Kubek: Spásný lék na covid s prokázanými účinky nemáme. Isoprinosine léčbu jen zmírní
Lék proti covidu není, i když někteří hovoří o opaku. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Za pár týdnů to bude rok, kdy se nový typ koronaviru objevil také v Česku. I přes pokroky medicíny to vypadá, že jsme na covid stále krátcí a virus je stále o krok před námi. Máme sice očkování, ale nemáme lék. Přitom někteří lékaři poukazují na možné kombinace medikamentů, které mají podle nich prokazatelné účinky v boji s covidem. Patří mezi ně především lék Isoprinosine. Jde skutečně o lék, který pomáhá, nebo jen placebo? Jak to vidí odborníci z řad epidemiologů a imunologů?
Léčba covidu podle vakcinologa a vedoucího lékaře Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiřího Berana existuje. S tímto tvrzením se ztotožňuje také slovenský lékař Peter Lipták. Ten dokonce uvedl na své facebookovém účtu konkrétní léčbu, kterou by podle něho měli lidem doporučovat praktičtí lékaři.
Jiří Beran i Peter Lipták zmiňují především lék Isoprinosine, který by podle nich mohl vést k eliminaci rozvoje nemoci COVID-19. Podle předsedy České lékařské komory Milana Kubka se ale nejedná o žádnou cílenou léčbu. „Lék se doporučuje u prvních příznaků onemocnění ke zmírnění průběhu. Ale zatím nevím o tom, že by účinky byly prokázané,“ říká.
Imunolog Václav Hořejší vysvětluje, že Isoprinosine je doporučen pouze pro léčbu jedné velmi vzácné formy zánětu mozku, kterou způsobuje virus spalniček. „Doposud nebyly provedeny žádné solidní klinické účinnosti na COVID-19. Je ale téměř jisté, že i pokud tento lék na covid nefunguje lépe než placebo, není potřeba se obávat nějakých nepříznivých účinků. Jako kontraindikace se uvádí dna, ledvinové poruchy, a možná i těhotenství a laktace. Opatrní by měli být také kardiaci,“ doplňuje Hořejší a dodává, že tento lék nepůsobí přímo na virus, ale jeho mechanismus působení je imunomodulační (potlačuje příznaky, pozn. red.).
Lék Isoprinosine je určen pouze pro léčbu vzácné formy zánětu mozku, kterou způsobuje virus spalniček. U covidu pomoci může, ale ověřené účinky nemáme
Možnou účinnost léku nevyvrací ani epidemioložka Kateřina Fabiánová. „V medicíně se občas opakuje situace, že léky původně určené pro určitá onemocnění se postupem času ukážou být účinné i u jiných nemocí. Vidíme to u infekčních i neinfekčních onemocnění,“ říká. Dodává, že Isporinosine má imunomodulační a antivirové účinky. Normalizuje nedostatečnou nebo porušenou buněčnou imunitu hostitele a lze předpokládat, že by mohl v nějaké formě působit i u jiných virových onemocnění.
Čtěte také
Antibiotika nejsou primárně určena na virová onemocnění, ale existují virostatika. Mohou nějak pomoci při léčbě covidu? Epidemioložka Kateřina Fabiánová zmiňuje, že jejich vývoj má oproti antibiotikům určité zpoždění dané historicky vývojem bakteriologie a teprve následně virologie.
„V současné době je k dispozici řada účinných virostatik. Problémem je, že některá z nich nemusí být pacienty dobře tolerována a při terapeutických dávkách mohou působit toxicky a způsobit vážné nežádoucí účinky. Nicméně lehčí průběhy běžných virových onemocnění jako jsou rýma, infekce horních cest dýchacích, lehčí formy chřipky atd. se léčí pouze symptomaticky, zejména analgetiky či antipyretiky,“ vysvětluje epidemioložka.
Doplňuje, že k terapii antibiotiky se u virových onemocnění přistupuje vždy individuálně, podle zdravotního stavu pacienta a podle závažnosti onemocnění, buď v rámci prevence, aby nedošlo k rozvoji očekávaných bakteriálních komplikací, nebo pokud při oslabení organismu virovou infekci dojde k rozvoji sekundární bakteriální infekce. To tedy platí i v případě nového typu koronaviru.
