Koreanista Jaromír Chlada o KLDR
Vztahy mezi USA a KLDR byly při komunikaci bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa a vůdce KLDR Kim Čong-una poměrně dobré, podle koreanisty Jaromíra Chlada se však za vlády Joea Bidena vše vrací do starých kolejí. „Trump se ve věci objevil jako neřízená střela a otevřel okno, jehož potenciál ale nebyl naplněn,“ pronesl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Chlada přiblížil, co za tím stojí. „Biden a jeho administrativa v květnu deklarovali nový postoj proti Severní Koreji. Novou politikou, která vše vrací do starých kolejí. Administrativa požaduje úplnou deklaraci denuklearizaci, Severní Korea s tím však nesouhlasí,“ uvedl. Tím se podle koreanisty vše vrací do kolejí, které vyjezdily administrativy před vládou Trumpa.
„Reakce Severní Koreje je velmi vlažná a odmítavá,“ doplnil s tím, že se celá situace může považovat jako krok zpět. „Pokud chce USA dosáhnout nukleárního odzbrojení a žádá to jako podmínku pro další dialog, tak není moc cest, jak toho dosáhnout. Krok zpět byl na místě, žádná jiná reakce není moc představitelná,“ myslí si Chlada.
Oči světa se pak na KLDR upřely kvůli testu rakety. „Je třeba vnímat, o jakou raketu jde. Má plochou dráhu doletu a je méně exponovaná v porovnání s balistickými střelami, které Severní Korea zkoušela v minulosti. Pokus se navíc odehrál ve vodách země a neopustil hranice,“ vysvětlil Chlada s tím, že i pozorovatelé ze zahraničí tento pokus považují za méně závažný.
Neúčast Kim Čong-una na tomto pokusu navíc podle něj nahrává úvaze, že se nejednalo o demonstraci síly země navenek do mezinárodního prostoru. „Více než pro mezinárodní publikum bylo určeno tomu domácímu. Jako demonstrace úspěchu po oslavě založení státu, která byla několik dní předtím,“ vypíchl koreanista.
Kvůli uzavřeným hranicím lidé trpí
Světová média nyní poukazují i na vizáž vůdce, který je značně pohublý a na veřejnosti se příliš neukazuje. „Můžeme to vnímat i tak, že pečuje o své zdraví. Není totiž větší tajemství, než je zdravotní stav velkého vůdce. Nižší výskyt na veřejnosti bych připisoval situaci s covidem,“ myslí si.
KLDR totiž nadále zůstává jedinou zemí, která říká, že nemá jediný případ covidu. „Realita je pak taková, že tam jsou velmi přísné restrikce. Severní Korea se nachází mezi Čínou a Jižní Koreou, tedy mezi zeměmi, kde se hned ze začátku covid velmi rozšířil. Bylo by ale s podivem, kdyby se tam covid nedostal,“ míní Chlada. Země v reakci na pandemii uzavřela hranice a zastavila výměnu mezinárodního turismu, lety a izolovala se.
„To trvá více než rok a přináší to problémy pro obyvatele,“ připomněl koreanista. Kvůli zastavenému obchodu s Čínou, který poklesl o více než 70 procent, je v zemi nedostatek základních potravin.
„Jako je olej nebo obilniny. Určitá vrstva obyvatel má pak nedostatek potravin či masa. Podvýživa obyvatelstva je dlouhodobou záležitostí, trvá již několik desetiletí. Na ní však lidé neumírají. Podléhají obyčejným nemocem jako je chřipka nebo průjem,“ vysvětlil Chlada s tím, že organismus Severokorejců tyto zdravotní potíže nezvládá.
