Rozhodnutí Ústavního soudu o platech svého vlastního stavu bylo překvapivé jako déšť v březnu. Vláda Petra Fialy podle něj v konsolidačním balíčku – neboli při opatřeních zvyšujících daně a prodražujících život občanů –, soudcům ublížila. A ti tak za letošek mohou žádat zpětné doplacení.
V první řadě je důležité zmínit, že soudcům nešlo o existenční věc. Trojnásobek průměrné mzdy – vodítko pro jejich plat – byl snížen na koeficient 2,822. Zde platí, že obecně není takový rozdíl vydělat měsíčně 110 nebo 120 tisíc korun, ale je sakramentsky poznat, jestli vám na účet přistane 25 nebo 30 tisíc. „Myslím, že naše profesionalita je dostatečnou zárukou, že jsme postupovali naprosto nestranně,“ argumentoval předseda Ústavního soudu Baxa při výnosu o vlastním platu. Chce to tedy silnou víru v nestrannost osob, které rozhodují o svém blahobytu. Zřejmě aby to nevypadlo tak hrozně, nemusí stát dle verdiktu soudcům doplácet výdělky za roky 2021 (covid) a 2022 (energetická krize, inflace).
ČTĚTE TAKÉ: Politologové k důchodové reformě: Vláda před volbami zbytečně nabila opozici, prezident selhal
Vše je v přímém kontrastu se stávkou justičních pracovníků, kteří si o průměrné mzdě mohou zpravidla nechat zdát. Přitom bez nich by soudce nic nerozsoudil už jen například kvůli chybějící zapisovatelce. Buď, jak buď, jistě jsme přející, nechceme, aby chudý soudce byl úplatný (ne že by se takové černé ovce mezi bílými nenašly, i když mají platy i z pohledu průměrně vydělávajících důstojné). Ale nepoměr vůči justičním zaměstnancům je zřejmý.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Další kontrast řeže do očí jako záblesk na čepeli meče při vzpomínce na jiný nedávný verdikt Ústavního soudu – zamítnutí stížnosti hnutí ANO na vládní osekání valorizace důchodů. Obě rozhodnutí je samozřejmě třeba respektovat, nemusí to však nutně znamenat souhlas i z hlediska etického či socioekonomického. Podle ústavních soudců sice mohli mít penzisté legitimní očekávání růstu důchodů, při rozhodování o stížnosti však uspěly ekonomicko-politické argumenty vlády. Vlády, jak známo, pupeční šňůrou spojené s prezidentem Petrem Pavlem, jenž nově najmenoval významnou část soudců Ústavního soudu.
Takže stávající penzisté dostali nadílku snížené zákonné valorizace, což pětikoalici v čele s lidoveckým ministrem Jurečkou nezabránilo kasat se, že prý za ní rostly důchody nejvíce. Ano, rostly kvůli nezvládnuté inflaci, před níž zákon penzisty v zaslouženém odpočinku po celoživotní práci chránil. Tudíž vláda valorizovat musela a hned, jakmile nehrozila prohra v prezidentských volbách, politicky a morálně pochybným způsobem zákonné zvyšování penzí osekala.
Fialova vláda se prostě jen chlubila cizím peřím, které rychle otrhala a chutnou pečínku přistrojila jiným. Evidentně totiž co platí pro penzisty, neplatí pro soudce, stejně jako pro církve. Ty si na inflační doložce jen letos přijdou na hezkých 6,88 miliardy korun navíc při použití průměrné inflace 15,1 procenta roku 2022 (vzorec výpočtu výše plateb z peněz daňových poplatníků).
Takže penzisté ostrouhali, protože kvůli jejich důchodům prý hrozí „hospodářská škoda“, zatímco zástupci církví a soudci jsou sanováni. Jistě, jsme přející, soudcům přejeme penízky, stejně jako církvím dukátky, ale proč nemůžeme říci i my ostatní v čele s důchodci: Hoši, je to dobrý, děkujeme!
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Předvolební debata lídrů evropských voleb
