Telefony, sklo, bankovky. Koronavirus může někde přežít skoro měsíc, tvrdí studie

Zjištění australské národní vědecké agentury Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation (CSIRO) odhalují, že virus SARS-CoV-2 může na určitých površích přežít déle, než se původně myslelo.

V neděli přibylo v ČR 3104 potvrzených případů COVID-19. Vláda rozhodne co dál

Domácí

V neděli přibylo v Česku 3 104 potvrzených případů nemoci COVID-19, zhruba o 1 500 méně než v sobotu. Aktuálně nemocných je 59 920. Počet úmrtí lidí s koronavirem v neděli stoupl o 22 případů na celkových 987 od začátku epidemie. Vyplývá to z dnešních údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

„Zjistili jsme, že při teplotě dvacet stupňů Celsia, což je zhruba pokojová teplota, byl virus extrémně silný a přežil 28 dnů na hladkých površích jako obrazovkách mobilních telefonů  a plastových bankovkách,“ uvedla Debbie Eaglesová, zástupkyně ředitele australského Centra pro připravenost na nemoci (ACDP), které výzkum provedlo.

„V kontextu podobných experimentů na chřipku A bylo zjištěno, že na povrchu přežila 17 dní, což zdůrazňuje, jak odolný je SARS-CoV-2,“ dodala Eaglesová.

Studie, která byla publikována v časopise Virology Journal v pondělí, uvádí, že virus přežívá déle na hladkých površích, jako je sklo, nerezová ocel a vinyl, na rozdíl od porézních komplexních povrchů, jako je třeba bavlna.

Nicméně experiment byl prováděn ve tmě – výzkum totiž rovněž ukázal, že sluneční světlo může virus rychle zabít.

Vědci uvedli, že „perzistence na skle“ je zvláště důležité zjištění, vzhledem k tomu, že bankomaty, samoobslužné pokladny nebo letištní odbavovací terminály mají dotykové povrchy, které nemusí být pravidelně čištěny. Výzkumníci dodali, že výsledky potvrzují potřebu osvědčených postupů jako je pravidelné mytí rukou nebo čištění povrchů.

Předchozí studie zjistily, že virus způsobující COVID-19 lze detekovat na plastových a nerezových površích po dobu až tří dnů.