě modrýma očima, to se v útulku zdá být jako výhra. Nikdo takové zvíře nepřehlédne. Každý se u jeho kotce zastaví, vyfotí si ho, bude chtít na procházku právě jeho – anebo rovnou domů. Vždyť je taaak krásný!
Charles byl v útulku právě takovým obdivovaným krasavcem, kterého chtělo mnoho lidí domů. A nás stálo mnoho úsilí, vysvětlování, několik odmítnutí a pečlivého vybírání, než jsme našli toho pravého, s kým jsme ho domů nechali jet. Protože jsme potřebovali vědět, že to bude napořád, že se nám nevrátí a že bude šťastný – on i jeho nová rodina. A je to právě náš adopťák Charles, který propůjčil svou tvář nové osvětové kampani útulku AniDef.
Rozumem, srdcem, ne očima!
Způsob, jakým si mnoho lidí vybírá psa nejen při adopci, ale i při koupi, je nešťastný a pramení z něj mnoho budoucích problémů vrcholících někdy až odložením. Vybírají totiž očima.
Vraťme se ještě k Charlesovi. Charles je pes, který nezapadne do běžného denního rytmu většiny domácností. Energickému a chytrému kříženci plemene husky nestačí 8, 9 hodin čekat doma, potom obejít blok, doprovodit majitele pro dítě do školky nebo 20 minut běhat v parku za míčkem. A naopak většina běžných lidí nezapadne do jeho potřeb: vstát před prací o dvě hodiny dřív, aby si s Charlesem šel zaběhat v tažném postroji, nepracovat příliš dlouho, aby se Charles nezačal nudit, a poté několik hodin strávit aktivitou venku – tůrou či společným tréninkem. A mezitím mu zajistit dostatek kontaktu s dalšími psy a podnětů pro zvídavou mysl.
Charlesův příběh může pomoci dalším. Zdroj: Kateřina Hadrabová
Neřešte vzhled. Vůbec ne, fakt
Ať už si vybíráte plemeno, jehož štěně si pořídíte, nebo ideálně pokukujete po psu k adopci, zapomeňte na vzhled. Chápu, husky (dosaďte si libovolné plemeno) jste milovali už odmalička, jsou tak krásní a majestátní. Ale věřte mi, jakmile toho psa jednou budete mít a zamilujete si ho, bude vám úplně jedno, jak vypadá – a stejně bude tím nejkrásnějším na světě. Vím, o čem mluvím: sama jsem toužila po bílém ovčákovi a mám co? Malého černého křížence knírače. Samozřejmě pro mě toho nejkrásnějšího na světě.
Jenže u toho ostatního to takhle nefunguje. Zatímco z ošklivého káčátka z útulku se brzy stane váš Pan Božský, z aktivního sportovce se mávnutím proutku povaleč nestane. Z rapla, který dělá ramena na všechny psy v okolí, se nestane dobrák (aspoň ne hned a bez velké práce) a ze studnice 100+1 nápadů, jak vše zničit, když se nudí, se nestane flegmatik.
Vzhled je jen balení, v jakém si svého parťáka a přítele na mnoho let pořizujete. To podstatné je ale uvnitř. A tím podstatným byste se měli řídit: povahou, charakterem, temperamentem. Charlese jsme proto dát odmítli. Jednou, dvakrát, pětkrát, desetkrát. Nepotřeboval totiž někoho, kdo se zamiluje ho jeho krásného vzhledu. Potřeboval člověka, který se zamiluje do jeho povahy a temperamentu, který perfektně zapadne do jeho života.
Myslete na to, až budete vybírat zvíře do vaší rodiny – důležité je, co říká váš rozum a vaše srdce. A s jejich pomocí svého přítele vybírejte.
