KOMENTÁŘ: Vítejte v grand restaurantu pana Nečase. Teď se budou vařit jiné pochoutky

Sobotní příjezd útočníka Martina Nečase z NHL na mistrovství světa znamená pro českou reprezentaci hodně. Ani eso týmu Carolina Hurricanes samozřejmě negarantuje automatický úspěch, jeho herní přednosti ale ze sledování zápasů udělají daleko atraktivnější podívanou.

Představte si, že jste v luxusní restauraci. Dokonale oblečení číšníci, chovající se s patřičnou noblesou, přinesou ve vycíděně kultivovaném prostředí první chod. Natěšeně se usmějete, sliny se vám sbíhají, vezmete do rukou příbor, zakousnete se a…

No, vyloženě špatné to není, ale už jste zaručeně jedli lepší.

Nevadí. Spořádáte to a už vyhlížíte chod číslo dva.

Zase se to opakuje – všechno dělá dojem, jako kdybyste právě seděli v podniku, kde si dveře podávají královny s hollywoodskými herci, jenže to trvá až do chvíle, kdy si máte pochutnat tak, abyste se tím mohli chlubit všem přátelům.

Ne. Kdepak.

Znovu žádná extrabašta.

A tak pořád dokola, od předkrmu k dezertům.

Buďme k sobě upřímní – nějak takhle si zatím na mistrovství světa mohli připadat fanoušci českého hokejového nároďáku. O mimořádnosti kulis ledového festivalu se není třeba přít. Bouřlivou atmosféru, pravidelně plné arény i skvělé pořadatelské schopnosti si pochvalují i hosté z daleka. Vůbec nelze zpochybňovat ani vůli snaživě sympatického českého týmu bez superhvězd. V nájezdech přetlačil Finy, poradil si s Nory, Dány i Rakušany, klopýtnul jen se Švýcary; no bože, to se stane.

Třebaže výsledkově to tedy rozhodně nebyl žádný průšvih, herně to v dlouhých zápasových pasážích bylo poněkud nevýrazné. Mdlé. Jako když – ach ano, jako když máte před sebou úžasně vypadající pokrm, jemuž ale chybí šmrnc. Nějaká výraznější chuť. Jistě – jakási důležitá ingredience.

A jsme u toho.

Pokud všichni spolu už nějaký ten květnový den sedíme u téhle velkolepé hokejové hostiny, pak se právě teď můžeme těšit, že další chody budou okořeněny, jak se sluší a patří. Už v sobotu se k reprezentaci přidá Martin Nečas, hokejista mimořádný statistikami i herním stylem.

Ani jeho příjezd samozřejmě negarantuje automatický úspěch. Nemluvíme ani o Jágrovi, ani o nadpozemském spasiteli. Jeden jediný hráč nemůže změnit úplně všechno.

Bezesporu jde ale o machra, na jehož hru je nesmírně zábavné se dívat. I když mu třeba něco nevyjde, na ledě není alibistou, pořád se o něco pokouší, nespletete si ho. Jestliže jsme dosud mohli reprezentaci tleskat především za snahu, teď přibude nezpochybnitelný element hokejového kumštu.

Nečas není opěvovaný superkanonýr, jde ale o mistra mazaných přihrávek. O velmistra hbitých průniků do útočného pásma. O eso pro přesilovky, které až do pátečního utkání s Rakouskem příliš nešlapaly.

Ne, nemusí to dopadnout zlatým úspěchem. Dokonce ani medailí, tohle se v hokeji nikdy nedá dopředu naplánovat. Až ale Nečas začne kroužit sem a tam po ledě libeňské arény, tenhle chod vám nevýrazný a mdlý nepřijde ani náhodou. Spíš si budete chtít přidat.

A to do kuchyně tohoto grand restaurantu brzy může vstoupit ještě další vyhlášený sekáč.

David Pastrňák.

Chlapík, o jehož specialitách sní všichni fanoušci už od začátku šampionátu.

Tagy: