Břímě vládnutí. Břímě složitých rezortů. Břímě koalice Spolu. Břímě rozhodování, kam chci na politické mapě vlastně patřit. Chceme ještě stát na vlastních nohou a být slyšet, nebo nám stačí se bezpečně přilepit na dva někdejší politické rivaly? Chceme se zabetonovat na dvou procentech, nebo se vrátit ke kořenům a přestat živořit? Přesně tohle jsou otázky, které si kladou vládní lidovci. Přesněji řečeno, měli by si je klást, pokud chtějí přežít...
Ačkoli všechny strany usilují o to, být ve vládě a mít politickou moc, faktem je, že vládní angažmá je pro většinu stran očistcem. Pobyt v opozici je něco jako dovolená u moře, kde se můžete slunit v záři reflektorů, aniž byste za cokoli nesli odpovědnost a politické body k vám připlouvají skoro samy. Vládnutí je naopak pro strany zatěžkávací zkouškou, především pro vnitřní soudržnost, pro jejich program a ideje. Není divu, že ty největší otřesy přicházejí až poté, kdy se stranám podaří dosáhnout kýžené mety – Strakovy akademie.
ČTĚTE TAKÉ: ANO si vybírá, kdo mu políbí prsten, glosoval Klempíř spojení s Motoristy. Může uspět?
Vidíme to i nyní. Ve velké míře u Pirátů, v menší míře u STANu a ODS a velmi velké míře u lidovců, kteří se potácejí od desíti k pěti. I když k pěti... těch pět by pro ně ještě bylo docela milosrdných. Kdybychom to měli říci fakticky správně, musela by formulace znít, že se potácejí od tří ke dvěma. Průzkumy preferencí jsou totiž k Jurečkově partaji poslední dobou zcela nemilosrdné. Aby také ne. Lidovce potkal osud většiny „devadesátkových“ stran. Pod (plus mínus) stejným obalem je jiný obsah. Jiná politika, jiný styl, jiné hodnoty a ne všichni voliči jsou z toho nadšení.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Kdo nemá krátkou politickou paměť a vzpomene si na lidovce pár let zpátky, ten je v tom, co se zve lidovci dnes, jen těžko pozná. Dříve byla KDU-ČSL jazýčkem na vahách, zlým „mužem“ každé vlády, potížistou. Jak je to dnes? Tradiční lidovecké kverulantství vzal Jur..., tedy čert a dnes jsou to vládní premianti. Sice tedy ne z hlediska prospěchu, ale chování je rozhodně jedničku. Lidovci za svou vládou stojí i tam, kde to jasně poškozuje jejich voliče a tudíž jejich zájmy a vládu brání za každou cenu bez ohledu na náklady. A ty jsou obrovské – viz ona zmiňovaná dvě procenta.
Kromě toho ale partaj podlehla ještě jedné módě, jež trápí i řadu dalších stran. Módě posunu směrem k progresivní levici. Tedy namísto, aby se lidovecký volič, zklamaný (z jeho pohledu) asociální politikou vlády, držel u lidovců alespoň proto, že jakž takž zastávají křesťanské a konzervativní hodnoty, rozhodne se strana (či přinejmenším její část), že se zbaví i tohoto. Těžko říci, která hlava pomazaná rozšířila mýtus, že namísto, aby se lidovci vrátili takzvaně ke kořenům, bude lépe soutěžit o progresivní voliče s Piráty nebo hnutím STAN. Výsledkem jsou pak hysterické výkřiky do médií, že přece všichni lidovci nejsou stejní, všichni nejsou proti manželství homosexuálů, trendům LGBT a kdesi cosi. V rámci těchto výkřiků je pak každý, kdo si dovolí nadále setrvávat na konzervativních pozicích, nálepkován jako zpátečník, což jasně ukazuje, že straníci nevědí, čí jsou. Volič je z toho zmatený jakbysmet a tahle situace vůbec ničemu nepomáhá.
Stejně tak jako nepomáhá, když jeden z místopředsedů, který málem neumí ani sesmolit souvislou větu, chce ze strany vylučovat bývalého předsedu Cyrila Svobodu jen proto, že Svoboda byl, je a bude mnohem autentičtějším lidovcem, než všichni jeho vylučovatelé dohromady.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Schyluje se k ostré koaliční debatě. Státní zaměstnanci ale přidáno dostanou, míní experti
Výborný, Hladík, Bělobrádek… anebo Čunek
Na podzim má proběhnout dlouho očekávaný sjezd. Ovšem na to, že přinese kýžený odraz ode dna, by člověk moc peněz sázet neměl. Buď se stane předsedou někdo tak dokonale nevýrazný a šedivý, jako Marek Výborný nebo neméně nudný „intelektuální gigant“ Petr Hladík, o němž se v zákulisí také mluví. Případně Pavel Bělobrádek – který byl prý vyhořelý, ale teď se znovu zapálil a chce opět do vedení. Spíše než odrážeči ode dna je to parta betonářů, kteří KDU-ČSL dokonale zabetonují na dvouprocentním dně a z partaje, jež je v podstatě jen trpěným přívěskem ODS, udělají přívěsek ještě větší, definitivní.
Jediný, kdo by mohl lidovce pokropit trochou svěcené vody, je jejich expředseda Jiří Čunek. Ten by se dokázal vrátit jak k ideovým kořenům, tak i k dobám, kdy si strana uměla ve vládě dupnout a byla slyšet. Navíc je jedním z mála lidovců, kteří se i po letech v politice mohou opřít o solidní volební výsledky. Otázkou ovšem je, jestli o to lidovci ještě vůbec stojí. Když beton pěkně ztvrdne, namluvíte si, že na tom dně vlastně není zase tak špatně. A kdo by v dnešním progresivně levicovém světě stál o nějakého strejdu s kropenkou? Navíc být jen něčím trpěným přívěskem je sice nedůstojné, ale zato dokonale pohodlné, snadné a bez práce...