Antibiotika nemají u virové infekce žádný význam. Mohou pomoci jen, pokud dojde k takzvané sekundární bakteriální infekci
S tím souhlasí také Milan Kubek, který doporučuje léčbu stejnou jako v případě chřipky. „Nemocní by měli mít klid na lůžku, dostatečně pít, tlumit horečky, případě kašel. Žádná speciální léčba neexistuje. Pokud se ale objeví dušnost, je potřeba jet okamžitě do nemocnice. Stav pacienta se může rychle zhoršit,“ upozorňuje prezident České lékařské komory. Dodává, že antibiotika nemají u virové infekce žádný význam. Mohou pomoci jen tehdy, pokud dojde k takzvané sekundární infekci bakteriální. „To se může stát u pacientů s pneumonií, když na zápal plic nasedne infekce bakteriální. Ale v takovém případě se musí nejprve udělat kultivace a teprve poté lékař rozhodne o případném nasazení antibiotik,“ vysvětluje.
Podle Milana Kubka se zatím nejvíce osvědčilo používání rekonvalescentní plazmy od pacientů, kteří prodělali COVID-19 s těžkým průběhem. Doplňuje ale, že žádná konkrétní „spásná“ léčba není. Milan Kubek vidí jako jediné řešení očkování. „Je potřeba proočkovat alespoň sedm milionů lidí. A pokud se chceme vyhnout další podzimní epidemii, měli bychom to stihnout do září. Je ale potřeba naočkovat do té doby lidem dvě dávky, to je 14 milionů vpichů,“ vysvětluje. Imunolog Václav Hořejší ještě poukazuje na lék remdesivir, který se zpočátku zdál jako velmi nadějný. „Bohužel velké klinické studie následně větší efekt tohoto léku nepotvrdily,“ dodává Hořejší.
Jediný registrovaný lék na covid je remdesivir
Proč ministerstvo zdravotnictví nenechá ověřit léky, které někteří lékaři doporučují, jako například zmíněný lék Isoprinosine? Podle tiskové mluvčí resortu Barbory Peterové je jediným přípravkem, který byl dosud registrován na onemocnění COVID-19, lék remdesivir. „Co se týče přípravku Isoprinosine, klinická data o účinnosti tohoto přípravku proti onemocnění COVID-19 nejsou k dispozici. S tímto lékem dosud nebyly provedeny žádné klinické studie v indikaci COVID-19, proto nelze posoudit účinnost a bezpečnost takové léčby. Protože nebyly provedeny žádní klinické studie pro zjištění efektivity a bezpečnosti v případě onemocnění nového typu koronaviru, nelze dělat závěry o jeho účinnosti,“ vysvětluje Peterová.
Stejný postoj zaujímá také Státní ústav pro kontrolu léčiv. Možné využití léku Isoprinosine plyne z jeho farmakodynamických vlastností, v rámci kterých může dojít k posílení imunitní odpovědi. Jedná se však pouze o teoretické úvahy,“ doplňuje mluvčí Klára Brunclíková.
Barbora Peterová za ministerstvo zdravotnictví ještě dodává, že složitosti a rizika při vývoji nových protivirových léků jsou proti vakcínám výrazně odlišné. „V případě vývoje vakcíny se jedná o postupy dlouhodobě známé a ověřené z vývoje jiných vakcín a je tedy možné je označit za bezpečné. Přes maximální úsilí vědeckých týmů na celém světě bohužel nemáme a v brzké době nebudeme mít účinný lék proti koronaviru, který se nadále vyznačuje mimořádnou nakažlivostí a zákeřností,“ zmiňuje a stejně jako Milan Kubek věří, že jedinou efektivní a spolehlivou cestou je očkování. „V minulosti zavedení vakcinace pomohlo ke snížení či dokonce vymýcení řady nemocí – například pravých neštovic, dětské obrny či záškrtu a nelze tedy zpochybnit, že vakcíny jsou zodpovědné za záchranu miliónů lidských životů na celém světě. Očkování je právem označeno za nejvýznamnější vymoženost lidstva a medicíny novověku,“ uzavírá Peterová.
Čtěte také
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
