Ministr financí Zbyněk Stanjura Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vláda nechystá žádný další ozdravný balíček, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Na Pražském hradě ve čtvrtek společně projednávali návrh státního rozpočtu na příští rok. U hlavy státu ale šéf státní kasy nezjišťoval, zda nakonec podepíše vládní konsolidační balíček, který stojí ve Sněmovně před finálním schválením. „Neptal jsem se na to,“ řekl Stanjura před novináři.
Stanjura seznámil Pavla s návrhem státního rozpočtu na příští rok, který vláda minulý týden schválila a odeslala do Sněmovny. Rozpočet je navržený se schodkem 252 miliard korun, oproti plánu na letošní rok je deficit o 43 miliard nižší. „Chtěl jsem mu představit základní principy, průběh vyjednávání a to, kde vidí vláda priority,“ uvedl. Považoval za korektní, aby se prezident s rozpočtem seznámil dřív, než ho začnou projednávat poslanci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přehodnoťte svůj postoj ke kauze Rakušanova šifrovaného telefonu, píše Babiš prezidentu Pavlovi
Od prezidenta nezjišťoval, zda balíček podepíše, pokud k němu doputuje. Z pohledu prezidenta měl podle Stanjury balíček splňovat dvě podmínky – skutečně snižovat tempo zadlužení a být sociálně únosný. „Pevně věřím, že prezident zohlední splnění těchto podmínek. Ale dnes mou ambicí nebylo ptát se prezidenta, jak bude postupovat. Ještě nás čeká hlasování ve Sněmovně a v Senátu,“ uvedl.
Čaputová je proti dalšímu balíku pro Ukrajinu. Vliv Rusů na Slovensku je šílený, hlásí Kyjev
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po kterých na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají. Napsal to list Denník N. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v reakci podle ukrajinské tiskové agentury Unian řekl, že na Slovensku mají silný vliv ruští agenti.
Stanjura podobně jako o den dříve ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že jde o poslední balíček této vlády. „Další velkou legislativní změnu nechystáme. Už ve volební kampani jsme říkali, že chceme změnit daně jednou za volební období. Nebudeme připravovat další balíček,“ řekl ministr financí.
„Vítám úsilí vlády v oblasti konsolidace a celkově návrh rozpočtu považuji za realistický a vyvážený. Přesto jsem se ministra doptal na několik problematických bodů, o kterých jsem se chtěl dozvědět víc. Například na nejistý odhad výnosu daně z mimořádných zisků, nevyjasněné financování Státního fondu dopravní infrastruktury a s tím spojenou transparentnost salda celého vládního sektoru a na nejasná východiska pro navýšení očekávaných daňových příjmů o 19 miliard,“ uvedl prezident na sociální síti X.
Ocenil, že mu Stanjura chtěl vyjasnit všechny otázky před schvalováním rozpočtu ve Sněmovně.
Hlasování o nedůvěře? Opozice nemá dost hlasů
Stanjura na konto záměru hnutí ANO, které chce vyvolat hlasování o nedůvěře kvůli ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) a šifrovanému telefonu z kauzy Dozimetr, ministr financí uvedl, že jde o jejich právo. Zároveň ale podotkl, že výsledek už je dopředu jasný. Narážel na to, že opozice zkrátka nemá dostatek hlasů v Poslanecké sněmovně.
Děkuji panu prezidentovi za věcnou diskusi k ozdravnému balíčku. Věřím, že naplňuje oba jeho požadavky, tedy snižovat tempo zadlužení 🇨🇿 a být sociálně únosný. Za korektní jsem považoval seznámit @prezidentpavel i s parametry rozpočtu 2024 dříve, než bude projednán ve @snemovna. https://t.co/d2jn3kLkou
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) October 5, 2023
Vládní návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Proti letošku jsou příjmy o 12 miliard korun vyšší a výdaje o 43 miliard korun nižší. Škrty se dotýkají většiny rozpočtových kapitol, výjimku tvoří zejména ministerstvo obrany, jehož rozpočet se zvyšuje zhruba o třetinu.
Je to důsledek zákonného závazku, který začíná platit v příštím roce a podle něhož musí země vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Součástí rozpočtu jsou i opatření obsažená ve vládním konsolidačním balíčku.
