Počasí (27.5.2024 6:08)
Početná víkendová krupobití mají pokračovat i v příštích dnech, takže před padáním ledu z nebes v pondělí 27. května znovu varoval i Český hydrometeorologický ústav. Mohou ale kroupy dosáhnout i rozměru slepičích vajec, jak se traduje? „Nikdy jsem tomu v novinových referátech nevěřil, ale zasypal nás příval krup velikosti slepičího vejce,“ dosvědčil už v roce 1903 rolník z Mladé Vožice na Táborsku. Krupobití tu byla vždycky, v minulosti je ovšem nikdo nespojoval s globálním oteplováním, ledová nálož z oblak nicméně dokázala zbídačit celé oblasti.
Svědek z Mladé Vožice vylíčil zranění způsobené kroupami o velikosti vajec v deníku Čas z 22. července 1903. Zhoubná krupobití tehdy na jihu Čech a na Vysočině zřejmě usmrtila i jednu osobu, zabila stovky ptáků a vysklila tisíce okenních tabulek. „Děsivá budoucnost hrozí kraji úplně chudému na půdě neúrodné. Jak bude chudým lidem, ví Bůh,“ zamyslel se deník nad řáděním živlů v Novém Městě na Moravě.
Kroupy. Vražední hubitelé díla rolníkova
Největší kroupy měřily i půl metru. Expert popisuje, jak vznikají a co je to train efekt
Komplikují lidem život a ničí majetek včetně zahrádek nebo karosérií aut. Kroupy jsou v posledních dnech v Česku na denním pořádku. Jak ale vznikají a čím se vyznačují další specifické jevy, které můžeme na obloze spatřit?
Člověk si touží pamatovat hlavně prosluněné dny. Dobové noviny ale dokazují, že krupobití někde v Česku ničilo úrodu každý rok. A občas dokonce i stejné polnosti. „V loni pobily kroupy zdejší úrodu ze tří pětin, letos přinesly pohromu úplnou,“ přemítal v červenci 1903 dopisovatel deníku Čas nad přírodní katastrofou v Novém Městě na Moravě.
Jazyk tehdejšího zpravodajství býval mnohem barvitější než dnes, někdy se styl dopisovatelů blížil až k lyrické próze: „Strašlivou katastrofu přinesl Novému Městu na Moravě a krásnému jeho okolí nedělní večer dne 19. července. Po dusném odpoledni zatáhla se obloha jihozápadní hustými zlověstnými mraky, v záhy nastalém soumraku blesk stíhal blesk, takže prostora vzduchová naplněna byla nepřetržitým ohněm a země ozářena jako ze stálého zdroje světelného.“
Po předehře přišla pohroma. „Kolem půl desáté večer neočekávaně a zákeřně zaduněly první údery krup a za okamžik padali i z nebe tito vražední hubitelé díla rolníkova v nesmírných spoustách. A nejen jejich množství nemá v městě pamětníka, nýbrž ani jejich velikost,“ nechal se unést zpravodaj deníku Čas 22. července 1903. Ačkoliv na jiném místě téhož článku připomněl, že loni tento region postihlo podobné krupobití.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zimní nadílka uprostřed srpna, žasnou lidé na Vysočině. Silnice zasypaly kroupy
Vánoce v létě
Na Vysočinu uprostřed léta roku 1903 vtrhla zima: „Za krátko zbělela země jako o Vánocích. Ještě druhého dne v poledne našly se v koutech dvorů hromady v kusy slitého ledu. Po sedmi minutách bylo dílo spousty dokonáno. Pohled na zničenou přírodu je příšerný. Obilí, které zvláště letos tak znamenitě stálo, je rozsekáno na padrť, brambory, řepy a zelenina v zahradách vtlučeny do země, ovoce se stromů sraženo i s vegetačními vrcholky letošními a s listím, tak že pod stromy je nastláno zurážených ratolestí hůře než na podzim.“
Nic se nemění ani po 121 letech. Uplynulý víkend přišly Vánoce do Zbirohu nebo Hodonína, jak dokazují snímky regionálních médií. Hlavně bílé zbirožské náměstí jako by navštívil sv. Martin na bílém koni. V Hodoníně zase kroupy narušily oslavu hokejového triumfu.
