Jak vznikají kroupy?
Komplikují lidem život a ničí majetek včetně zahrádek nebo karosérií aut. Kroupy jsou v posledních dnech v Česku na denním pořádku. Jak ale vznikají a čím se vyznačují další specifické jevy, které můžeme na obloze spatřit?
Kroupy se vyskytují v souvislosti s bouřkovými mraky zvanými cumulonimbus. Srážky se před pádem na zem nějakou dobu pohybují nahoru a dolů.
„Ledové částice se v horních částech mraků spojují, dostávají se do nižších částí oblaků a namrzají na nich přechlazené vodní kapky. Silný proud je poté odnese zpět výše do oblak. Zvětšující se ledové částice opět klesají, proces se opakuje a vznikají tak jednotlivé vrstvy krup. Jejich vytvoření trvá nejméně hodinu, a proto je pozorujeme až po nějaké době od začátku bouřky,“ vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS meteorolog Miloš Dvořák.
Ve znamení silných dešťů se v Česku nesl prakticky celý červen. Hasiči měli dohromady tisíce výjezdů kvůli popadaným stromům, zatopeným sklepům nebo povodním. Pršelo zejména mezi jižními a středními Čechami, nejvíce pak na Prachaticku.
Train efekt a bow efekt
Objevují se ale i další specifické jevy. Meteorolog Dvořák vybral a popsal některé z nich:
- Supercela: Jedná se o mohutnou bouři, uvnitř které dochází k vývoji rotačního válce. Vrcholy mraků dosahují až 18 kilometrů. Jsou zde výrazné vzestupy a sestupy proudů. Supercely jsou nebezpečné zejména kroupami, ale mohou se z nich ojediněle tvořit i tornáda.
- Train efekt: Jde opět o bouřky, které ale tentokrát postupují jako vagonky za sebou. Vylívají se na jedno místo a pak se potýkáme s přívalovými dešti.
- Bow efekt: Zde se jedná o liniové bouřky, které nejdříve postupují v čáře, následně se ale ohýbají do tvaru luku. Hrozí nebezpečí silného nárazového větru.
A jedna zajímavost – největší kroupu zaznamenali v USA, měřila v průměru půl metru. V Česku je rekord 16 centimetrů.
