Biden si pochvaluje výsledky voleb
Ve Spojených státech stále napjatě očekávají výsledky voleb do Kongresu, hlasování totiž přineslo nečekaně těsný souboj. Média věštila, že republikáni drtivě ovládnou Sněmovnu reprezentantů a možná i Senát, zatím ale horko těžko obrací stavy v dolní komoře. Jak na překvapivé volby reagují dva největší adepti na příští prezidentské kandidáty?
Americké volby zase jednou překvapily. Podle médií, odborníků i historického precedentu to přitom mělo dopadnout docela jinak. Na základě projekcí měli republikáni využít tíživé ekonomické situace a nespokojenosti voličů a zmocnit se bez problémů obou komor Kongresu.
Pravda – historický předpoklad, že „midterms“ ovládne opoziční strana frakce, kterou hájí sloužící prezident – se potvrdila. Z dosavadního sčítání hlasů ale vyplývá, že výsledek bude velmi těsný. Červeným barvám se pravděpodobně podaří ovládnout Sněmovnu reprezentantů, republikáni ale nebudou mít zdaleka takový manévrovací prostor, v jaký doufali.
Vedle dolní komory volili Američané také nové členy do třetiny Senátu. Tam je bitva ještě napínavější. V současnosti může skončit jakkoliv. Například duel mezi demokratem Raphaelem Warnockem a republikánem Herschelem Walkerem byl v Georgii tak vyrovnaný, že ho bude muset rozhodnout až druhé prosincové kolo.
Americký Senát čítá sto politiků. S přihlédnutím k aktuálním výsledkům voleb by v něm získali republikáni 49 křesel a demokrati 48. O další mandáty se ale ještě bojuje. To ve Sněmovně reprezentantů strana pro většinu potřebuje 218 křesel, republikáni zatím mají 209, demokrati 191. I v tomto klání ale sčítání hlasů pokračuje.
Co to znamená pro USA?
Podle americké CNN volby do Kongresu ukázaly, že sentiment občanů se nadále nepřiklání ani na jednu stranu. USA jsou zkrátka názorově rozdělené téměř přesně v půli. Web americké televize napsal, že elektorát představuje „polarizovaný národ, který nevěří lídrům a není připravený se sjednotit na nové cestě“.
Prezident Joe Biden by mohl teoreticky slavit, protože jeho straně neukázali voliči striktní červenou kartu. Jenže šéf Bílého domu se nadále potýká s poklesem vlastní oblíbenosti. Ačkoli je Biden stále nejvážnějším demokratickým kandidátem do prezidentských voleb v roce 2024, podle CNN chce pouze 30 procent voličů, aby znovu usiloval o křeslo v Oválné pracovně. Problémem může být mimo jiné jeho věk. Za dva roky bude Bidenovi už 82 let a jeho výpadky paměti a věčné přeřeky dělají vrásky celé americké administrativě.
Na druhé straně kolbiště se na prezidentský turnaj zřejmě připravuje exprezident Donald Trump. I když ani on ještě oficiálně nepotvrdil úmysl jít znovu do boje o Bílý dům, stále se jedná o nejvážnějšího kandidáta republikánů. Jeho konkurentem ale může být republikán Ron DeSantis, který nyní na Floridě drtivě obhájil post guvernéra.
Shodná reakce Bidena i Trumpa
CNN si všímá, že u Bidena i Trumpa došlo mimoděk ke stejné reakci na volby. Každý z nich hodnotí volby tak, že na jeho osobním chování není potřeba nic měnit.
„Nic bych neudělal jinak. Voliči teprve přicházejí na to, co děláme. Čím více o tom budou vědět, tím víc to budou podporovat,“ prohlásil Biden, který podle svých slov nijak nepospíchá s rozhodnutím oznámit plány na znovuzvolení.
Také Trump již ve středu zdůraznil, že výsledek voleb do Kongresu je irelevantní v kontextu jeho plánů na rok 2024. „Proč by se cokoli mělo měnit?“ řekl pro Fox News.
Ještě před „midterms“ se spekulovalo o tom, že pokud republikáni drtivě zvítězí, Trump využije euforie a ohlásí ještě v listopadu opětovnou kandidaturu na prezidenta.
Oslavy voličů Washingtonu při volbách do Kongresu. Zdroj: profimedia.com
