Na rozdíl od jiných světových metropolí pokračuje život ve Stockholmu prakticky beze změn Zdroj: Profimedia.cz
Švédsko jako jedna z mála světových zemí nepřijalo žádná tvrdá epidemiologická opatření. Otevřeny zůstaly školy, restaurace i obchody. Téměř nulové restrikce si ale nyní zřejmě vybírají svoji daň. V součtu posledních 7 dnů má totiž Švédsko nejvyšší míru úmrtí na koronavirus na počet obyvatel. Stále silněji tak nyní v severské zemi zní hlasy kritiků, kteří dosavadní přístup vlády především v souvislosti s velkým počtem mrtvých seniorů označují za velkou chybu.
Míra úmrtí v souvislosti s koronavirem činila v období od 13. do 20. května v průměru 6,08 na milion obyvatel. To je nejvíce ze všech zemí na světě. Podle v pondělí zveřejněných statistik zemřelo minulý měsíc ve Švédsku celkem 10 458 lidí, nejvíce za posledních téměř 30 let. „Musíme se vrátit až do prosince 1993, abychom našli více úmrtí během jednoho měsíce,“ prohlásil Tomas Johansson ze švédského statistického úřadu. Dodal, že v té době probíhala v zemi chřipková epidemie.
Mnoho Švédů tak s obavami sleduje, jak v boji proti koronaviru obstojí vládní strategie. Ta je totiž založená především na dobrovolných opatřeních a předpokládá, že lidé se budou ve svém vlastním zájmu chovat zodpovědně. V zemi tak zůstaly otevřené školy, lidé nadále chodí do zaměstnání, v provozu bez omezení zůstávají také kavárny, restaurace i bary.
Švédsko při boji s koronavirem spoléhá na dospělé občany. Kritici se obávají katastrofy
Švédská vláda prosazuje v porovnání se zbytkem Evropy unikátní strategii boje s koronavirem. Ačkoli nakažených přibývá, v zemi jsou nadále otevřené školy, obchody i restaurace. Podle švédské vlády není klíčem plošná karanténa, ale sociální distanc. Kritici varují, že nedůsledná opatření mohou způsobit katastrofu.
Švédská cesta se ukázala jako šetrná pro národní ekonomiku. Alespoň podle čísel z prvního kvartálu, která ukazují mnohem nižší pokles než u ostatních skandinávských zemí. Zároveň se ale vládní strategie dostává pod silnou kritiku kvůli počtu úmrtí, především starších lidí. Když na začátku května překročil počet mrtvých 3 000, švédská velvyslankyně v USA Karin Ulrika Olofsdotterová uvedla, že 90 % z nich bylo starších 70 let. Počet zemřelých seniorů pak označila za „velké selhání“.
Data švédského Úřadu pro veřejné zdraví pak ukazují, že téměř polovina všech úmrtí souvisejících s koronavirem se odehrála v pečovatelských domech. „Obětujeme staré a nemocné lidi,“ uvedl pro Business Insider profesor endokrinologie stockholmské univerzity Olle Kämpe. Dodal, že doufá, že se Švédsko nestane vzorem i pro další státy.
Říkali, že strýc hospitalizaci nepotřebuje, za pár dnů zemřel.
Jeho slova podporuje výpověď Juliany Jihemové pro web Euronews. Když jejímu strýci diagnostikovali COVID-19, celá rodina prosila místní úřady, aby mu zajistily převoz do nemocnice. „Řekli nám, že nepotřebuje hospitalizaci, že se o něj postarají v pečovatelském domě. Skutečnost byla ovšem jiná,“ popisuje Jihemová.
Její strýc zemřel o pár dnů později osamocený ve svém pokoji v pečovatelském domě. „Myslí si, že ta jejich strategie funguje. Ale pokud je tak dobrá, jak je možné, že tolik lidí umírá?“ ptá se truchlící neteř.
Jedno z mála opatření, které Švédsko zavedlo, je zákaz návštěv v domovech seniorů. Úřady nyní přiznávají, že to nebylo dostatečné. „Náš přístup má mnoho různých aspektů. Ochrana starších lidí v domovech pro seniory byla jen jedním z nich. Tento přístup nezafungoval dobře,“ připustil tento týden Anders Tegnell, švédský státní epidemiolog.
Cena za kolektivní imunitu může být příliš vysoká
Právě Tegnell je jedním ze strůjců strategie boje proti koronaviru. Vláda tvrdí, že cílem není promořit značnou část švédské populace, která by tak byla imunní proti dalším případným vlnám. Sám Tegnell ale například vyzdvihl, že ke konci dubna bylo až 20 % obyvatel Stockholmu imunních a že to může pomoci proti případné druhé vlně. To mnozí berou jako tiché potvrzení toho, co vláda odmítá.
Vědci ale před takovými postupy důrazně varují a upozorňují, že cena může být vysoká. „Když se potýkáte s novým virem, o kterém víte velice málo, proč neustoupíte zpět a nesnažíte se o to, aby se nakazilo co nejméně lidí, dokud (o tom viru) nezjistíte více?“ ptá se Kämpe. „Švédská strategie jde opačným směrem: Infikovat co nejvíce lidí a dosáhnout kolektivní imunity,“ dodává profesor.
Podle matematika Marcuse Carlssona z Lundské univerzity může Švédsko ze své strategie těžit. „Jsme ve výjimečné pozici a můžeme zbytku světa poskytnout cenné informace,“ uvedl Carlsson pro Busibess Insider s tím, že k dosažení tohoto cíle je nutné provádět co nejvíce testů. Zároveň ale varuje, že země nyní prochází „velmi nebezpečnou dobou“.
Desetimilionové Švédsko podle aktuálních statistik eviduje celkově 31 523 případů nákazy, které už podlehlo 3 831 lidí. Z onemocnění COVID-19 se naopak vyléčilo 4 971 nakažených. Aktivních případů má severská země 22 721.
