reklama

„Děje se to za zdí.“ Co by lidé o klecových velkochovech (ne)chtěli vědět

Kohoutci jsou ve vaječném průmyslu "odpadem". Ještě živé je tak hází do plastikových pytlů, kde se udusí, nebo do drtiče.
Foto:

Hodiny, dny, týdny, celé měsíce stát na pletivu tvořící klec. Bez možnosti odejít alespoň pár kroků, bez možnosti protáhnout se. Bez možnosti chovat se tak, jak velí přirozenost. Klecové chovy se staly účinným nástrojem na uspokojení poptávky po levných produktech ve velkém množství. Co ale přinesly samotným zvířatům?

reklama

Téměř pět milionů – tolik slepic je momentálně drženo v českých klecích. V jakých podmínkách žijí, a co to vlastně jsou klecové velkochovy, se začala veřejnost dozvídat v loňském roce. V červnu 2018 totiž zveřejnila organizace OBRAZ (obránci zvířat) záběry z několika takových zařízení, díky nimž můžeme v obchodech kupovat vejce v akci ještě za nižší než obvyklé nízké ceny.

Záběry mnohé šokovaly. Rozběhly se kampaně na zákaz klecových chovů nejen v Česku, ale po celé Evropské unii. Obchodní řetězce přislíbily, že dají stopku klecovým vejcím v nabízeném sortimentu. Přidaly se fast foody, hotely i některé restaurace. Přibylo lidí, kteří vykupují zubožené slepice z velkochovů. A tak zatímco drůbežáři varují, že chov slepic bez klecí se prodraží, vejce z volných chovů a hal se dostávají do popředí. Ale co je vlastně na klecích špatného?

Podle vědce Karla Janka z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR slepicím není v klecích umožněno realizovat své základní potřeby. „Kur domácí je sociální tvor, v jehož hejnech panuje silná hierarchie. Takže dochází k tomu, že někteří jedinci jsou jinými v podstatě šikanováni. V normálních podmínkách mají možnost se konfliktu vyhnout třeba tím, že odejdou a dají jasně najevo svou podřízenost,“ popisuje Janko s tím, že v kleci je to nemožné. Důsledkem je velký sociální stres.

Podle některých zastánců klecí může přechod na halový chov celou situaci zhoršit, ale podle Karla Janka je to přesně naopak. „V obrovských hejnech dochází u slepice k vývoji tzv. sociální tolerance, kdy se vzájemně anonymní jedinci tolerují a dají si pokoj.“ Zároveň upozorňuje na to, že slepice během domestikace nepřišly ani o svůj zvyk hřadování, který si zachovávají z jednoho prostého důvodu – aby byly v noci v bezpečí před predátory. Proto opět zažívají velký stres, od kterého jim měly pomoci tzv. obohacené klece s bidýlkem. Vzhledem k jeho velikosti a výšce umístění ale tuto funkci nemůže plnit.

Vyšlechtili z nich Frankensteiny

K tématu

Nejen u slepic, ale také u krav se lidé dlouhodobě snaží zvýšit „produktivitu“. Více vajec nebo více mléka si ale vybírá svou daň. „Díky tomu, že jsme slepice umělým výběrem ‚vytunili‘ k produkci vajec na hranici samotných fyziologických možností, mají nosnice značné problémy s odvápněním kostí, což vede ke zlomeninám a podobně,“ popisuje Janko. Tento fakt je také jedním z argumentů zastánců klecových chovů. Ve volných chovech totiž dochází ke zlomeninám častěji. „Podstata problému ale není v tom, že by pohyb slepicím škodil, je to samozřejmě naopak, ale v tom, že jsme poněkud neuváženou selekcí stvořili Frankensteiny, aniž bychom podle toho adekvátně řešili podmínky chovu.“

Snášení vajec je pro slepici přirozené, ale nikoliv v takovém množství, jaké se po ní od lidí vyžaduje. Pro představu – je to stejné, jako kdyby člověk měl každý den vyprodukovat biomasu o velikosti a váze pštrosího vejce. Tím to ale nekončí. Když slepice přestanou snášet v požadovaném množství, čeká je cesta na jatka. Jejich místa pak zastoupí další. Odkud se berou? Kuřata přijdou na svět v líhních, pak jsou roztřízena (kohoutci končí buď v plastikových pytlích, kde se pomalu udusí, nebo v drtiči), následně jsou vykrmena a tím tedy i připravena snášet doslova jako o život. „Napadlo by normálního drobnochovatele slepic, nebo třeba majitele psa, tohle zvířatům dělat? My to tolerujeme jenom proto, že se to děje někde za zdí a co oko nevidí, to srdce nebolí,“ dodává Karel Janko.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Opozice

Milion chvilek volá po společné opoziční stínové vládě. Nejde to, reagují politici

Milion chvilek volá po společné opoziční stínové vládě. Nejde to, reagují politici

Předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář pro CNN Prima NEWS uvedl, že by uvítal, kdyby opozice vytvořila společnou stínovou vládu. Ta by dle něj oponovala vládě ANO a ČSSD s podporou KSČM. Už dříve spolek vyzval, aby demokratická opozice spolupracovala, a přeje si její vítězství v příštích volbách. CNN Prima NEWS zjišťovala, co si o návrhu na stínovou vládu myslí předsedové opozičních stran.

Donald Trump

Lůza nevymaže naši historii a kulturu, opřel se do radikální levice Trump

Lůza nevymaže naši historii a kulturu, opřel se do radikální levice Trump

  • Aktualizováno před 1 hodinou

Americký prezident Donald Trump se při příležitosti připomenutí Dne nezávislosti tvrdě pustil do demonstrantů, kteří v posledních týdnech pustošili americká města. V projevu před památníkem Mount Rushmore řekl, že cílem radikálů není lepší Amerika, ale její konec. Podle něj jsou děti ve školách učeny a vedeny k nenávisti vůči Americe. Demokraté plánovanou akci označili již dříve za oslavu bílé nadvlády. Trump je mimo jiné kritizován i za pořádání projevů v době prudkého nárůstu nakažených nemocí COVID-19.

reklama
Státní kasa pyká za neoprávněné zajišťovací příkazy. Firmy dostaly zpět 127 milionů
Šikana mezi vězni: Odsouzenému ostatní propichují ušní bubínky nebo strhávají nehty
reklama
reklama
Cestují po světě a vydělávají na Instagramu. Jak žít jako oni? Raquel a Miquel radí

Nový den

Domácí zpravodajství

Musím si vzít toho slovinského premiéra. Babiš přerušil telefonátem tiskovku
Děti v rozpáleném autě volaly maminku. Rodiče se divili, proč to strážníci řeší
Další články
reklama
reklama