Kateřina Hadrabová

Šance pro dlouhodobě nemocné psy a kočky na domov může být takzvaná doživotní dočasná péče. Pro koho je? Jak doživotní dočaska vypadá v praxi? A jak můžete doživotní svěřence útulku podpořit i vy?

Být krásný, sněhobílý, elegantní pes s pronikavě modrýma očima, to se v útulku zdá být jako výhra. Nikdo takové zvíře nepřehlédne. Každý se u jeho kotce zastaví, vyfotí si ho, bude chtít na procházku právě jeho – anebo rovnou domů. Vždyť je taaak krásný!

Zima v útulcích je z mnoha důvodů náročnější a takové smutnější období než zbytek roku. Pro ošetřovatele, ale hlavně pro zvířata, která nemají kam jinam jít. A protože už tohle období nejen že klepe na dveře, ale spíš už si zouvá boty v předsíni, mám tu pro vás pět tipů, jak tohle období zpříjemnit útulku, který máte poblíž.

Uvázat psa u plotu útulku je legitimní způsob, jak naložit se psem, kterého už nechci nebo nemůžu mít. Je to dokonce docela dobrý způsob, taky jsem ho totiž mohla uvázat někde v lese nebo vzít lopatou po hlavě. A útulek by za to, že jsem mu ho nechala u branky, měl být ještě rád.

Málokterá hlasování poslanců budí tak velký zájem veřejnosti jako ta o zákonech týkajících se zvířat. Ke zvířatům má většina z nás emotivní vztah a často i jasný názor na to, k čemu zvířata jsou, jak bychom se k nim měli chovat a jaké věci ve vztahu k nim bychom měli upravovat zákony. Takže pozornost nedávným třetím čtením byla zaručena.

Letní sezóna dovolených ještě pořádně nezačala, ale se ztrátami a útěky psů už se roztrhl pytel. Cesta mnohdy přes celou republiku (nebo i mimo ni), cizí prostředí, vytržení ze známých stereotypů, nové podněty i možné stresory… to vše výrazně zvyšuje riziko, že se pes zaběhne. A bohužel, ne každý útěk má happyend a šťastné shledání. Jak se na dovolenou se psem připravit tak, abyste se z ní vrátili odpočatí a hlavně všichni, živí a zdraví?

Co oči nevidí, srdce nebolí. Jak čí. Některé kanadské a americké státy zavedly takzvané „zóny ochrany zvířat“. Nejedná se však o žádná místa, kde by byla zvířata lépe chráněna a bylo s nimi šetrně zacházeno. Cílem je vymezit takto prostory velkochovů a jatek a výrazně zpřísnit postihy za vstup do těchto zón – třeba i za účelem dokumentace toho, co se zde skutečně děje.

Videa z jatek nejsou nic pěkného ke koukání. Ani z těch „moderních a lepších“ tady v Česku. Většina, zejména těch, kteří maso rádi jí, se na ně vůbec dívat nechce, protože tak nějak tuší, že by jim možná to maso pak hořklo v ústech. Málokdo si ale uvědomuje, že zabití na jatkách je jakousi tečkou za utrpením, které zvířata podstupují, než se tam vůbec dostanou.

Trávíme s Držkou týden na chalupě u páníčkovy rodiny (kde se pokouším už konečně dokončit závěrečnou práci). Páníčkovou babičkou jsme byli upozorněni, že jim tam chodí kočka, tak aby ji Držka neproháněl (bez obav, to je pod jeho úroveň). A že prý má někde koťata. Ouvej.