Bitcoin: Budoucnost kryptoměny závisí na informační osvětě

Kryptoseriál: Jaká bude budoucnost bitcoinu? Od regulací po šarvátky s ekology

Bitcoin zažívá zlaté období – jeho hodnota roste a čím dál více lidí se snaží o erudovanou osvětu. Dříve nebo později opustí nejznámější kryptoměna vývojovou fázi Divokého západu, kdy se o ni zajímala jen hrstka nadšenců, a vstoupí do vod finančního mainstreamu. V posledním díle našeho kryptoseriálu se věnujeme problémům, jakým může bitcoin na této cestě čelit.

Vlády a centrální banky se prozatím snaží bitcoin zesměšňovat. Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová už ale prohlásila, že je zapotřebí „legrační byznys“ navázaný na bitcoin regulovat. Je otázka, proč chce šéfka evropské pokladnice regulovat něco, co považuje za legrační. Vzhledem k podobnému přístupu americké ministryně financí Janet Yellenové je zřejmě, že se jen obě snaží zamaskovat paniku, kterou v nich kryptoměnové šílenství vyvolalo.

A není divu. Bitcoinová krasojízda od prosince nepolevuje a významněji ji netlumí ani pro bitcoin negativní zprávy. Když Indie na konci ledna oznámila, že chce bitcoin zakázat, investoři byli v klidu. Naopak když po přívalu institucionálních peněz do bitcoinu prozradila svůj kryptoměnový nákup i automobilka Tesla, bitcoin vyletěl k historickému maximu.

Že by někdo chtěl zakázat bitcoin v Evropě nebo v USA, zatím není příliš reálné. Už příliš mnoho vlivných lidí vložilo do kryptoměn své úspory a bitcoinový lobbing by mohl být silnější než se zdá. Jenže vlády nemusejí bitcoin zakázat, ale přesto jeho držitelům pořádně zavařit. Něco takového už se děje v Nizozemsku.

$50,000.
— Bitcoin (@Bitcoin) February 16, 2021

Jak jsme psali v předchozím díle kryptoseriálu, bitcoin je nejmoudřejší držet na takzvané hardwarové peněžence. Přičemž spojení člověka s daným kusem hardwaru by v rytmu decentralizované myšlenky bitcoinu nemělo být dohledatelné. To chtějí na severu Evropy změnit. Uživatelé v Nizozemsku musejí na některých burzách krom ověření identity dokázat, že je jejich hardwarová peněženka opravdu jejich. To de facto vrací pokrokový bitcoin do klasické rovnice člověk a bankovní účet.

Zavařit kryptoměnové komunitě mohou vlády i přemrštěným zdaněním nebo tím, že zakážou převádět zisky z kryptoměn na bankovní účty, čímž by se Bitcoin ocitl v poloviční ilegalitě. Je k nevíře, že ve chvíli, kdy do moderního odvětví kryptoměn naskakují i společnosti jako MasterCard a Visa, se banky tváří, že je bitcoin nedůvěryhodný a nenabízejí ho například vedle akcií jako klasický investiční artikl. Okrádají tím jen samy sebe. A to i v Česku, které je ve světě považované za kryptoměnovou velmoc.

Zbytečná kritika ekologů

Bitcoin se dostává rovněž pod palbu ekologů, což je opět důsledkem zásadního nepochopení konceptu této kryptoměny. Že se těžbou (o tom, co je to těžba, jsme psali v prvním díle) bitcoinu spotřebovává obrovské množství elektrické energie, je bezesporu pravda. Elektrický proud ostatně pálí i banky a pokud se lidstvo nechce vrátit do jeskyní, musí přistoupit na fakt, že se svět bez elektřiny neobejde.

Bitcoin má ale ve skutečnosti k ekologii blíže, než se zdá. Těžaři se primárně kumulují tam, kde je levný proud. Mnozí ale využívají odpadní zbytkové energie, kterou by bez nich nebyl nikdo schopný využít.

Ekologická náročnost bitcoinové sítě se navíc neodvíjí od počtu uživatelů nebo transakcí, ale od počtu těžařů. Ten sice může pozvolna růst, ale určitě ne tak rychle, aby někdy dohnal počet držitelů bitcoinu (bankovní účet má přitom téměř každý).

V kontextu ekologie je ale tím nejdůležitějším argumentem fakt, že elektrická energie spálená při těžbě bitcoinu se nikam nevypařila. Ve skutečnosti sama energetická náročnost brání a kryje bitcoinovou síť jako takovou. Potenciálnímu útočníkovi, který by chtěl bitcoinový systém napadnout a přihrát si například nějaké kryptoměny, se absolutně nevyplatí pálit tolik elektrického proudu, aby proces těžby otočil. Jakákoliv změna v systému již provedených transakcí a vytěžených bitcoinů je tak prakticky nemožná. A to díky spálenému elektrickému proudu, který zdánlivě navždy zmizel.

Složitost argumentů a celého bitcoinu ale jasně ilustruje, že pokud má tento vynález přežít, budou jej muset jeho zastánci donekonečna vysvětlovat veřejnosti. Jedině tak se může bitcoin probít do mainstreamu, odolat útokům regulátorů a potenciálně se proměnit v opravdovou a svobodnou digitální měnu.

Dílů našeho kryptoseriálu vyšlo celkem šest. V první části jsme se věnovali základním principům bitcoinu, v druhém jsme vyvrátili největší mýty. V třetím díle jsme se zaměřili na cenu a hodnotu bitcoinu. Čtvrtý díl pak patřil odpovědi na otázku, zda je bitcoin stále labilní investice, nebo skutečná měna. V předposledním díle jsme psali o tom, jak by si měli uživatelé své kryptoměny chránit.

Do budoucna chystáme řadu dalších článků a rozhovorů s kryptoměnovou tematikou. Tento seriál plnil funkci informační osvěty, nikoli investiční rady.