Digitalizace medicíny v klinické praxi
Pandemie nového koronaviru změnila náhled na současnou i budoucí klinickou medicínu. Do značné míry urychlila digitalizaci celé naší společnosti včetně medicíny v běžné klinické praxi, řekl profesor Miloš Táborský v pořadu Nový den.
Pandemie COVID-19 nám podle Táborského přinesla hodně negativního, ale také jednu z mála pozitivních věcí – akceleraci digitální medicíny. „Je nutno říci, že česká společnost i česká medicína byly na začátku roku 2020 v oblasti digitalizace velmi pozadu proti vyspělým evropským zemím,“ řekl Miloš Táborský, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
„V krátké době jsme byli nuceni vyvinout komunikační systémy s pacienty, který nám umožní vzdálenou komunikaci, řízení jejich léčby, jejich potřeb vyplývajících z aktuální změny jejich zdravotního stavu. Tento systém jsme zavedli do běžné klinické praxe,“ řekl Táborský.
Kontrola pacienta na dálku
Koronakrize uspíší digitalizaci. Uspěje ten, kdo se odstřihne od starých pořádků
Když do České republiky vstoupila epidemie koronaviru, mnoho firem, domácností, ale i škol se muselo přepnout do on-line módu. Češi najednou zjistili, že přes internet lze fungovat celkem obstojně. Digitalizace je podle názoru řady odborníků příležitostí, jak se se současnou krizí vypořádat. Svítá i naděje, že potřebu převést se do elektronického světa pochopí i veřejná správa.
Pokrok v digitalizaci medicíny ilustroval na konkrétním případu videokonference s pacientem. Vysvětlil, že díky implantátu umožňujícímu dálkový přenos dat pak kromě komunikace s pacientem rovněž vidí, co se děje v jeho srdci. Fascinující na tom všem podle Táborského je především rychlost reakce, kdy srdeční činnost a případné potíže může lékař vidět prakticky okamžitě v reálném čase navzdory velké vzdálenosti, jež ho od pacienta dělí.
„Digitální medicína není jen komunikace tohoto typu, ale je to také možnost edukace pacientů, kontroly, jak berou léky, a celé řady dalších prvků,“ vysvětlil dále.
Řada lidí je logicky ohledně komunikace svého zdravotního stavu po internetu skeptická. A není to prý jen otázka věku. „Máme řadu pacientů, kterým je přes osmdesát, a přesto to dobře zvládají,“ zdůrazňuje.
Všechno jednodušeji v jednom systému
„Myslím, že si dneska uvědomujeme, jak si vážíme svého zdraví, jak k němu musíme aktivně přistupovat. A součástí celé té starostlivosti medicínské není běžná ambulance nebo návštěva ambulance, ale také tento styl komunikace, který umožňuje najednou obsloužit výrazně větší počet pacientů. Jde o to udělat tu komunikaci bezpečnou a velmi rychle reagovat na náhlé a závažné změny zdravotního stavu,“ řekl Táborský.
Konkrétní systém, který profesor sám používá a který je dostupný zdarma, už akceptovala celá řada velkých nemocnic. Podle něj je však nutné, aby v systému pracovali i praktičtí lékaři a odborní lékaři a šlo o uzavřený systém komunikace a výměny dat.
„Když budete chtít udělat preventivní prohlídku, tak v tom systému budou hodnoty vašich laboratorních odběrů a nepotřebujete si nechat dělat odběry dvakrát do roka, ale můžete ta data zprostředkovat. Máte je k dispozici v digitální podobě, dáváte je svému praktikovi nebo v rámci drobného chirurgického výkonu. Když ho budete absolvovat, máte tam data ze zobrazovacích metod, ultrazvuky a tak dále. Všechno je to v jednom systému,“ dodal Táborsky.
