Digitalizace medicíny v klinické praxi
Pandemie nového koronaviru změnila náhled na současnou i budoucí klinickou medicínu. Do značné míry urychlila digitalizaci celé naší společnosti včetně medicíny v běžné klinické praxi, řekl profesor Miloš Táborský v pořadu Nový den.
Pandemie COVID-19 nám podle Táborského přinesla hodně negativního, ale také jednu z mála pozitivních věcí – akceleraci digitální medicíny. „Je nutno říci, že česká společnost i česká medicína byly na začátku roku 2020 v oblasti digitalizace velmi pozadu proti vyspělým evropským zemím,“ řekl Miloš Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
„V krátké době jsme byli nuceni vyvinout komunikační systémy s pacienty, který nám umožní vzdálenou komunikaci, řízení jejich léčby, jejich potřeb vyplývajících z aktuální změny jejich zdravotního stavu. Tento systém jsme zavedli do běžné klinické praxe,“ řekl Táborský.
Kontrola pacienta na dálku
Pokrok v digitalizaci medicíny ilustroval na konkrétním případu videokonference s pacientem. Vysvětlil, že díky implantátu umožňujícímu dálkový přenos dat pak kromě komunikace s pacientem rovněž vidí, co se děje v jeho srdci. Fascinující na tom všem podle Táborského je především rychlost reakce, kdy srdeční činnost a případné potíže může lékař vidět prakticky okamžitě v reálném čase navzdory velké vzdálenosti, jež ho od pacienta dělí.
„Digitální medicína není jen komunikace tohoto typu, ale je to také možnost edukace pacientů, kontroly, jak berou léky, a celé řady dalších prvků,“ vysvětlil dále.
Řada lidí je logicky ohledně komunikace svého zdravotního stavu po internetu skeptická. A není to prý jen otázka věku. „Máme řadu pacientů, kterým je přes osmdesát, a přesto to dobře zvládají,“ zdůrazňuje.
Všechno jednodušeji v jednom systému
„Myslím, že si dneska uvědomujeme, jak si vážíme svého zdraví, jak k němu musíme aktivně přistupovat. A součástí celé té starostlivosti medicínské není běžná ambulance nebo návštěva ambulance, ale také tento styl komunikace, který umožňuje najednou obsloužit výrazně větší počet pacientů. Jde o to udělat tu komunikaci bezpečnou a velmi rychle reagovat na náhlé a závažné změny zdravotního stavu,“ řekl Táborský.
Konkrétní systém, který profesor sám používá a který je dostupný zdarma, už akceptovala celá řada velkých nemocnic. Podle něj je však nutné, aby v systému pracovali i praktičtí lékaři a odborní lékaři a šlo o uzavřený systém komunikace a výměny dat.
„Když budete chtít udělat preventivní prohlídku, tak v tom systému budou hodnoty vašich laboratorních odběrů a nepotřebujete si nechat dělat odběry dvakrát do roka, ale můžete ta data zprostředkovat. Máte je k dispozici v digitální podobě, dáváte je svému praktikovi nebo v rámci drobného chirurgického výkonu. Když ho budete absolvovat, máte tam data ze zobrazovacích metod, ultrazvuky a tak dále. Všechno je to v jednom systému,“ dodal Táborsky.
