GLOSA: Spolu a Piráti hrají v Praze bizarní divadlo. Vzájemná nenávist dostane k moci ANO

Vyjednávání o nové pražské koalici po několika měsících selhalo. Přestože všechny strany vládní koalice tvrdily, že chtějí spolupracovat, bylo od počátku vyjednávání jasné, že skutečná touha domluvit se, neexistuje. Podat ruku si tak mohou jak exprimátor Bohuslav Svoboda (ODS), tak dosluhující primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jelikož k moci dostanou jimi kritizované hnutí ANO. Kvůli vzájemné nevraživosti tak těžce hazardují s důvěrou voličů demokratických stran.

Že se Svoboda s Hřibem vzájemně nemusí, bylo zřejmé ještě před volbami. Vzájemné útoky byly velmi osobní, přestože v celostátní politice Spolu a Piráti úspěšně spolupracují právě na základě odmítnutí hnutí ANO, které teď s svým jednáním zřejmě dostanou v Praze částečně k moci.

Primátor Hřib konkrétně v předvolebním rozhovoru pro Seznam Zprávy ohledně volby mezi hnutím ANO a ODS řekl: „Fakt je to otázka, jestli bych radši chřipku ptačí, nebo prasečí. Já udělám maximum, abych si takhle vybírat vůbec nemusel.“ Svoboda zase v debatě na CNN Prima NEWS naznačoval korupci na magistrátu: „Pane primátore, byl bych rád, kdyby se všechno to, co o korupci říkáte, nestalo v nejbližší době členům vaší koalice.“

Obě strany patrně od voleb očekávaly trochu jiné výsledky. Zatímco Piráti si přáli pokračování koalice s Prahou sobě a se STAN, Spolu doufalo v natolik jednoznačný výsledek (kolem 40 %), aby byla jeho vyjednávací pozice nenapadnutelná. Výsledek dopadl nepříznivě pro obě strany a bylo jasné, že se musí vzájemně domluvit, pokud chtějí udržet hnutí ANO mimo vedení města. Obě uskupení však nedokázala přistoupit na to, že volby nedopadly podle jejich představ.

Strany spáchaly harakiri

Bezprostředně po volbách však svitla naděje, že Spolu s Piráty dokážou válečnou sekeru zakopat. „Slova odezněla, teď začíná práce,“ říkal například Svoboda po ohlášení výsledků. Pražští lídři k tomu byli tlačeni také svými stranickými šéfy, kteří požadovali vznik koalice na vládním půdorysu – Spolu, Piráti a STAN.

Také komentátoři v té chvíli považovali za nemyslitelné, aby se obě strany nakonec nedomluvily. V sázce totiž bylo příliš – důvěra voličů demokratických stran. „Vytvoření koalice ODS s hnutím ANO v Praze by znamenalo, že si připraví úplně fatální prohru v příštích volbách. Tohle voliči z Prahy nedokáží odpustit... V Praze nedopustí strany nějaké harakiri,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS den po volbách politický expert Petros Michopulos.

Nakonec to však vypadá, že se pražští představitelé vládních stran nakonec vědomě harakiri dopouštěli již od počátku jednání, jelikož bylo patrné, že se příliš domluvit nechtějí. Piráti přicházeli se stále novými hůř a hůř splnitelnými požadavky, což vyvrcholilo vytvořením Aliance pro stabilitu společně s Prahou sobě, bez níž odmítali dál jednat. To však bylo nemyslitelné pro Spolu, které dle svých slov nechtělo být pouze „přívěskem“ současné koalice. Piráti a Praha sobě nakonec rozjeli skrze své požadavky kampaň o tom, jak si Spolu může vybrat mezi demokracií, nebo populismem, což dobrým vztahům mezi politiky také nepřispívalo a působilo to spíše jako vydírání.

Jenže koalice Spolu také nechtěla příliš ustoupit a tvářila se, jako kdyby volby suverénně vyhrála. V navrhovaných poměrech pro případnou koalici nepřipouštěla, že by mohla být v radě přehlasována. Pirátům sice v závěrečném jednání nabídla například také důležitý rezort dopravy, ale podle Pirátů pouze v okleštěné podobě, jelikož by měl o investicích rozhodovat zcela nový radní v gesci ODS.

Zrada na voličích

Ať již mají obě strany své důvody, proč nakonec do koalice nešly, pražského voliče tohle příliš nezajímá. Před volbami nechtěl nikdo z vládních stran připustit koalici s ANO, dnes je taková spolupráce pravděpodobně jedinou variantou pro Spolu. Hnutí ANO tím legitimizují, přestože ve vrcholné politice o nich mluví jako o populistech. Andreje Babiše tím nepřímo podpoří také v prezidentské volbě.

Politika je disciplína založená na umění kompromisu. Piráti ani Spolu však za dlouhé měsíce neprokázaly velkou ochotu se domluvit a působí to, jako kdyby byli od začátku rozhodnutí, že společně zkrátka vládnout nebudou. Hazardují však s důvěrou svých voličů rovněž na celostátní úrovni. Lidé si především přejí, aby hlavní město fungovalo, rozvíjelo se a politici se na tom dokázali dohodnout. Pražské vyjednávací týmy však neprokázaly, že by toho byly schopné.