Koronavirus sužuje celý svět. Řada zemí přistoupila k opatřením, která by měla šíření nákazy zpomalit. V Česku platí nouzový stav od 12. března, kdy se život v republice zpomalil a v některých odvětvích téměř zastavil. Každá země si nastavuje svoje pravidla. Jak bojuje s koronavirem Srí Lanka, Francie, Španělsko, Kanada a Velká Británie? Na to jsme se zeptali Čechů žijících v těchto zemích.
Zákaz vycházek a prodeje alkoholu na Srí Lance
Srí Lanka je jednou z mála zemí, kde je počet nakažených velmi nízký, přesto jsou opatření relativně tvrdá. Život na Srí Lance v době pandemie popisují podnikatelky Kristína Oravcová a Johana Arletová, které zde žijí už téměř tři roky a letos si otevřely ubytování Simply Peace na jihu ostrova.
„Na Srí Lance je přes 230 nakažených a 7 mrtvých. Platí zde úplný zákaz vycházení, který vláda přibližně jednou za 4 dny zvolní, aby si lidé mohli nakoupit potraviny. Každý den zde jezdí auta s pečivem a ovocem, velké řetězce doručují jídlo na objednávku, stejně tak lékárny. Když už lidé vyjdou do ulic, nosí prakticky všichni roušky a dodržují odstup ve frontách. Prodavači v obchodech mají rukavice. Kromě zákazu vycházení se na Srí Lance nesmí prodávat ani alkohol. Vláda se obává, že lidé pod vlivem alkoholu snadněji poruší pravidla,“ popisují Kristína s Johanou situaci na Srí Lance. Dodávají, že místní pravidla dodržují, za porušení hrozí odnětí svobody.
Ve Francii můžete opustit bydliště jen s čestným prohlášením
Jednou z nejvíce zasažených evropských zemí je Francie. Gabriela Abdelsalam Pejsová žije ve v 70tisícovém městečku Drancy na severním předměstí Paříže. V zemi galského kohouta bydlí už 15 let s manželem a dvěma dětmi. Když se ve Francii koronavirus rozšířil, chvíli s rodinou uvažovali, zda se nevrátit do Česka. „Máme ale stavební firmu a čerstvě koupený domek před rekonstrukcí. Navíc manžel zde má povolení k dlouhodobému pobytu a do Česka se mohli vrátit jen rezidenti, takže bych musela odjet sama. A to jsem nechtěla,“ vysvětluje Gabriela.
Podle ní má Francie ve zdravotnictví určité slabiny. Problém je, že lékařů je tam stále méně a méně, takže dostat se ke specialistovi je mnohdy nemožné. „Nemocnice jsou už přes rok ve stávkové pohotovosti, chybí kvalifikovaný personál, pomůcky, nemocnice jsou ve špatném technickém stavu. Většina obyvatel si platí soukromé zdravotní připojištění, někteří lékaři vás bez něj ani neošetří,“ popisuje situaci tamního zdravotnictví Gabriela. Připouští, že v Česku je zdravotnictví dostupnější a na lepší úrovni. Všechny tyhle nedostatky značně ovlivňují situaci ohledně koronavirové pandemie. „Problém toho, že ve Francii je mnohem více nakažených a mrtvých, není jen kvůli oslabenému zdravotnickému systému. Myslím, že i vládní opatření přišla pozdě. V Česku už dávno nosili roušky a tady probíhaly komunální volby. To byl obrovský omyl. Myslím, že mnoho lidí se nakazilo i tam. V mém městě zemřeli dva radní na COVID-19,“ říká.
Některá města postupně zavedla povinné nošení roušek. „Aktuálně je hlášeno přes 17 tisíc mrtvých, během jednoho dne jich přibude třeba i přes 800 a mnoho z nich jsou obyvatelé z LDN a z domovů důchodců. Francie se to snaží zvládat, pomáhá armáda, tak snad to tady dopadne lépe než v Itálii,“ doufá Gabriela. Dodává, že lidé se snaží omezení dodržovat, ale s teplým počasím jich je v ulicích stále více. „Abyste mohli ven, musíte vyplnit čestné prohlášení, vyplnit důvod, proč jdete ven. Povolené jsou vycházky kvůli nákupu, cesty do práce, zdravotní nebo sportovní procházky do 1 km od vašeho bydliště, lékař nebo pomoc osobě v nouzi. Pokud prohlášení nemáte, můžete dostat pokutu ve výši 135 eur,“ uzavírá.
