Pád dvou amerických bank stále znervózňuje akcionáře a investory. Současná krize otřásla cenami akcií například švýcarské Credit Suisse a také německé Deustche Bank. Problémy ale mají i další. Jakým hospodářským a finančním krizím musel svět čelit v posledních desetiletích a které jsou nejpodobnější té aktuální?
Ve Spojených státech probíhá druhá vlna masivního výběru vkladů a jejich přesouvání do jiných bank. Lidé své peníze směřují do fondů peněžního trhu a do krátkodobých vládních dluhopisů. Banky tak musí navyšovat své úroky na vkladech. Kvůli této strategii by mohlo být existenčně ohroženo až 190 bank.
Jaké krize se za posledních 40 odehrály a které byly podle Reuters srovnatelné s tou současnou?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Panika nepolevuje. Lidé přestali věřit malým bankám a masivně přesouvají své vklady jinam
Finanční krize úspor a půjček
Finanční krize úspor a půjček se ve Spojených státech rozjela mezi lety 1980 až 1982. Tehdy byl problém u více než sedmi stovek spořitelních a úvěrových společností. Počátek krize se datuje do 60. let minulého století, kdy byla zavedena kontrola nad spořením, která měla rozběhnout ekonomiku. Na konci sedmdesátých let se ale negativně projevil ropný šok spolu s inflací a zvyšováním úrokových sazeb. To mělo za následek zpomalení hospodářského růstu a také zrušení zákona o regulaci trhu.
Krize drtí Čechy. Řadě z nich po zaplacení nutných výdajů nezůstane vůbec nic
Devíti procentům Čechů nezůstane po zaplacení všech potřebných výdajů nic, někdy jim i chybí částka do 2 000 korun. Naopak 71 procentům Čechů po zaplacení všech výdajů měsíčně zbývá kolem 3 000 korun. Vyplývá to z průzkumu finanční gramotnosti, který pro Raiffeisenbank uskutečnila agentura NMS Market Research.
Rozvázání zákona pomohlo k větší nabídce spořicích účtů. Společnosti tak půjčovaly peníze bez prostředků pro zabezpečení rizik. Podle odhadů stála tato krize 124 miliard dolarů, které byly hrazeny vládou Spojených států.
Krize prašivých dluhopisů
Krize pochází z 80. let minulého století. Týkala se tzv. Junk bonds neboli prašivých dluhopisů. Zjednodušeně se jedná o cenné papíry společností, které nejsou schopné dostát svým závazkům a nepřinesou slibovaný výnos. Ústředním jménem v této krizi je finančník Michael Milken. Ke konci osmdesátých let byl Milken obviněn z ilegálních finančních praktik a společnost Drexel Burnham, ve které působil, dostala pokutu ve výši 650 milionů dolarů. Sám Milken rezignoval a strávil téměř dva roky ve vězení.
Mexická měnová krize
Začátek krize v Mexiku nastal v roce 1994. V důsledku klesající inflace se tam snížily základní úrokové sazby, což způsobilo nával zahraničních investorů. Pomohla tomu i skutečnost, že v té době ve Spojených státech naopak sazby stoupaly. Zemi se pak nedařilo udržet platební bilanci. Další ranou byla politická nestabilita, kdy došlo k odlivu kapitálu. Mezinárodní měnový fond v důsledku vysokého deficitu běžného účtu doporučil patnáctiprocentní devalvaci mexického pesa. K té došlo na konci roku 1994, což přineslo další odliv kapitálu a následnou další prudkou devalvaci. To mělo za následek finanční krizi v Mexiku a dlouhou hospodářskou depresi.
Panika nepolevuje. Lidé přestali věřit malým bankám a masivně přesouvají své vklady jinam
Krize v bankovním sektoru zdaleka nekončí. Po pádu Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank zaznamenávají Spojené státy rekordní odliv vkladů z malých bank. Lidé v ně ztrácejí důvěru a raději se přesouvají k do velkých bank nebo fondů peněžního trhu. Problém to může znamenat i pro velké bankovní domy v Evropě. Zejména Deutsche Bank čeká v nadcházejícím týdnu boj o záchranu.
Pád asijských měn
V druhé polovině devadesátých let minulého století došlo k velkému pádu asijských měn. Na začátku krize stál thajský baht, který byl po prudkém poklesu převeden na plovoucí kurz. To znamená, že měnový kurz je určen na devizových trzích v závislosti na poptávce a nabídce, protože u něj dochází k neustálým pohybům.
V Thajsku po prudkém poklesu došlo k odlivu spekulativního kapitálu a banky spolu s podniky se dostaly do bankrotů. Krize následně zasáhla i Malajsii, Filipíny, Indonésii a Hongkong. Ekonomický otřes zaznamenalo i Japonsko. Hongkongská burza poté zaznamenala pád a krize se rozšířila i do Evropy a do Spojených států.
Krize a pád fondu LTCM
Fond LTCM (Long Term Capital Management) byl založen v roce 1994 a od začátku se zaměřoval na cenové arbitráže. Na vedoucích postech se objevili také nositelé Nobelovy ceny za ekonomii Robert Merton a Myron Scholes. Do fondů přispívali velmi bohatí investoři a ze začátku byla výnosnost i 40 procent ročně.
Přesto se fond dostal po čtyřech letech do velkých problémů. LTCM totiž začal investovat do dalších trhů v honbě za vyššími výnosy. To se ale nepovedlo a fond začala drtit asijská krize a také finanční krize v Rusku. LTCM utrpěl velmi tvrdě ztráty poté, co Rusko nesplácelo svůj dluh a devalvovalo rubl. Federální rezervní systém proto musel vynaložit 3,5 miliardy dolarů pro jeho záchranu.
Světová finanční krize
Krize se rozjela 7. září 2008, kdy americká vláda převzala hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac. Problémy začaly už dříve v roce 2006, kdy se objevily první otřesy na trhu s hypotékami. Následně 15. září ohlásila investiční banka Lehman Brothers, že žádá o ochranu před bankrotem. Jednalo se o největší bankrot v dějinách Spojených států.
Globální krize se rozjela ve znamení rekordních bankrotů, znárodňování finančních institucí a propadech akciových trhů. V mnoha zemích došlo k propadu hospodářského růstu a k nezaměstnanosti. Více o krizi ve Spojených státech píšeme zde.
Evropská dluhová krize
Pád Lehman Brothers a hypoteční bublina ve Spojených státech měla za následek i evropskou dluhovou krizi. Nárůst dluhu v některých státech v Evropě měl za následek snížení důvěry v podniky. Nejvíc zasažené bylo Řecko, které bylo orientováno na cestovní ruch a dopravu. Oba tyto sektory byly ekonomicky citlivé. Ostatní státy eurozóny pak musely Řecko zachránit. Velké problémy ale zaznamenaly i Portugalsko, Irsko nebo Kypr.