Kontroverzní zákon o digitální ekonomice. O čem je a proč se mluví o cenzuře?
Projednávaný zákon o digitální ekonomice vyvolal nevoli poslanců SPD a Markéta Šichtařová (Svobodní) se kvůli němu údajně vzdala svého mandátu ve Sněmovně. Kritici se obávají cenzury a „diktátu Evropské unie“. Podle zastánců ale naopak pomůže zajistit ochranu lidí v kyberprostoru. Co zákon přináší a jak souvisí s evropským nařízením o digitálních službách (DSA)?
Projednávaný zákon o digitální ekonomice, který Sněmovna v březnu poslala do druhého čtení, předložila poslancům koncem loňského roku ještě vláda Petra Fialy (ODS). Jeho hlavním cílem je adaptace českého práva na Nařízení o digitálních službách (DSA).
ČTĚTE TAKÉ: Politici předběhli experty. Zákaz sítí dětem je jen populistický výkřik, kritizuje opozice
DSA je nařízení Evropské unie, které zavádí jednotná pravidla pro poskytovatele online zprostředkovatelských služeb (např. online tržiště, internetové vyhledávače či sociální sítě), informuje Český telekomunikační úřad. Smyslem je vytvoření bezpečného, předvídatelného a důvěryhodného online prostředí pomocí pravidel a povinností, která musí zprostředkovatelé dodržovat.
Čtěte také
Mezi tyto povinnosti patří například informování uživatelů o tom, jak funguje moderace obsahu (tedy proč algoritmy zobrazují určitý obsah či reklamy), větší ochrana dětí či zavedení mechanismů pro boj s nelegálním obsahem.
Přísnější pravidla pro velké platformy
Mechanismus proti nelegálnímu obsahu funguje na principu „notice and action“ (tedy oznámení a akce), kdy platformy musí jednat na základě nahlášení nelegálního obsahu uživateli, informuje Ministerstvo vnitra. V rámci toho principu pak DSA zavádí také institut tzv. důvěryhodného oznamovatele. Tím se mohou stát například různé fact-checkingové společnosti. Oznámeními ze strany důvěryhodných oznamovatelů se platformy musí zabývat přednostně a bez zbytečných odkladů. Aby nedocházelo ke zneužívání systému, pokud platformy nějakému uživateli stáhnou jeho obsah, musí mu své rozhodnutí vysvětlit. Uživatel má zároveň právo se proti rozhodnutí odvolat.
Součástí DSA je také speciální kategorie tzv. velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů (typicky Facebook, Instagram či Google), na které se vztahují přísnější pravidla a pravidelně musí analyzovat výskyt tzv. systémových rizik, tedy zda například jejich algoritmy nevedou k šíření nelegálního obsahu. Důležité je podotknout, že DSA neurčuje, co je legální a co není. Při posuzování se pracuje s obecným principem, že co je nelegální v offline světě, je nelegální i v online světě.
Plné účinnosti DSA nabyl 17. února 2024. Vzhledem k tomu, že se jedná o nařízení EU, ve všech členských státech, včetně Česka, již platí. Národní legislativa je potřebná proto, aby bylo možné jej účinně vymáhat. K tomuto účelu musí být zřízen tzv. koordinátor digitálních služeb, který odpovídá za dodržování nařízení DSA. Ten také uděluje statut důvěryhodného oznamovatele. U nás má tuto roli plnit Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Do přijetí příslušné adaptační legislativy ale nemá pravomoce, aby na dodržování DSA dohlížel a nemůže například udělit žádné sankce.
Obavy z cenzury
Předmětem politické kontroverze se zákon o digitální ekonomice stal 10. března, kdy čelil návrhu na zamítnutí, který přinesla Šichtařová. Kromě ní návrh podpořilo dalších šest poslanců za vládní SPD. Šichtařová svůj krok zdůvodnila obavami z cenzury. Poté, co návrh neprošel, složila Šichtařová svůj poslanecký mandát. Předseda SPD Tomio Okamura následně na síti X DSA označil za „cenzurní zákon a diktát EU“.
Čtěte také
Poslankyně Taťána Malá (ANO) ve Sněmovně vyzdvihla potřebu ochrany uživatelů online služeb, zejména pak dětí. Obavám o svobodu slova dle svých slov rozumí, ale nedomnívá se, že zákon o digitální ekonomice cenzuru vytváří. Souhlasí však s tím, aby ve druhém čtení poslanci předložili návrhy na změny, po kterých by tyto obavy zmizely. „Pravidla, která vyplývají z evropského nařízení o digitálních službách již platí v celé Evropě. Dnes řešíme hlavně to, zda je budeme umět v Česku také vymáhat a chránit tím naše občany. Bez tohoto nástroje totiž český stát opravdu nemá možnost, jak postupovat v řadě situací, které se týkají bezpečnosti lidí v on-line prostředí,“ vysvětlila Malá.
Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala před jednáním koaliční rady minulý týden uvedl, že jeho klub nebude hlasovat pro schválení zákona v současné podobě, ve které ho předkládá vláda. Podle Okamury se již pracuje na pozměňovacím návrhu, který „by měl odstranit tu snahu o cenzuru názorů na internetu“.
Iniciativa SPD se ale nesetkává s všeobecnou podporou. Poslankyně Andrea Hoffmannová (Piráti) ji považuje za nebezpečnou. „Poslanci SPD mluví o tom, že DSA nějak omezuje svobodu slova. Ono je to ale naopak. Omezuje platformy tak, aby se tam nemohly dít věci. Proto by mě zajímalo, jakým způsobem budou to DSA upravovat a jestli nehrozí nějaké nebezpečí, že by se ty požadavky na platformy znovu změkčily,“ řekla CNN Prima NEWS Hoffmanová s tím, že by pak mohlo dojít k oslabení ochrany uživatelů včetně dětí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ministr Tejc odpískal zákon proti neziskovkám. Nic takového nechystáme, oznámil
Vystudoval bohemistiku a historii na FF UK a aktuálně mediální studia na FSV UK. Věnuje se převážně domácí politice a příležitostně rád zabrousí do oblasti kultury či dějin. Ve volných chvílích rád bloudí po městě s fotoaparátem, přečte si knížku nebo zahraje nějakou videohru. V redakci CNN Prima NEWS působí od podzimu 2023.
