Krev sající vytrvalci se silným sosákem aneb Co jste nevěděli o blechách

„U blechy je to jako u motýla. Z vajíčka blechy se líhne něco nepodobného dospělé bleše – malinké housenky, které žijí v hnízdech svých hostitelů, kde se živí nějakými zbytky. Pokud má hostitel hnízdo, může mít i blechy, ale pokud nejsou hnízda, nejsou ani blechy,“ vysvětluje parazitolog Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Housenky mohou v hnízdě žít dlouho, dokud se nezakuklí – kukla je pak na rozdíl od housenek zcela nenápadná a v hnízdě je téměř nemožné ji najít. „Kdybychom ji náhodou našli a vyloupli ji, tak bychom v ní našli mladou blechu, která čeká na vhodný okamžik, kdy se bude moct vylíhnout do dospělosti,“ říká Votýpka.

Už v tomto okamžiku se u blechy projevuje něco, co bychom mohli nazvat inteligencí, i když ve skutečnosti jde spíše o instinkt. Blecha se totiž nevylíhne, dokud není hnízdo obsazené. A to může trvat i celé měsíce. Po celou dobu čeká připravená v kukle a ve chvíli, kdy v hnízdě zaznamená pravidelné otřesy značící návrat obyvatele, vylíhne se. „Na rozdíl od vši, která žije celý život na svém hostiteli, blecha potřebuje ke svému životu hnízdo či pelech, kde se mohou vyvíjet její potomci a kde ona sama tráví čas,“ popisuje parazitolog Jan Votýpka.

Blechy psí na člověka jdou

Stejně jako lidé mají „svoje“ vši, mají je i psi, koně a další zvířecí druhy. Vzájemná výměna však není možná. Blechy ale tak vybíravé nejsou. „Hostitelská specifikace je mnohem nižší, tzn. klidně blechy psí nebo kočičí budou ochotny sát i na člověku. Dokonce v minulosti byla blecha obecná u lidí docela běžná – to platilo, dokud se místa, kde jsme bydleli, dala označit jako pelech. V suchých bytech mohou vyschnout,“ vysvětluje Votýpka. Rizikem se v čistých a suchých domácnostech stávají pelechy domácích mazlíčků, které je potřeba pravidelně čistit a vyklepávat. Právě z nich se mohou blechy dostat až k člověku.

„Blecha má celkem silný sosák a už samotné bodnutí je bolestivé. Blecha navíc nedělá to, že by bodla a nasála. Ona bodne, chvíli saje, vytáhne sosák, popoleze a znovu bodne, tzn. na jedno nasátí v průběhu několika desítek minut opakovaně bodne svého hostitele,“ říká Jan Votýpka. Pokud se bleší nájemník dostane do bytu, nemá problém čekat na svého hostitele celé týdny, ve specifických podmínkách pak celé měsíce. V takovém případě je důležité zabránit jí v rozmnožení, což je možné např. jejím vysušením a vysátím. Problém nastává u bytů a domů s vlhkými puklinami, které jsou ideálním místem pro množení. Je také důležité vyčistit pelechy domácích mazlíčků a následně je ošetřit.

Pozor na tasemnice

Představují blechy pro člověka zdravotní riziko? „Jedno onemocnění tady je, má vazbu na kočku. Jmenuje se nemoc kočičího škrábnutí. Třeba když děti tahají kočku za ocas, tak kočka se naštve, otočí se, sekne je, a v tom místě, kde je sekla, se do kůže dostávají bakterie, co měla na drápkách – ty se tam dostaly z blechy. Může se dostat se znečištěnými výkaly blech na drápky kočky a od toho se člověk nakazí,“ vysvětluje parazitolog z PřF UK. Blecha může také fungovat jako mezihostitel tasemnic, a to především u psů. Jak se mohou dostat do psího trávicího traktu?

„Pes si vykusuje blechu a ve chvíli, kdy ji konečně dopadne, tak ji zakousne a spolkne, což je taková msta. Jenže ta blecha se může ‚pomstít zpátky‘. Pokud byla nakažená psí tasemnicí, tak tím, jak ji pes spolkne, se v jeho zažívací soustavě rozloží, uvolní se malinká boubelka tasemnice a dospěje tam v dospělou tasemnici. Absolutní většina tasemnic u našich psů je právě tahle, která využívá jako hostitele blechu,“ dodává Votýpka. Samotná blecha se nakazí tasemnicí ještě jako larva toho času v pelechu, kam se mohou dostat zbytky psích výkalů spolu s vajíčky tasemnice. Ta larva sní a koloběh pokračuje.

POZOR! MÁME PRO VÁS SOUTĚŽ O AUTO A CHYTRÉ HODINKY! BĚŽTE NA SOUTEZFORESTO.CZ A ZJISTĚTE VÍCE!