Donald Trump Zdroj: AP
Bývalý americký prezident Donald Trump se rozhodl znovu usilovat o Bílý dům. Coby známý megalomaniak svými slovy mnoho lidí nepřekvapil. Své příznivce opětovnou kandidaturou potěšil, ale u špiček Republikánské strany zase takové nadšení nepanuje. Sami se na vlastní kůži přesvědčili, kam může vést Trumpova politika, a bylo by pro ně šílenství, kdyby do této řeky vstoupili znovu. Navíc jim roste potenciální hvězda, tak proč se znovu zařadit po bok nepředvídatelného a tvrdohlavého populisty, který poslední roky sbírá hlavně porážky?
„Aby se Amerika opět stala velikou a slavnou, oznamuji svou kandidaturu na prezidenta Spojených států,“ prohlásil Trump v noci z úterý na středu před svými příznivci ve své rezidenci Mar-a-Lago na Floridě.
Pečlivější pozorovatele dění v zámoří jeho slova nepřekvapila. Trump už od své porážky v roce 2020, kterou však nikdy zcela neuznal, opakovaně prohlašoval, že se chce do Bílého domu vrátit.
Jeho šance však nejsou kdovíjaké.
Je pravdou, že bývalá hlava státu má stále vydatnou podporu svých fanoušků, kteří hltají každé jeho slovo a nenávidí každého, na koho Trump ukáže. A je jedno, zda jde o rivaly z řad demokratů, nebo kolegy z Republikánské strany. Trump a jeho přívrženci jsou jako vlna, která dokáže semlít vše, co jí stojí v cestě.
Zástup jeho podporovatelů ale není nekonečný. Především do něj už mnozí voliči republikánů nepatří. Důkazem budiž poslední volby do Kongresu. Avizovaná „červená vlna“ v podobě jasného triumfu republikánských kandidátů se nekonala. Republikáni sice zřejmě ovládnou Sněmovnu reprezentantů, ale Senát zůstane demokratům. A s tím se příliš nepočítalo.
Ukázalo se především to, že trumpovci, tedy kandidáti, které sám exprezident výslovně podpořil a kteří mu zároveň jdou na ruku, téměř bez výjimky pohořeli. Kupříkladu takový Mehmet Oz v Pensylvánii prohrál s demokratem Johnem Fettermanem, který v průběhu kampaně utrpěl mrtvici a měl problém vůbec mluvit. Oze následovali další trumpovci v čele s Kari Lakeovou, Dougem Mastrianim nebo Johnem Gibbsem.
Trumpismus k vítězství nevede
Republikáni tak dostali do rukou jasný důkaz, že trumpismus není cesta k vítězství. Část jejich voličů mnohdy dala přednost umírněnému demokratickému kandidátovi nebo nešla k volbám vůbec. Raději to než Trumpův favorit vykřikující tvrzení o ukradených volbách a šířící konspirační teorie či jiné nesmysly. Zmiňovaný Gibbs například před lety prohlašoval, že ženy by neměly mít volební právo.
A stejné to může být i s Trumpem. Jeho styl je možná charismatický, osobitý, ale také radikální. Na poměry řady Američanů až příliš. Samotní republikáni by se jeho nominací na prezidenta navíc naprosto zpronevěřili svým zásadám.
Proti bývalé hlavě státu stojí už i jeho bývalý viceprezident Mike Pence. Ten připomíná, kterak Trump po neuznání volební porážky poštval z kraje ledna své fanoušky proti politikům v Kapitolu. Při následném násilí byla budova poničena, stovky lidí byly zraněny a několik jich přišlo o život. Trumpovi to bylo jedno. I to, že v budově ohrozil mimo jiné republikánské špičky v čele s Pencem. Hlavní bylo ukázat, jaký má na své voliče vliv.
Hrátky s Trumpem
Republikáni si s ohněm jménem Donald Trump už zahrávali a ošklivě se spálili. Byla by od nich naprostá hloupost, kdyby se touto cestou vydali znovu. A proč také, když mají připravené mladší a hlavně rozumnější aspiranty.
Mezi nimi jasně vyčnívá úspěšný guvernér Floridy Ron DeSantis. O mladé republikánské hvězdičce se čím dál častěji hovoří jakožto o budoucím kandidátovi na prezidenta. Zaregistroval to i Trump. Jeho reakce? DeSantisovi doporučil, aby myšlenky na kandidaturu raději zahodil, a podtrhl to výhrůžkou. „Vím toho o něm víc, než kdokoliv jiný. Možná víc, než jeho manželka,“ prohlásil Trump. V jeho případě navíc nemusí jít o plané řeči.
Jasná ukázka, že se DeSantisovy rostoucí popularity bojí. Tento soupeř totiž může být nad Trumpovy síly. Jeho cesta ke dveřím Bílého domu totiž vede, jako obvykle, přes stranické primárky. Prohrát už tam by jeho ego jen těžce kousalo.
