Některé firmy díky koronavirové pandemii pochopily, že přesun do on-line světa je nutnost. Ty ostatní krizi zřejmě nepřežijí, myslí si odborníci. Zdroj: Profimedia.cz
Když do České republiky vstoupila epidemie koronaviru, mnoho firem, domácností, ale i škol se muselo přepnout do on-line módu. Češi najednou zjistili, že přes internet lze fungovat celkem obstojně. Digitalizace je podle názoru řady odborníků příležitostí, jak se se současnou krizí vypořádat. Svítá i naděje, že potřebu převést se do elektronického světa pochopí i veřejná správa.
Zdeňka Heroldová z Ústeckého kraje má tři školou povinné děti, sama je přitom učitelkou na střední škole. Když česká vláda vyhlásila nouzový stav a došlo k uzavření škol, stala se z ní učitelka zapřažená ve dvousměnném provozu. Jednak musela komunikovat se svými studenty, jednak pomáhat svým ratolestem s on-line výukou. „Chvíli trvalo, než jsme se s tím vším sžili, ale nakonec jsme to zvládli. Živý kontakt s vyučujícím to sice nenahradí, ale ukázalo se, že jako doplněk to může fungovat docela dobře,“ řekla CNN Prima NEWS.
Vzdělávací systém byl jedním z prvních odvětví, které reagovalo na příchod koronavirové krize využitím informačních a telekomunikačních technologií. Postupem času se přidávala další. Mnoho firem muselo ze dne na den nechat doma své zaměstnance. Tam, kde to bylo možné, najely na home office, jinde jim nezbylo než počítat škody způsobené zastavením práce, a tedy výroby.
Firmy reagují pružně
„Pro řadu firem může být karanténa vynucená pandemií koronaviru příležitostí, jak se rozhoupat směrem k digitalizaci. Jsem přesvědčená, že ty, které nabytých zkušeností využijí a nebudou se příliš vracet k původnímu stylu práce, získají velký náskok a konkurenční výhodu oproti ostatním,“ řekla CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Soukromý sektor bývá zpravidla ten, který na změny reaguje pružně, a tak se dá skutečně očekávat, že firmy se dříve či později přizpůsobí.
A ukazuje se, že poptávka po stále vyšším stupni zapojení digitálních technologií do života sílí. Z nedávného průzkumu agentury IPSOS realizovaného ve spolupráci se společností ABB vyplynulo, že více než dvě pětiny Čechů (přesně 44 procent) uvažuje v nejbližší době o investici do takzvané chytré domácnosti. „Skoro tři čtvrtiny z nich od toho očekávají především úspory energie, sedmdesát procent pohodlí a tři pětiny větší bezpečnost,“ vyjmenoval pro CNN Prima NEWS ředitel ABB Elektrotechnika Vladimír Janypka nejčastější důvody, proč lidé investici do chytré domácnosti zvažují. Právě požadavky na bezpečnost se v souvislosti s epidemií koronaviru dostávají do popředí.
To potvrzuje také pražská společnost 2N Telekomunikace, která se zaměřuje na rezidenční komunikační a zabezpečovací systémy. „Hlavním tématem dnešních dní je snížení fyzického kontaktu s potenciálně kontaminovanými plochami. Lidé si díky tomu zvykli větší část nákupů obstarat přes internet, a využívají tak donášky do domu. My dnes dokážeme do našich přístupových systémů integrovat termokameru, která po případném zjištění zvýšené teploty u příchozího vyšle signál interkomu a ten zamezí přístupu osoby do budovy a ještě to oznámí jejímu správci,“ řekl CNN Prima NEWS Michal Kratochvíl, výkonný ředitel 2N Telekomunikace. A takových příkladů bychom našli mnoho.
Slabiny? Vzdělávání, zdravotnictví, veřejná správa
Veřejnému sektoru bude digitalizace nejspíše nějaký čas unikat. Koronavirová krize ale jasně ukázala, že bez informačních a telekomunikačních technologií zůstane zaseknutý v minulém století. „Slabinou je rozhodně vzdělávání. Musí umět, stejně jako zdravotnictví, existovat on-line a patřit mezi základní digitální služby,“ řekla CNN Prim NEWS Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy.
Podle ní to ale není jen otázka dostupnosti potřebného technického vybavení, ale i schopnosti s ním pracovat. „Česko se vyznačuje nízkou digitální gramotností. Ta se projevuje zejména u starší generace, ať už u lidí z firem, nebo právě učitelů. Koronavirová krize jasně ukázala, jak jsou digitální dovednosti důležité,“ dodala Jabůrková. Stát by se podle ní měl postarat zejména o rozvoj digitálních infrastruktur, mezi které patří i školství. „Zásadní úlohou státu je, aby legislativa podporovala fungování on-line. Stát musí zareagovat na novou realitu, která nastala s příchodem pandemie. Stále také potřebujeme řešit významný nedostatek odborníků na digitalizaci,“ řekla dále viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy.
Jako nejproblematičtější z hlediska digitalizace vidí veřejný sektor také prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu Jakub Rejzek. „Zaznamenali jsme tuhý odpor některých úřadů akceptovat digitální podpis, ačkoliv by jej akceptovat měly,“ řekl CNN Prima NEWS. Podle Rejzka má však neochota veřejné správy k využívání elektronických nástrojů pro vyřizování běžné agendy dopad také na sektor stavebnictví. „Složité procesy ve stavebním řízení totiž elektronickou formu úkonů tak nějak nepředpokládají. A když už tu možnost úřady mají, někteří úředníci se obávají inovací,“ dodal Rejzek. Podle Mileny Jabůrkové bychom si ale měli rychle uvědomit, že přešlapováním na místě nám ujíždí vlak. „Jsme v situaci jako po teroristických útocích v New Yorku. Svět se změnil. Žádný návrat k normálu není možný. Zapomeňme na to, jak jsme věci dělali do února tohoto roku,“ uzavřela viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy.
