Konzervativní levice je pitomost, míní Dolejš. Zkritizoval KSČM i Babiše, podpořil Špidlu
Rozumná levice se nemůže upsat stylu politiky, která vykřikuje nic než národ a hájí práva bílého heterosexuálního muže. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl bývalý dlouholetý poslanec za KSČM Jiří Dolejš. Podle něj je pojem „konzervativní levice“ oxymoron. Velmi kriticky se vyjádřil ke komunistům, kteří ho loni po dlouhých 35 letech vyloučili ze svých řad. „S odstupem doby můžu být v podstatě jenom rád,“ dodal Dolejš s tím, že KSČM začala hnědnout. Premiéra Andreje Babiše (ANO) pak označil za populistu.
Vladimír Špidla v pátek představil podrobnosti kolem takzvané Nové sociální demokracie. Co na tento projekt říkáte a má podle vás šanci na úspěch?
Mezera na pomyslném politickém trhu určitě existuje. Slyším to zleva, zprava, od nevoličů i nešťastných voličů, kteří by třeba příště rádi dali hlas nějaké rozumné demokratické a proevropské levicové alternativě. Tu v současné nabídce dosud nemají. Připomenu, že KSČM zcela odbočila od snahy transformovat se do modernější levice a zadala si se spolkem Stačilo!. I SOCDEM přelezla směrem k nacionálně-konzervativním postojům. Když to řeknu obrazně, rudá barva u komunistů a červená či oranžová u sociálních demokratů prostě začaly hnědnout. Na scénu přišel populismus, který cílí na negativní emoce občanů. Celé to čím dál více připomíná model Roberta Fica, jehož SMER má dneska problém dohodnout se s evropskou levicí – tedy s unijní frakcí socialistů, která je přitom druhou nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu.
ČTĚTE TAKÉ: Další rána pro SOCDEM. Cítím stud, oznámil Sklenák odchod. Maláčovou kvůli Stačilo! prosil
Zmínil jste, že cítíte od Čechů poptávku po proevropské levicové straně. Co říkáte na slova Miroslava Kalouska o tom, že je nalevo už narváno, jelikož se tam nachází skoro každá politická strana?
Je pravda, že se s tímto názorem občas setkávám, zejména na sociálních sítích. Čtu z toho obecnou nespokojenost lidí se současnými politickými reprezentanty. Ať už je volič levicový nebo pravicový, v podstatě má problém si vybrat. Určitě se ale nedomnívám, že by dnes v Parlamentu byla nějaká skutečně levicová strana. Dominuje tam populismus. Koneckonců populisté vyhráli volby, čemuž se často přizpůsobují i pravicové strany, které jsou v opozici. Řekl bych ale, že dříve nebo později každý populismus skončí, jelikož lež má krátké nohy. Sliby jsou sliby a realita je realita. Hlavně nechtějme, aby soft populisty vystřídali hard populisté, nebo dokonce fašisté.
Čtěte také
Pokud levice nemá ve Sněmovně zastoupení, koho podle vás v loňských volbách volil typický levicový volič? Přece se ty hlasy nepropadly do země.
Řekněme si, co je levicový volič a volič levice. Ono to nemusí být totéž. Dříve volič levice volil subjekty, od kterých si sliboval sociálně ohleduplné řízení státu. Pokud se nyní spokojil s nadáváním na „pětidemolici“ a „fialový hnus“, pak samozřejmě mohl podpořit populistu Babiše, který už v minulosti slízl velkou část voličů levice. Teď je ale otázka, do jaké míry budou naplněna očekávání. Když se podíváte na průzkumy veřejného mínění, zjistíte, že současná vláda zas tak populární není. Nespokojenost voličů ANO, kteří kdysi volili levici, může narůstat.
Jiná věc je ovšem levicový člověk, který aktivně vyznává a realizuje hodnoty, jako jsou společenská solidarita, univerzalismus lidských práv či emancipace neprivilegovaných. Takový člověk se těchto hodnot jen tak nevzdává, tudíž nemůže jednou volit doleva a podruhé třeba fašisty. Pak by to nebyl ukotvený člověk s jasnějším politickým azimutem, nýbrž osoba zmítaná spíše emocemi.
Shoda se zelenými poslankyněmi
Je zvláštní, jak levici a pravici každý vnímá trochu jinak. Podle názoru některých pravicových politiků je dneska hnutí ANO typickým zástupcem konzervativní levice a třeba Piráti či Starostové jsou progresivní levicí. Vlastně z toho, jak jste mi popsal levicového člověka, nevolí on dneska Piráty, popřípadě STAN?
Pokud se bavíme o člověku levicově ukotveném, přičemž si troufnu takto označit i sebe, podobně jako mnoho dalších jsem v loňských volbách obtížně hledal, komu dám svůj hlas. Nakonec jsem se podobně jako v prezidentské volbě dostal do situace volby menšího zla. Tehdy jsem nebyl nadšený ani z Petra Pavla, ani z Andreje Babiše, ale musel jsem se rozhodnout. Řekl bych, že jsem se nakonec rozhodl dobře (smích). Pokud se vrátím k vaší otázce... Jsem si vědom toho, že i dnes se ve Sněmovně nacházejí jednotlivci, kteří se opravdu vyjadřují v souladu s levicovými hodnotami. Mám na mysli například dvě zelené poslankyně (Gabriela Svárovská a Irena Ferčíková Konečná, zvolené za Pirátskou stranu; pozn. red.). To se ale bavíme o jednotlivcích. Samotné strany jsou záměrně vycentrované tak, aby se o nich nedalo říct, že jsou levicové. Dneska to taky není zrovna velká pochvala, když vás někdo označí za levici.