Španělské nemocnice jsou přeplněné
Lenka Útratová žije s rodinou ve španělské Granadě, kam se přestěhovali před dvěma roky. Pandemie ve Španělsku dosáhla obrovských rozměrů, podobně jako v Itálii. Aktuální počet případů nákazy překročil 177 tisíc. Španělsko postupně zavedlo přísná opatření v podobě úplného zákazu vycházení kromě nákupu potravin, cest k lékaři nebo do práce. A zdá se, že se situace pomalu zlepšuje.
„Z mého pohledu je situace nyní klidná. Téměř měsíc jsme pouze doma, stejně jako většina obyvatel. Je zde zavedena poměrně přísná karanténa. Na rozdíl od Česka nesmíme do parků ani do přírody. Je zde hodně nakažených a JIP byly donedávna přeplněné. Situace se mění každý den a o velikonočních svátcích se zdálo, že zafungovala karanténní opatření. Tady v Granadě se situace zlepšuje a některé dny nebyl přijat žádný pacient na oddělení JIP,“ vysvětluje Lenka, která o návratu do Čech neuvažuje.
Poukazuje také na to, že počet úmrtí byl o Velikonocích nejnižší za celou dobu. Krizový stav a karanténu vláda prodloužila zatím do 26. dubna. Premiér ale avizoval, že jej bude zřejmě nutné prodloužit do 10. května.
Do konce pandemie se předpokládá až 11 tisíc mrtvých v Kanadě
Alan Drdák žije v kanadském Torontu už 16 let. Do Česka se vrací jen zřídka. „V Kanadě je hlášeno přes 28 tisíc případů nákazy a v poslední době tento počet stoupá až o tisíc nových případů denně. Jsou zde zavřené školy a téměř všechny obchody kromě potravin, bank, autoservisů, lékáren, benzínek. Mě se opatření příliš nedotkla. Mám svou vlastní firmu, ve které pracuji s bratrem. Pořád pracujeme na zakázkách, které si klienti objednali ještě před vypuknutím pandemie,“ popisuje situaci v Kanadě Alan a dodává, že o návratu do Česka nepřemýšlí.
Mnoho opatření je nyní v Kanadě podobných jako u nás. Od 13. března jsou zavřené školy, lidé mají dodržovat odstupy alespoň 2 metry, jsou zrušeny veškeré společenské a sportovní akce, lidé nesmí ani do parků. „V Kanadě je nedostatek plicních ventilátorů pro vážně nemocné, lidé panikaří a nakupují trvanlivé potraviny a toaletní papír ve velkém, takže není prakticky k sehnání. Stejně tak dezinfekční prostředky. Lidé chodí ven v rouškách a rukavicích,“ popisuje tamní situaci Alan.
Situace se v Kanadě se zatím příliš nelepší, počet mrtvých už přesáhl tisícovku. Zdravotnické úřady podle agentury Reuters odhadují, že v Kanadě do konce pandemie koronaviru zemře až 11 tisíc lidí.
V Británii umírá denně téměř tisíc lidí
Obrovský nárůst hlásí v posledních dnech Velká Británie. Jitka Mikulová žije s rodinou v Brentu, severozápadní části Londýna. „Dlouho zde nebyla prakticky žádná opatření, jen doporučení. Zatímco v Čechách už byly zavřené školy a veškeré obchody, lidé chodili v rouškách, tady vše fungovalo jako normálně,“ říká. V Anglii byl zpočátku plán takzvané kolektivní imunity, kdy se obyvatelé nemocí promoří. Nemocných ale začalo přibývat víc a víc, koronavirem onemocněl dokonce i britský premiér Johnson a princ Charles. „Nakonec to tady vzalo rychlý spád. Kolem 20. března se začalo všechno zavírat. Spousta lidí přišla o práci, ulice jsou prázdné, hřiště zavřená. Roušky nejsou povinné, ale nosí je stále více lidí, protože se bojí. Denně tu umírá kolem tisícovky lidí, hlavně senioři v domovech důchodců a na LDN,“ popisuje situaci v Anglii Jitka.
Vláda se snaží tamním lidem pomoci, jak jen to jde. Zaměstnanci i živnostníci, kteří kvůli koronaviru přišli o práci, by měli dostat 80% náhradu platu od státu. „S dětmi jsme jen na zahradě, prakticky nikam nechodíme. Hřiště a parky jsou zavřené,“ pokračuje. Velká Británie eviduje k 15. dubnu téměř 100 tisíc nakažených, zemřelo už přes 12 800 lidí.
