Příznivci amerického prezidenta Donalda Trumpa ve střetu s policisty u budovy Kapitolu Zdroj: AP
Amerika ve středu šokovala svět. Příznivci Donalda Trumpa vzali útokem Kapitol, kde zákonodárci právě jednali o oficiálním potvrzení Joea Bidena novým prezidentem. Došlo na výtržnosti, rabování a bohužel i ztráty na životech. Americká i světová média a američtí i zahraniční politici označili za viníka násilností Donalda Trumpa. Svůj díl však nesou i republikánští kongresmani a senátoři, kteří umožnili jeho vzestup a hlasitě jej v předešlých měsících a letech podporovali. Právě ti teď stojí na pomyslném rozcestí, protože musí řešit otázku vypořádání se s Trumpem.
Rozzuřený dav svým středečním odpoledním proslovem vyprovokoval sám Trump. „Pokud nebudete bojovat jako v pekle, už žádnou zemi nebudete mít,“ hlásal dosluhující prezident před tisícovkami svých přívrženců, které následně vyzval k pochodu na Kapitol. Jak se akce vymkla kontrole, již víme.
Jak správně poznamenal exprezident George W. Bush – takové obrázky, jaké během středy obletěly svět, jsou běžně k vidění v banánových republikách. Demonstranti přešli ze slovních šarvátek s policisty na fyzické násilí. Netrvalo dlouho a policejní barikády byly prolomeny. Trumpovi zarytí stoupenci se pak za rozbíjení oken a vyrážení dveří dostali do budovy Kapitolu, kde právě jednali republikánští a demokratičtí senátoři s kongresmany. Ti společně s viceprezidentem Mikem Pencem měli jednat o oficiálním uznání Joea Bidena prezidentem.
Zákonodárci museli přerušit jednání, na pokyn ochranky si nasadit plynové masky a skrýt se v budově Kapitolu před rabujícími demonstranty. V té chvíli se tábory demokratů i republikánů názorově sjednotily. Z obou stran šly do světa výzvy, aby protestující opustili budovu a zanechali rabování. Řada vzkazů mířila především na Donalda Trumpa, aby svým příznivcům vydal pokyn k rozchodu.
Odliv republikánů
Celá demonstrace, která přerostla v bezprecedentní událost, má ovšem za následek i to, že se řada republikánů začala od Trumpa odvracet. Před proniknutím demonstrantů do Kapitolu totiž plánovali během jednání i nadále bojovat za dosluhujícího prezidenta tak, že chtěli podávat námitky ke sčítání v řadě států, v nichž Trump prohrál. I oni totiž převzali prezidentovu rétoriku, že došlo k volebním podvodům.
Násilnosti však situaci změnily. Například republikánská kongresmanka Cathy McMorrisová Rodgersová uvedla, že sice původně patřila mezi ty, kteří chtěli volby rozporovat, ale nakonec od toho ustoupila. Další zástupce republikánů Adam Kinzinger také změnil názor, a nyní dokonce volá po zahájení procesu impeachmentu, tedy sesazení prezidenta.
Jak se vypořádat s Trumpem?
Republikáni si však za včerejší události můžou do značné míry sami. Ano, dav na Kapitol nasměroval Trump, ale ten tak učinil i díky tomu, že cítil podporu z řad republikánů. Navzdory Trumpovu mnohdy až neuvěřitelnému vystupování za ním totiž do té doby stáli. Pak však i oni pocítili hněv jeho příznivců.
Do budoucna tak musí republikáni řešit palčivou otázku. Řadu republikánských voličů tvoří právě Trumpovi zarytí příznivci. Pokud se vůči němu tedy začnou jednotliví politici negativně vyjadřovat, můžou přijít o jejich podporu. Došlo by tak k tomu, že by v jednotlivých státech a okrscích posílili demokraté. Schvalovat jednání demonstrantů však republikáni také nemůžou, protože by tím od sebe mohli odvrátit umírněné konzervativní voliče Republikánské strany, kterých také stále zbývá mnoho.
Kongresmani, senátoři či guvernéři z řad republikánů tak do budoucna musí řešit ožehavý problém. Otázka vypořádání se s Trumpem pro ně bude klíčová, pokud se chtějí opět vrátit na vrchol. Končící hlava státu totiž středeční akcí republikánům na dlouhou dobu zavařila. Na to však měli představitelé Velké staré strany, jak se republikánské partaji říká, myslet v době, kdy rozhodovali o vyslání Donalda Trumpa do boje o Bílý dům. Následky jeho konání teď budou na vlastní kůži pociťovat ještě dlouho.