Střechy prostříleny, okna vysklená
Kroupy rozbíjely okna pražských tramvají i tisíce tabulí v domech aneb Z historie krupobití
„Sklo z rozbitých oken s ohlušujícím řinčením dopadalo na dlažbu ulic,“ dramaticky líčil denní tisk jedno z největších krupobití v dějinách Prahy z 12. září 1905. Srovnávat jej s přívalem krup, který hlavní město postihl ve středu 16. srpna 2023, je jako poměřovat Goliáše a Davida. „Strašné krupobití sneslo se z černého jak uhel mračna a ničilo vše, kamkoli zasáhlo,“ popisoval živel z roku 1905 deník Národní listy. Ledové kuličky o velikosti vlašských ořechů tehdy v hlavním městě Království českého rozmlátily několik tisíc okenních tabulí včetně těch v elektrických tramvajích.
Velké škody v červenci 1903 napáchalo krupobití i na ptactvu a také na majetku občanů: „Lepenkové střechy vyhlížejí jako prostříleny. Břidlice a tašky na střechách rozdrceny, tabulí okenních rozbitých čítá se do tisíců a jen na nové budově reálky rozbito na 290 tabulí. Ptactvo bytující v širém poli, hlavně koroptve, usmrceno.“
Krupobití se ale nepřehnalo jen nad centrální Vysočinou, postiženy byly i jižní Čechy. Zpravodaj deníku Čas v Českých Budějovicích zaznamenal na Táborsku následující svědectví od občanů, které živel zastihl, když se z pohřbu v Mladé Vožici vraceli domů do blízké vesnice. „Příval krup velikosti slepičího vejce, nikdy jsem tomu v novinových referátech nevěřil, zasypal nás, a brzy tak skrušil, že ztrativše hlavu a nevidouce jiné ochrany, skočili jsme do žita dosud stojícího, doufajíce, že nárazy obrovských krup touto překážkou aspoň poněkud oslabeny budou. Krev řinula se nám již z rukou.“
Kroupami utlučení Jihočeši
Žito ale dvojici vracející se z funusu neuchránilo. Pomohl až úkryt v nejbližší obci. „Ze světniček s okny skel zbavenými ozývá se nářek. Veběhli jsme do statku mého příbuzného. Poslední zbytky skel smutně zněly, dopadajíce na podlahu.“ A teprve pod střechou svědek strašlivého krupobití zjistil rozsah zranění: „Přehlíželi jsme rány. Společník můj měl dvě velké boule na čele, do modra se měnící; z rukou ne krytých na 6 místech krev se řinula. Také já mám velké modřiny po celé pravé části těla, na krku i na zádech, neboť prudký vítr hnal ledové ty kusy neobyčejnou silou.“
První zprávy o krupobití dokonce informovaly o možných obětech: „Ze Sudoměřic dochází zpráva, že se několik osob pohřešuje, snad v širém poli zastihla je smrt. V okolí byly děsně zpustošeny lesy. Na sta zajíců, koroptví a jiné zvěře pobito. Několik domků pobořeno. Záhubným krupobitím postiženo Písecko a Budějovicko.“
Krupobití podle deníku Čas z července 1903. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Krupobití podle deníku Čas z července 1903. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Civilizovaná společnost musí pomoci
Svědectví z Písku líčilo mrtvé ptáky a vodotrysky na Vltavě: „Kroupy a kusy ledu nevídané velikosti sypaly se s mračen úžasnou rychlostí. Za 10 minut, co krupobití trvalo, byla země a všecky okolní stráně pokryty velikou vrstvou obrovských krup, které hladinu Vltavy rozvířily k nevídaným vodotryskům. Úkryt pod deštníky a stromy nic nám nebyl platen, byliť jsme kroupami šeredně sesekáni. Před našima očima několik ptáků bylo kroupami zabito a padali do řeky.“
A také z Písku zaznělo, že šlo o výjimečný jev, byť to nebyla úplně pravda: „Nářek je všeobecný a bída lidu rolnického bude velká. Nikdo takové spousty nepamatuje.“ A deník Čas, což byly noviny České strany lidové, vyzýval k rychlé pomoci i všechny ústřední orgány v monarchii: „Téměř čtvrtina českých zemí a právě kraje nejchudší, jižní a východní Čechy a jihozápadní Morava, byly nejkrutěji postiženy. Nemají-li býti tisíce rodin zničeny, je nezbytná pomoc co nejrychlejší. Jakékoliv politické, státní i národní zájmy ustupují v této chvíli stranou před povinností lidskosti. Žijeme-li ve společnosti civilisované a ve státě řádně organisovaném!“
