V České republice žijí tisíce lidí, kteří potřebují k životu léky vyrobené z krevní plazmy. Lékaři proto vybízejí, aby se lidé dárcovství nebáli. Kromě dobrého skutku mohou získat i finanční kompenzaci. Zdroj: Profimedia.cz, CNN Prima NEWS
Počty dárců krevní plazmy v posledních letech klesají v celé Evropě. Přitom její darování je pro lidské tělo méně náročné než darování krve. V České republice žijí tisíce lidí, kteří potřebují k životu léky vyrobené právě z krevní plazmy. Lékaři proto vybízejí, aby se lidé dárcovství nebáli. Kromě dobrého skutku mohou získat i finanční kompenzaci. Proč je vlastně krevní plazma tak důležitá, kdo se může stát dárcem a jak odběr probíhá? CNN Prima NEWS oslovila hematologa Blahomíra Kuču.
Co je to vlastně krevní plazma?
Lidská krev je asi ze 60 procent tvořena plazmou. Jde o „tekutou“ součást krve, v níž jsou rozptýleny krvinky (červené, bílé, krevní destičky) a je z více než 90 procent tvořena vodou. Zbytek připadá na organické, například cukry a tuky a také bílkoviny, a anorganické látky, tedy různé chemické prvky a ionty (kupříkladu sodík, draslík, vápník, železo aj.). Bílkoviny mají v organismu řadu funkcí – zajišťují stálost vnitřního prostředí, vážou na sebe mnoho důležitých látek, podílejí se na krevním srážení. Chrání tak tělo například před vykrvácením při poranění a podílejí se na jeho ochraně před infekcí.
Plazma se využívá především k výrobě léčiv. O jaká se jedná?
Na celém světě existuje jen několik zpracovatelských firem, které jsou schopny z plazmy oddělit jednotlivé druhy bílkovin a vyrobit z nich léky. Ty se pak používají u nemocných, kteří například nejsou schopni sami některou bílkovinu vyrobit a jsou pak ohroženi těžkým krvácením i v případě drobného poranění. Další jsou používány při léčbě popálenin, jiné zase slouží ke zvyšování obranyschopnosti organismu při infekcích. Plazma je velmi důležitou surovinou pro výrobu těchto život zachraňujících léků.
MUDr. Blahomír Kuča získal odbornou atestaci z vnitřního lékařství a hematologie a transfúzního lékařství. Má celoživotní profesní zkušenost s prací na oddělení klinické hematologie a zařízení transfuzní služby.
Může plazmu darovat úplně každý, nebo musí splňovat určitá kritéria?
Dárcem krevní plazmy může být každý člověk v dobrém zdravotním stavu ve věku od 18 do 65 let, minimální tělesnou hmotností 50 kilogramů, platným dokladem totožnosti (přednostně občanským průkazem) a dokladem potvrzujícím místo bydliště. Zdravotní způsobilost dárce posuzuje lékař příslušného plazmacentra.
Kteří lidé tedy plazmu darovat nemohou?
Z dárcovství jsou vyloučeny osoby, které prodělaly nebo u nich probíhá závažné onemocnění, například některé infekční choroby, trpí nádory nebo onemocněními různých orgánů. Darovat plazmu také nemohou lidé s rizikovým chováním zvyšujícím možnost nákazy HIV a infekčními žloutenkami, jako jsou osoby provozující prostituci nebo uživatelé tvrdých drog.
Jak odběr plazmy probíhá? Je třeba obávat se bolesti nebo následných obtíží?
Samotný odběr probíhá vcelku velmi jednoduše a krom úvodního vpichu odběrovou jehlou není spojen s žádným dalším bolestivým pocitem. Krev z dárcovy žíly putuje do speciálního přístroje, kde se z ní oddělí krevní plazma a zbytek obsahující hlavně krvinky se vrací stejnou cestou zpět. Vše probíhá v uzavřeném jednorázovém sterilním systému, takže je zcela vyloučeno riziko přenosu například nějaké infekce do organismu dárce. Odběr může být výjimečně spojen s pocitem celkové slabosti, která ale téměř vždy okamžitě odezní. Obecně řečeno – odběr plazmy zatěžuje organismus dárce mnohem méně než dárcovství krve. Obnova odebraných tekutin a dalších součástí plazmy organismem dárce je záležitostí velmi krátké doby.
Jaká je finanční odměna pro dárce krevní plazmy?
Dárce si může vybrat ze dvou variant. Buď je mu poskytnut finanční příspěvek až do výše 800 Kč, který je kompenzací jeho nákladů na cestu a čas strávený odběrem. Druhou možností je darování plazmy bez jakékoliv finanční náhrady. V takovém případě dárci vzniká nárok na slevu na dani ve výši až tři tisíce korun za jeden odběr. Proběhla také jednání s Českým červeným křížem o tom, aby tato forma dárcovství mohla být podkladem pro ocenění Janského plaketou.
Když se člověk rozhodne darovat plazmu, co všechno musí pro to udělat?
Kontaktovat nejbližší zařízení transfuzní služby – v našem případě Sanaplasma – kde bude informován o dodržení nejdůležitějších zásad.
Je nutné po odběru dodržovat nějaká zvláštní opatření – například více odpočívat, více pít atd?
K odběru by měl dárce přijít odpočatý, dobře vyspaný, dostatečně najezený (netučná strava). Čtyřiadvacet hodin před odběrem má vypít zhruba tři čtyři litry tekutin (nejlépe neslazené, v každém případě ale nealkoholické nápoje).
Naprostou většinu plazmy zpracují farmaceutické firmy na výrobu léků, jak jste zmiňoval. Lze ji ale využít přímo například při operaci?
Ano, krevní plazmu je možné použít přímo u některých operací nebo při léčbě popálenin.
Co se děje s plazmou po jejím darování?
Plazma je ihned po odběru zmrazena při zhruba -70 °C a dále skladována při teplotě zhruba -30 °C. Následně je odeslána za stejných skladovacích podmínek zpracovateli plazmy, tedy farmaceutické firmě.
Je možné, že v posledních letech ubylo dárců plazmy z důvodu pandemie COVID-19?
Obávám se, že tomu tak může být. Mnoho lidí z obavy před možnou infekcí více zvažuje i cestu hromadnou dopravou.
Je podle vás informovanost veřejnosti o této problematice dostatečná?
Určitě ne. Dárcovství obecně – ať už se jedná o darování krve nebo samotné krevní plazmy – by mělo být vice medializováno a také oceňováno jako vysoce morální aktivita.
