Kostel nejsvětější trojice
Místo, které kvůli chybějící dokumentaci o svém původu stojí na okraji turistického zájmu. Mohlo přitom být architektonickým magnetem na turisty z celého světa. Přesto malebná barokní stavba s mimořádným půdorysem náhodné návštěvníky zaujme. Místem našeho dnešního putování je kostel Nejsvětější Trojice nedaleko Trhových Svinů.
Nemusíte být poutníkem, abyste dokázali ocenit atmosféru místa, kam před sto lety směřovaly kroky tisíců lidí na tradiční svinenské poutě.
Ve znamení tří
Ke svatyni, která byla postavena na místě poutní kaple, vedou ve skutečnosti cesty tři. „V duchu té Nejsvětější Trojice si tady můžete všímat symboliky tohoto čísla. Můžeme v architektuře vidět například tři oltáře, tři kůry, do kostela vedou tři vchody, z ambitu vedou také troje vrata,“ vysvětluje v pořadu Prima Česko průvodkyně Gabriela Tlapová.
Stát vydržela až třetí verze kostela
Věžičky, kopule, trojboká okna, tak bychom ve vyjmenovávání mohli pokračovat dlouho. Současný kostel Nejsvětější Trojice je ve své podstatě i třetí verzí poutního chrámu na tomto místě. K tomu prvnímu ze 16. století se váže legenda. „Sedlák Vaněk, který zrovna oral na vedlejším poli, tak tady na tom místě se mu zjevili tři mládenci v bílém rouchu. A řekli mu, aby zde postavil dřevěnou kapli,“ vypráví legendu další průvodkyně Leona Malíková.
Stavba majestátního chrámu, který vítá poutníky dnes, byla zahájena v roce 1708. Kostel byl postaven z milodarů od věřících. Přestože se zde nikdy nekonaly pravidelné mše, jak říká historik a spisovatel Jan Štifter, mířily sem davy poutníků. „Když byla pouť, tak velká skupina farářů a kaplanů a zpovědníků sem přicházela a všichni, kteří sem přišli, měli šanci se vyzpovídat.“
Autor zůstává neznámý
Kromě velkého množství zpovědnic zaujme návštěvníky stropní freska vyobrazující Svatou Trojici, jejímž autorem je českobudějovický malíř Karel Bonanella. Kdo je autorem celé stavby nevědí ale ani sami historici. Ačkoli dohady o něm existují, jak potvrdila Gabriela Tlapová: „Někdo tvrdí, že to mohl být Kryštof Dietzenhofer, ale tomu bylo v době výstavby kostela pouhých 15 let,“
Veřejnost také často skloňuje slavné jméno barokního architekta Jana Blažeje Santiniho, jehož kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře by mohl být zdokonalením tohoto jihočeského poutního stánku. Odborníci se však s touto domněnkou neztotožňují.
Kromě poutníků byl i cílem zlodějů
„Tím, že ten areál je na samotě, doplácel na to, že už od 19. století sem proudili zloději, kteří sem tam něco ukradli,“ vypráví krátce i o neveselé historii Kostela Nejsvětější Trojice Jan Štifter. Po roce 1990 byl kostel vykraden dokonce jedenáctkrát. A tak jedna z mála původních věcí, co tady můžete vidět, jsou varhany z roku 1894.
Někdejší lesk a slávu se místu snaží navrátit zejména rodina Manova, která se o areál stará od roku 2007. Ke kostelu patří také trojboká kaple. Pramen, který u ní vyvěrá, sloužil pro léčbu různých neduhů. Traduje se zejména jeho užití ke zlepšení zraku. „Náš děda, který si tady jako kluk často myl oči, tak umíral s šedým a zeleným zákalem, tak si nejsem jist, co je na tom pravdy,“ říká s úsměvem Jan Štifter.
V místních malých lázních se však do první světové války zotavily stovky pacientů. Z původních obecních lázní se později stal hostinec a dnes zde najdeme soukromou usedlost, kde se k tradici čepování piva vracejí jen o červnové pouti. Pro veřejnost je kostel otevřen vždy v červenci a v srpnu.
V posledních letech do kostela Nejsvětější Trojice nesměřují pouze náhodné kroky poutníků a turistů, ale díky festivalu Svinenské čtení se místo stalo například cílem fanoušků současné české literatury. A kdy ho navštívíte vy?