Kterým zemím se během pandemie daří chránit životy i ekonomiku? Vede Tchaj-wan

Ve statistikách, které sestavil tým výzkumníků Our World in Data, se nepotvrdil předpoklad, že by země s nižším počtem zemřelých musely nutně zaznamenat větší ekonomický propad. Nejnižší škody na hospodářství s meziročním propadem do pěti procent naopak zaznamenaly většinou země, které se s pandemií dosud vypořádávaly dobře.

Ze statistik obecně nejlépe vyšly asijské státy: Malajsie, Indonésie, Jižní Korea nebo Singapur, k jehož úspěchu premiér Andrej Babiš nedávno přirovnával případ České republiky. Všem zemím ale ve zvládnutí pandemie vévodí Tchaj-wan. Denní přírůstek nových případů tam převýšil desítku naposledy 19. dubna. Od začátku srpna pak přibýval, vyjma prvního srpnového dne, žádný nebo jeden nově potvrzený případ nákazy.

Tento „premiant“ koronavirové pandemie přitom zaznamenal propad ekonomiky oproti stejnému období loňského roku pouze o 0,6 procenta, čímž ve statistice naprosto vyniká. Za celou dobu zemřelo na Tchaj-wanu s koronavirem pouhých sedm lidí. Právě tato země věnovala České republice pět automatizovaných linek na výrobu roušek a štítů.

V porovnání ekonomiky a lidí zemřelých kvůli koronaviru je na tom dobře také Jižní Korea, z evropských zemí pak Litva. Hospodářský pokles obou těchto zemí oproti druhému kvartálu minulého roku nepřesáhl čtyři procenta. Velmi dobře se podle Our World in Data s pandemií vypořádaly také Indonésie, Norsko a Finsko, Nigérie, Izrael či Japonsko. V lepším průměru se nacházejí třeba Dánsko, Bulharsko nebo Česká republika.

Zdraví a ekonomika nejsou v rozporu

Naopak země, které v posledních měsících zaznamenaly mnoho úmrtí na následky nemoci COVID-19, se často potýkají s poměrně dramatickým propadem HDP. Můžeme hovořit například o Velké Británii a Španělsku, kde je ekonomický pokles více než 20procentní. Dále se jedná o Spojené státy a překvapivě také o Švédsko, které zvolilo v boji s pandemií svou specifickou cestu.

Nutno ale podotknout, že švédské úřady v čele se státním epidemiologem Andersem Tegnellem opakovaně upozornily, že systém tamních dobrovolných opatření si neklade za cíl ochránit ekonomiku, nýbrž být dlouhodobě udržitelným pro občany. Což se zatím ukazuje jako funkční.

„Povšimněte si také, že země s podobnými propady HDP mají velice různou míru úmrtí,“ upozorňuje výzkumný tým. „Srovnejte například Spojené státy a Švédsko s Dánskem a Polskem. Všechny čtyři země zaznamenaly pokles okolo osmi či devíti procent. Množství úmrtí je ale diametrálně odlišné: Švédsko a USA mají pětkrát až desetkrát více zemřelých na milion obyvatel,“ podotýkají vědci.

Tým Our World in Data si uvědomuje, že jeho výzkum má limity, jelikož na obě zkoumané hodnoty působí vícero faktorů. Pandemie navíc ještě není u konce a statistika bere v úvahu pouze ekonomická data za druhý kvartál letošního roku. Zahrnuto bylo 38 zemí.

„Ale mezi zeměmi s dostupnými daty o HDP nevidíme žádný rozpor mezi ochranou ekonomiky a veřejného zdraví. Vztah mezi dopady pandemie na zdraví a ekonomiku je spíše opačný. Země, jimž se daří zachraňovat životy a s šířením nákazy se vypořádávají efektivně, by mohly volit také nejlepší ekonomické strategie,“ domnívá se tým.

Důvěra občanů ve vládu jako lék na COVID-19?

O úspěchu v boji s koronavirem nedávno promluvil tchajwanský velvyslanec ve francouzském senátu. Podle něj je základem úspěchu ostrova vzájemná důvěra občanů a vlády, stejně jako schopnost veřejné i soukromé sféry zůstat ve stavu pohotovosti. Velvyslanec François Wu dále úspěch připisuje zkušenosti s epidemií SARS v roce 2003.

Velvyslanec připomněl, že docházelo k důkladným prohlídkám pasažérů cestujících z čínského Wu-chanu téměř okamžitě potom, co se Tchajwanci o nákaze dověděli. Ostrov zřídil také centrum pro epidemii, které občany o koronaviru informuje a těší se velké důvěře veřejnosti.

„Máme také množství zkušených firem, které jsou schopné vyrábět velice kvalitní roušky. Je zde patrná úspěšná spolupráce mezi státní správou a soukromým sektorem v boji proti viru,“ doplnil diplomat François Wu.