Poloostrov Krym, který Rusové okupují již od roku 2014, je jedním z dlouhodobých cílů Ukrajinců. Ti jej chtějí po letech nadvlády Moskvy výhledově dobýt zpět. Jejich záměry však zpochybnil chorvatský prezident Zoran Milanović, který prohlásil, že Krym už nikdy nebude ukrajinský. Za svá slova to od Kyjeva okamžitě schytal.
„Je jasné, že Krym už nikdy nebude součástí Ukrajiny,“ nechal se podle agentury Reuters Milanović slyšet během pondělí. A nebyl to jediný výrok, který je v rozporu s názory většiny představitelů evropských států stojících za Ukrajinou.
Milanović totiž dále pronesl, že očekávané dodávky německých tanků Leopard 2 na Ukrajinu „povedou pouze k užší spolupráci mezi Ruskem a Čínou“.
Čečenci znásilnili ruskou novinářku, tvrdí Ukrajinci. Byl mezi nimi i synovec Kadyrova?
Ukrajinská média přišla s velmi drsnou informací. Obvinila totiž čečenské ozbrojence pod vedením tamního autoritářského vládce Ramzana Kadyrova, že přímo na Ukrajině znásilnili ruskou novinářku Olgu Zenkovovou a jejího kameramana zbili. Mezi násilníky měl být údajně i synovec zmiňovaného Kadyrova.
Milanović navíc také prohlásil, že nechce, aby jeho stát čelil „potenciálně katastrofálním důsledkům“ v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Nepřekvapí, že chorvatský prezident je dlouhodobým kritikem západní politiky. Podle něj se Západ k Ukrajině chová „hluboce nemorálně, protože k válce nenachází řešení“.
Chorvatská hlava státu navíc kritizovala západní mocnosti v souvislosti s referendy na dobytém území, po nichž tyto oblasti Kreml formálně připojil k Rusku. Podle Milanoviće totiž Západ „používá dvojí standard“, když odmítá ruská referenda, ale nevadí mu vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku. „Uznali jsme Kosovo proti vůli státu, kterému patřilo,“ řekl s odkazem na Srbsko Milanović.
Slova chorvatského prezidenta vyprovokovala reakci z Kyjeva. „Zajímalo by mě, jestli by se Zoran Milanović mohl stát prezidentem své země s touto rétorikou v 90. letech,“ komentoval s odkazem na válku v Jugoslávii mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko. Chorvati by podle jeho mínění přišli o podstatnou část území, kdyby se nebránili se zbraní v ruce, tudíž lze jejich příběh připodobnit k tomu ukrajinskému.
„Prohlášení prezidenta Chorvatska považujeme za nepřijatelné, skutečně zpochybňoval územní celistvost Ukrajiny,“ pokračoval ve vyjádření Nikolenko s dovětkem, že si naopak váží chorvatské vlády a tamních lidí, kteří Kyjev proti ruské agresi podporují.
Kabinet premiéra Andreje Plenkoviće stojí na opačné straně pomyslné barikády. Ukrajinu podporuje a nedávno se snažil parlamentem protlačit připojení se Chorvatska k evropské misi na pomoc válkou postižené zemi. Jenže menšinová vláda nezískala potřebné množství hlasů.
