Léčbu plazmou s protilátkami na COVID-19 zkoušejí aktuálně ve pražské Thomayerově nemocnici Zdroj: Wikimedia Commons
Proč jsou muži vhodnějšími dárci plazmy s protilátkami na koronavirus? Jak přísně je krev dárců kontrolována a kde se daří vhodné lidi získávat? Jaká je účinnost a spolehlivost této metody? A stane se prevencí nákazy? Na otázky CNN Prima News o léčbě, kterou testují na prvních nakažených, odpovídal primář Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Turek.
Jak hledáte a odkud berete dárce?
Proces získávání vhodných dárců plazmy je primárně přes naše Transfuzní oddělení v Thomayerově nemocnici, které na webových stránkách nemocnice publikovalo veřejnou výzvu pro potencionální dárce. Ta se objevila také na sociálních sítích nemocnice. Výzvu je možné najít na stránkách www.ftn.cz/transfuzni-oddeleni-73/, kde jsou uvedeny i podmínky pro dárce plazmy. Důležité je říci, že musí jít o vyléčené pacienty z onemocnění COVID-19, kteří tak získali protilátky. O spolupráci jsme požádali také testovací centra, která by měla informovat vyšetřované osoby s pozitivním nálezem o možnosti darovat plazmu. V první fázi šlo i o rodinné příslušníky jednoho z našich léčených pacientů, díky kterým jsme tuto plazmu s protilátkami mohli použít. Čím více se informace o potřebě takových dárců plazmy rozšíří, tím lépe.
Jaké podmínky musí dárce splnit? Jsou z hlediska zdraví dotyčného stejně přísné jako při darování krve, nebo je výběr v určitém ohledu mírnější?
Dárci musí splnit všechna standardní dárcovská kritéria, která jsou uvedena na webu našeho Transfuzního oddělení www.ftn.cz/informace-pro-darce-189/. Navíc musí být laboratorně potvrzeno, že dárce plazmy onemocnění COVID-19 opravdu prodělal a musí být potvrzeno (z výtěru nosohltanu), že samotný virus už nevylučuje. Odběry se provádějí nejdříve za 14 dní od průkazu negativního testu na přítomnost koronaviru. Vhodnějšími dárci jsou muži, ženy jen, pokud nebyly těhotné. Po porodu nebo transfuzi se totiž v krvi mohou objevit protilátky proti bílým krvinkám plodu, nebo transfúzí podané krve, které klinickému použití plazmy brání.
Je krev dárců kontrolována na HIV a další přenosné choroby?
Provádí se stejná laboratorní vyšetření jako u standardních odběrů. Z infekcí se vyšetřují HIV, žloutenka typu B a C, syfilis. U dárců zotavených z onemocnění COVID-19 vyšetřujeme ještě protilátky proti tomuto koronaviru.
Jak dlouho trvá výroba plazmy s protilátkami tak, aby mohla být podána pacientovi?
Standardní odběr krve trvá pár minut a odběr plazmy na separátoru trvá cca 40 minut. Zpracování a vyšetření je stejné jako u jiných odběrů a trvá několik hodin. Výsledky vyšetření protilátek proti koronaviru jsou však obvykle známy až s větším časovým odstupem.
Závisí vhodnost preparátu také na krevní skupině dárce a příjemce? Je tedy nutné mít zásoby látky dle krevních skupin?
Ano, respektuje se takzvaná slučitelnost podle pravidel pro podávání plazmy. To například znamená, že příjemce skupiny 0 může dostat jakoukoli plazmu a platí to i zrcadlově. Krevní skupina mezi dárcem a příjemce musí být tedy slučitelná.
Jak dlouho lze uchovávat plazmu s protilátkou? Dá se vyrobit potřebné množství pro pacienty v České republice do zásoby, nebo se musí vytvářet aktuálně z hlediska čerstvosti preparátu?
Po zpracování se plazma rychle zmrazí a v tomto stavu může být uchovávána až tři roky. Odběry provádějí transfuzní stanice na několika místech v ČR, a to většinou tam, kde se léčí pacienti s těžšími formami onemocnění COVID-19.
Existují sdílené zkušenosti mezi lékaři ze zahraničí, kde už tuto metodu použili?
Zkušeností je velmi málo a samozřejmě se sdílí. Jde vesměs o malé skupiny pacientů, eventuálně o ojedinělé případy. Ve většině z nich se nedá jednoznačně určit, zda je případný pozitivní léčebný efekt spojen právě s podáním rekonvalescentní plazmy, protože většina pacientů dostává kombinovanou léčbu a ke zlepšení může dojít i samovolně. Ale dílčí zprávy jsou zatím nadějné a uvidíme, co ukáží první výsledky z této nové experimentální léčby.
Hodí se plazma s protilátkami jen pro určitý typ pacientů a průběh choroby, nebo ji lze aplikovat bez omezení?
V současnosti se užívá u pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID-19, ale v principu by mohla fungovat i u pacientů s lehkým průběhem. Uvažuje se dokonce i o jejím podání preventivně u rizikových skupin, ale to je zatím pouze v odborných diskusích.
Jak reagují pacienti, kteří léčbu aktuálně dostávají?
Na hodnocení klinického účinku je zatím brzo. Pacienti snesli léčbu plazmou dobře, ale zatím zůstávají v těžkém akutním stavu. Na výsledky je ještě velmi brzy.
Jak jsou staří a v jakém byli stavu při zahájení léčby?
Ve všech třech dosud léčených případech jde o pacienty vyššího věku, kteří mají těžký průběh onemocnění.
Je jejich zdravotní stav, vyjma koronaviru, komplikován i jiným chronickým onemocněním?
Kromě onemocnění COVID-19 odpovídá aktuální zdravotní stav pacientů jejich dosaženému věku.
Jak dlouho potrvá vyhodnocení léčby a na čem závisí aplikace léku i pro další pacienty?
Doufáme, že v průběhu dvou týdnů budeme mít k dispozici výsledky této nové experimentální léčby. Zatím by bylo příliš předčasné cokoliv hodnotit. Léčba dalších pacientů závisí i na dostupnosti plazmy s protilátkami proti koronaviru.
