Historik Vlastimil Vondruška k ekonomice a situaci kolem covidu
V polovině 14. století postihl Evropu mor a jen málo měst se této zkáze dokázalo ubránit. Někde se uchýlili k tvrdému lockdownu a nakažené nechávali zazdít v jejich domovech. Podle historika Vladimíra Vondrušky však bylo nejúčinnější promoření. „Přirozené promoření je jedinou přirozenou ochranou, kterou nám příroda dává,“ prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS.
Smrtelná onemocnění se Evropou šířila odedávna. „Nejstarší písemné doklady máme ze starověkého Řecka z poloviny 5. století před naším letopočtem. A věřte tomu, nebo ne, lidé se v té době chovali vlastně stejně jako my,“ uvedl Vondruška s tím, že už tehdy existovaly konspirační teorie.
Zemřela po očkování, šíří konspirátoři. Náhlou smrt 17leté Janky zneužili, reaguje otec
Na konci června náhle zemřela 17letá Janka ze Slovenska a konspirátoři nelenili. Během několika dní začali po sociálních sítích šířit zprávu, že dívka zemřela tři dny po očkování proti covidu. Svou verzi úmrtí sdíleli i se smutečním oznámením. Proti této verzi se však rázně ohradili slovenská policie a otec zesnulé dívky, který podal i trestní oznámení.
„Ve starověkém Řecku se tvrdilo, že se mor šíří z vody ze studní, které jim otrávili Peršané. Ve středověku to měli dělat Židé, případně byli viníky hříšní lidé a hříšná církev. Dnes jsou na vině Číňané, neočkovaní a špatné vlády,“ podotkl historik ve vysílání CNN Prima NEWS.
Konspirační teorie si podle něj lidé vytvářeli proto, že nechápali, za co jsou nemocí trestáni, když nic zlého neudělali. Tudíž hledali viníka. „Naši předkové, kteří věřili v Boha, se modlili, odváděli desátky, a přesto se tyhle hrůzy děly. Viníkem pro ně musel být někdo konkrétní,“ vysvětlil Vondruška.
Obyvatele měst nechávali zazdít v domech
Našim předkům nebyl cizí ani pojem lockdown. Často platil právě v době moru. „I naši předkové samozřejmě chápali, že se nemoc přenáší kontaktem s nakaženým. Největší evropský mor v polovině 14. století zmasakroval Evropu a záleželo na jednotlivých zemích a městských státech, jak rychle dokázaly zareagovat,“ uvedl Vondruška.
Tehdejší vévoda z Milána uzavřel brány města, do něhož pak několik měsíců nikdo nevstoupil. „A těch pár nemocných, které ve městě měl, nechal v jejich domech zazdít. Podařilo se mu Milán jako jedno z mála měst v Itálii uchránit, mrtvých tam bylo minimum,“ popsal historik.
Nemocný prezident Masaryk se nedokázal podepsat, při přísaze zapomněl slib
Už je to holt taková domácí tradice, skutečný zdravotní stav československých i českých prezidentů se většinou před veřejností tajil a stále tají. „Prezidenta Masaryka už při volbě z 24. května 1934 notně opouštěly síly. Ale málokdo věděl, že ho měsíc před prezidentskou volbou postihla mozková příhoda,“ připomíná Marie Ryantová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
I toto řešení však mělo své následky. Když přišla další morová vlna, právě Milán byl zmasakrován nesrovnatelně více než okolní města, protože jeho obyvatelstvo nebylo dostatečně promořené. „Přirozené promoření je nějakým způsobem účinné. V minulosti se mnohokrát prokázalo, že jde v podstatě o jedinou přirozenou ochranu, kterou nám příroda dává, abychom mohli čelit opakovaným nákazám,“ zdůraznil Vondruška.
Někdy však lockdown posloužil úplně jinak. Například v roce 1666 se mor rozšířil v jedné malé anglické vesnici, jejíž obyvatelé se chtěli sbalit a odejít, protože v okolních městech neřádil. „Tamní pastor je však přesvědčil, aby neodcházeli. Vesnice se uzavřela a většina lidí dobrovolně zemřela, aby ušetřila okolní sousedy, kteří se díky tomu nenakazili,“ popsal.
Podle Vondrušky je historie nesmírně inspirativní. „Ukazuje, že pokud se dokážeme spojit, nefňukáme a myslíme i na lidi kolem nás, dokážeme se vyrovnat i s mnohem horšími věcmi, než které se dějí teď,“ dodal.
