Švédská vláda prosazuje v porovnání se zbytkem Evropy unikátní strategii boje s koronavirem. Ačkoli nakažených přibývá, v zemi jsou nadále otevřené školy, obchody i restaurace. Podle švédské vlády není klíčem plošná karanténa, ale sociální distanc. Kritici varují, že nedůsledná opatření mohou způsobit katastrofu.
Laxní. Tak by se dal definovat přístup švédské vlády k postupující koronavirové nákaze. Zatímco zbytek Evropy bije na poplach a jednotlivé státy vyhlašují karanténu, zavírají školy, restaurace, obchody a zakazují lidem vycházet z domu, ve Švédsku prozatím zůstávají v klidu.
Švédská vláda lidem spíše radí, nenařizuje. V zemi jsou zakázané akce nad 50 osob a vláda doporučila starším lidem, aby zůstávali doma. Podle Anderse Tegnella, hlavního švédského epidemiologa, ale plošná karanténa nedává smysl.
„Je důležité nastavit opatření tak, aby byla udržitelná po dlouhou dobu,“ řekl Tegnell podle britského deníku The Guardian. „Když jste nemocní, zůstaňte doma. Zamknout lidi pod střechou nebude v dlouhodobém horizontu fungovat. Dřív nebo později budou muset stejně vyjít ven,“ dodal švédský epidemiolog.
Trumpův kolotoč názorů na koronavirus: Od hoaxu po společného nepřítele
Když se koronavirus v lednu začal šířit z Číny do dalších států včetně USA, prezident Donald Trump bral rostoucí epidemii na lehkou váhu. Ještě na konci února vinil média z toho, že vyvolávají v občanech zbytečnou paniku. Během března ale začal své názory radikálně měnit a pasoval se na člověka, který vede Ameriku proti společnému nepříteli.
A podobně smýšlí také švédský premiér Stefan Löfven. „Nemůžeme zakázat všechno, to je otázka zdravého rozumu,“ řekl v médiích. „My, dospělí, se musíme chovat jako dospělí. Nešíříme paniku ani drby. Nikdo není v této krizi sám, každý člověk má obrovskou zodpovědnost,“ sdělil Löfven.
Švédové taktiku boje s koronavirem postavili na jednom, pro některé státy podružnějším, aspektu – sociálním distanci. Rozestupy mezi lidmi jsou na veřejnosti ve Švédsku povinné od 1. dubna, uvedl portál Insider.
Chabé testování
Přístup švédské vlády může podle některých expertů způsobit katastrofu. V zemi se podle oficiálních dat testuje na přítomnost koronaviru výrazně méně lidí než v jiných evropských státech.
Pro ilustraci, v posledním březnovém týdnu ve Švédsku otestovali 12 300 lidí, za stejný časový úsek stihli v Německu otestovat 300 tisíc lidí, uvedl britský Independent.
Ve Švédsku odhalili už více než 8400 nakažených, zdaleka nejvíce ze všech skandinávských států. Na koronavirus v zemi zemřelo přes 680 lidí.
(English version)
— Markku Peltonen (@MarkkuPeltonen) April 3, 2020
Mortality and use of intensive care due to coronavirus in Sweden, Norway, Denmark, Finland, Iceland and Estonia; updated with data from yesterdays (2.4) reports.
Fig 1(6). Mortality per million population: /1 pic.twitter.com/Cs3o0qxB4v
Mezi přední oponenty vládní koronavirové strategie se ve Švédsku postavila profesorka Cecilia Söderbergová-Nauclérová z Institutu Karolinska.
„Nemáme jinou možnost, musíme zavřít Stockholm, hned teď,“ řekla profesorka pro deník The Guardian už na konci března. „Musíme získat nad situací kontrolu, nemůžeme se vřítit do situace, kde nastane totální chaos. Nikdo jiný nevyzkoušel tento přístup, tak proč ho máme ve Švédsku otestovat jako první, a to bez relevantních informací?“
Profesorka se v médiích rozhořčila také nad faktem, že úřady v severské zemi málo testují. „Dostatečně netestujeme, netrasujeme a neizolujeme, nechali jsme virus volně bujet. Vedou nás vstříc katastrofě,“ sdělila pro The Guardian.
Účet za koronavirus: Vlády a centrální banky zemí G20 utratí přes devět bilionů dolarů
Objem státní finanční pomoci nejspíše přepíše dosavadní rekordy v historii světového hospodářství. Skupina dvaceti zemí s největšími ekonomikami světa G20 už dříve dala najevo odhodlání ekonomiku stimulovat pěti biliony dolarů. Účet za koronavirus ale bude pravděpodobně mnohem větší.
Je pravděpodobné, že švédská vláda pod palbou kritiky nakonec v nějaké formě restrikce rozšíří. Brzy chce předložit návrh, který by dočasně rozšířil její pravomoci, což by umožnilo například uzavření letišť či nádraží bez souhlasu parlamentu.
„Tento návrh se vztahuje pouze na kroky v souvislosti s koronavirem a bude platit po omezenou dobu,“ uvedla místopředsedkyně vlády Isabella Lövinová.