Ilustrační foto Zdroj: pixabay.com
Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard korun.
Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a České správy sociálního zabezpečení. Soustava se ale do deficitu propadla už loni, a to po deseti letech. Naposledy byla v minusu za minulé krize.
Technologie zhoršují mzdovou nerovnost. Koronavirus by naopak mohl pomoci
Mzdová nerovnost neboli gender pay gap se projevuje zejména na pozicích s vysokými příjmy, vysvětlila pro CNN Prima NEWS ekonomka Barbara Pertold-Gebická z Univerzity Karlovy. Rozdíly v platech mužů a žen prohlubuje i robotizace. Koronavirová pandemie by se naopak mohla v dlouhodobém měřítku projevit na situaci pozitivně, míní expertka.
Podle zprávy ministerstva o vyplacených dávkách se letos v prvním půlroce na nemocenské dávky vydalo asi 30 miliard korun. Na pojistném se vybralo 17,03 miliardy. Loni za stejnou dobu firmy a živnostníci poslali do systému 18,35 miliardy. Vyplatilo se 19,81 miliardy.
Nemocenské pojištění mají zaměstnanci povinně, neodvádějí ale žádné pojistné. Hradí ho za ně zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné pojistné platí dobrovolně. Sazba odvodů se snižovala, dávek ale přibývalo a výdaje rostly.
Z nemocenského pojištění se vyplácí mateřská a vyrovnávací příspěvek v mateřství, nemocenská a ošetřovné, v posledních letech se zavedlo dlouhodobé ošetřovné a otcovská. Nemocenské dávky při delší nemoci se zvýšily.
Loni od července se zrušila karenční doba. Ministerstvo práce už dříve oznámilo, že od té doby vzrostl průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent. S růstem výdělků se zvyšují i vyplácené dávky. Valorizují se navíc částky pro jejich výpočet. Letos v tom pak hrála roli hlavně koronavirová nákaza.
Vláda plošné opatření v ekonomice kvůli koronaviru už neudělá, řekl Babiš
Vláda nebude dělat plošné opatření ekonomického charakteru, řekl v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo premiér Andrej Babiš (ANO). Česká republika je nyní v EU podle celkového počtu nakažených koronavirem na 13. místě.
Kvůli ní bylo Česko od 12. března do 17. května v nouzovém stavu. Školy se zavřely 11. března, do konce června už výuku plně neobnovily. Ošetřovné se vyplácelo po celou dobu na školáky do 13 let, od dubna se zvýšilo ze 60 na 80 procent základu výdělku. Uzavřeny byly restaurace, služby i většina obchodů, mimo provoz zůstaly některé podniky. Systém tak přišel o příjmy z odvodů.
V prvním pololetí se na nemocenské vyplatilo ve srovnání se stejným loňským obdobím o čtvrtinu peněz více, na ošetřovném zhruba 7,5krát více a na dlouhodobém ošetřovném o třetinu více. Stejné zůstaly výdaje na otcovskou. O pět procent více putovalo do mateřských. O zhruba pětinu nižší je částka na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ta ale činí jen 3,5 milionu z 30miliardových výdajů.
Už první dva měsíce roku, tedy ještě před nástupem koronavirové nákazy, výdaje převýšily příjmy o 1,32 miliardy korun. Do konce března se deficit zvýšil o miliardu, činil 2,33 miliardy. Na 12,97 miliardy se pak dostal do konce června.
