Natěsnané v nádržích, bez možnosti chovat se podle své přirozenosti, nemocné a vystresované – i tak vypadají ryby ve velkochovech. A ty se často nijak neliší od velkochovů hospodářských zvířat. Z těchto tzv. akvakultur pochází více než polovina ryb snězených lidmi. Jak na svých stránkách uvádí organizace Compassion in World Farming (CIWF), jen v roce 2015 se v Evropě odchovala v podvodních klecích jedna miliarda ryb.
V první řadě je třeba připomenout si často opomíjený fakt – ryby cítí bolest. Nemají hlas, aby vyjadřovaly svůj strach, radost či utrpení, ale jejich mozek dokáže detekovat bolest, zpracovávat emoce a jako každý živý tvor, i ryby mají touhu přežít. V akvakulturách mají být ale drženy na příliš malém prostoru. Třeba losos, který dorůstá i 75 centimetrů, má životní prostor o velikosti vany. Přitom jsou to ryby, které v přirozených podmínkách uplavou velké vzdálenosti. Nedostatek prostoru k tomu, aby se ryby mohly chovat přirozeně, vede k agresi, apatii a fyzickým poraněním. Váže se k němu navíc nedostatek kyslíku kvůli špatné kvalitě vody.
Utopí se na souši
Když vytáhnete rybu z vody, je to pro ni stejné, jako kdybyste se ponořili pod hladinu. Jak je známo, ryba na souši nemůže dýchat a může trvat až hodinu, než se udusí. Tak vypadá jeden způsob porážky ryb ve velkochovech. Další je jejich ponoření do směsi ledu a vody, kdy ryby umírají ještě déle a led se jim dostává mezi žábry – což způsobuje bolest.
Stánkový prodej kaprů? „Vědí, co je čeká, ale uplavat nemohou.“
Kapři se řadí mezi nejinteligentnější druhy ryb. Mají skvělou paměť i schopnost dlouhodobého uchování nově naučených informací a dovedností. Krom toho mají dokonalý sluch. Přesto je každoročně čekají výlovy, kádě, přeprava a nakonec smrt.
„V Evropě se ve velkém chovají okouni a pražmy. Běžným postupem na těchto farmách je nasypat ryby do vody s ledem a nechat je umrznout – to je tak krutá praktika, že Světová organizace pro zdraví zvířat požadovala její zrušení. Podchlazení, ke kterému v tomto případě dochází, zpomaluje rybí metabolismus, takže ryby umírají déle, čímž narůstá jejich utrpení,“ popisuje na svých stránkách organizace CIWF. Mají také k dispozici nahrávku, na které jsou zachyceny ještě živé ryby balené do krabice a odesílané na trh.
Organizace poukazuje na to, že existují i humánní způsoby porážky, kdy se ryby nejdříve omráčí. Praktikuje se to na farmách v Británii a Norsku. Jenže vzhledem k tomu, že současná legislativa způsob porážky ryb přesně nestanovuje, v dalších zemích závisí zavedení britského způsobu jen na dobré vůli majitelů farem. Proto přišla organizace CIWF s kampaní za humánní usmrcování ryb v EU, do které se můžete zapojit i vy svým podpisem pod peticí.
Vědci přichází se šokující zprávou: Rybolov může zabíjet více než 80 procent delfínů!
V posledních desetiletích se snížil počet delfínů v Indickém oceánu o více než osmdesát procent. Uvádí to nová studie mezinárodního týmu vědců. Podle jejich analýzy padly od padesátých let minulého století za oběť komerčního lovu tuňáků přibližně čtyři miliony těchto kytovců.
Došlo i na kapra
V oblasti ochrany práv ryb se angažuje také organizace Hlas zvířat, která se zapojila do kampaně „Zachraň kapra“. Poukazovali v ní na zacházení s kapry při stánkovém prodeji před Vánoci a na podmínky, ve kterých ryby přežívají. V případě kaprů upozorňovala také organizace Compassion in World Farming na odnášení kaprů domů v igelitkách s tím, že celou cestu se ryby dusí a zažívají velkou bolest. Všechno pak končí neodborným zabitím ryby. Obě organizace ale upozorňují na to, že utrpení a smrt může rybě způsobit i vypuštění do vodního toku. Kapr totiž nemá kvůli pobytu v sádkách dostatek energie na to, aby přežil zimu. Snaha zachránit tenhle novodobý symbol Vánoc před smrtí tak často jeho krutou smrtí končí.
A proč novodobý? Smažený kapr s bramborovým salátem se v kuchařkách začal objevovat až ve 20. století. Do té doby jeho místo zaujímal staročeský kuba z krup a hub. Kapři se na vánoční tabuli dostali poprvé v 19. století v rybníkářských oblastech.