Čtěte také
Zároveň bych se ohradil proti označení „konzervativní levice“. Když tento pojem slyším, skřípu zuby. Pro mě je to oxymoron. Když levice před 200 lety vznikala, byla hnutím sociálního pokroku. Záměrně říkám slovo pokrok, protože kdybych použil termín progres, někdo by to už vnímal jako sprosté slovo. Sociální pokrokář nemůže být konzerva. Proto je takzvaná konzervativní levice pitomost, kterou si vymysleli lidi typu Petra Druháka. Zvedání velké zdi na obranu tradičních hodnot je podle mě mrtvou bitvou. Skutečný sociální pokrok je zapotřebí, jenže ho nezajistí něco jako takzvaná konzervativní levice.
Co je potom KSČM?
Pro mě KSČM už prostě levice není, rozhodně ne moderní. Ani Suverenita paní Volfové (dnes Česká suverenita sociální demokracie se zkratkou ČSSD, pozn. red.) nemá s levicí nic moc společného. Pokud tito lidé nyní mluví o konzervativní levici a jejím spojování, jdou zcela proti tomu, o co jde mně nebo Nové sociální demokracii.
Měl jsem pro vás nachystanou otázku, jestli může moderní levice v 21. století přežít, aniž by si vybrala jednu z cest v souboji konzervatismus versus progresivismus. Předpokládám, že byste volil spíš to druhé.
Za mě je tady velmi důležitá racionalita. Rozumná levice se nemůže upsat stylu politiky ve smyslu, že budeme vykřikovat nic než národ a hájit práva bílého heterosexuálního muže, což konvenuje hnutím jako Make America Great Again. Politika musí být proboha racionální. Stejně tak u daňové reformy nemůžeme říct, že zdroje jsou a že bude stačit, když oškubeme velkokapitalisty. Politik by měl umět o těch věcech přemýšlet.
Dezorientované Stačilo! nemá budoucnost
Loni jsme spolu podrobně rozebírali vaše tehdy čerstvé vyloučení z KSČM. Jak celou tu situaci hodnotíte nyní, tedy s větším časovým odstupem?
Že jsem udělal dobře, když jsem zůstal sám sobě věrný a nedržel jsem hubu a krok, jak mi bylo doporučováno. Já nebyl ten, kdo chtěl utéct. Byl jsem si totiž vědom své historické odpovědnosti a 35letého úsilí o transformaci KSČM. Zároveň jsem se ale nemohl nechat umlčet. Když jsem byl přesvědčen, že vedení v čele s Kateřinou Konečnou táhne KSČM do nacionálně konzervativního kurzu a že spojení se Stačilo! je špatné, tak jsem to prostě říkal. A jestli to moji kolegové neunesli a kvůli mému politickému názoru mě vyhodili? S odstupem doby můžu být v podstatě jenom rád, protože oni ukázali, o co jim jde. Já jsem alespoň zůstal sám sebou.
Čtěte také
Lze konstatovat, že projekt Stačilo! jste kritizoval od samotného počátku. Cítil jste určité zadostiučinění, když jste loni na podzim sledoval jejich volební debakl?
Dvojí prohra KSČM a neúspěch Stačilo! jsou jasný vzkaz, že tato cesta je zarubaná. I když Stačilo! asi bude mít ještě jistou setrvačnost, žádnou politickou budoucnost nemá. Jejich sjezd vyslal signál, že jsou dezorientovaní. Možná čekají, jak dopadne květnový sjezd KSČM. Pro mě je to ale vyřízená věc, ke které už nemá cenu se vracet.
Nyní je pro mě perspektivní hledat cestu k obnově české levice. Nebude to jednoduchá ani krátká cesta. Novou sociální demokracii, o které naše povídání začalo, považuji za jednu z možných cest. Momentálně bych se v tomto ohledu klasifikoval jako potenciální sympatizant. Možností je ale více. Máme tady Progresivní kongres, Volt, Budoucnost, Můžeme! nebo Idealisty. Těch cest je celá řada – důležité jsou zejména ty, kde se pohybují mladí lidé. Byl bych docela nerad, kdyby zoufalé křičení po nové levici zaznívalo pouze z úst seniorů a pár intelektuálů z pražské kavárny. Ten hlas by měl dolehnout k obyčejným lidem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vláda potřebuje korekci zleva, burcoval Paroubek. Na ostrově se pak zpívala Internacionála
Věnuje se převážně domácí politické scéně. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje témata kolem války na Ukrajině. Rád zpracovává i gaming a nezanedbává v textech ani svou vášeň v podobě houbaření. Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“. (Marek.Vesely@iprima.cz)
