Vědci chtějí prozkoumat, zda bude běžný lék proti alergiím fungovat proti dlouhému covidu. Zdroj: Getty Images
Dlouhotrvající zdravotní komplikace po onemocnění COVID-19 trápí desítky milionů lidí a na spolehlivý lék se stále čeká. Vědci jsou ale možná na stopě účinnému přípravku, který by dokázal zmírnit symptomy dlouhého covidu. Podle nově zveřejněné studie je oním potenciálním zázračným lékem poněkud překvapivě normální pilulka proti alergii.
Takzvaný dlouhý covid je již druhým rokem postrachem všech, kteří se dokázali z nemoci COVID-19 vyléčit. Dlouhotrvající následky po infekci nesou mnoho podob – od neustálé únavy a bolesti hlavy po problémy s dýcháním. Některé příznaky se s „uzdravenou osobou“ mohou táhnout dlouhé měsíce a v současnosti na dlouhý covid neexistuje žádný spolehlivý lék. Vědci proto přezkoumávají všechny možnosti, které by je mohly nasměrovat k úspěšné léčbě koronavirových následků.
Velký PŘEHLED ke karanténám a izolacím: Jaká pravidla platí a kdy a jak se změní?
Ministerstvo zdravotnictví chystá další změny v karanténách a izolacích. Nově by se od soboty 19. února měla izolace prodloužit na sedm dnů a karantény po rizikovém kontaktu zrušit. Jaká pravidla tedy platí a co se jak a proč změní?
Nedávno zveřejněná případová studie vkládá naděje do poněkud překvapivého přípravku – běžného léku proti alergenům. Analýza se opírá o tvrzení dvou žen z Kalifornie, kterým se podařilo „téměř úplně zmírnit“ příznaky dlouhého covidu denním užíváním antihistaminik, které jsou dostupné v běžném pultovém prodeji. Ačkoliv bude potřeba dalších studií pro potvrzení, že se nejedná o placebo efekt, odborníci chtějí tuto formu léčby důkladněji zanalyzovat.
První případ, který popsali výzkumníci, se týká čtyřicetileté zdravotnice, která patřila mezi první americké pacientky s nemocí COVID-19. Nakazit se měla v lednu 2020, tedy na úplném začátku pandemie, kdy ještě nebyly po ruce žádné vakcíny ani protilátkové koktejly. Nejprve trpěla bolestí hlavy a silnou únavou, později u ní propukla vyrážka a bolesti na hrudi, horečky a silné pocení.
Ještě měsíce po uzdravení pociťovala část příznaků, v březnu téhož roku nahlásila také mozkovou mlhu. Zlom přišel teprve v červnu, kdy začala pravidelně brát antihistaminikum proti alergii na sýry. O zlepšení svého zdravotního stavu informovala svého lékaře, s nímž konzultovala další postup. Ten jí doporučil zkusit ještě hydroxyzin a upravil jí dávkování. Po více než devíti měsících s antihistaminiky se ženě podařilo zmírnit příznaky natolik, že „funguje na 90 procent předpandemické kondice“.
Druhá pacientka, učitelka středního věku, měla za sebou podobný příběh. Měsíc po nákaze koronavirem stále trpěla bolestmi kloubů, nespavostí, zrychleným tepem a potížemi se soustředěním. Následně začala užívat běžně dostupný difenhyframin, který jí poněkud mimoděk pomohl se zmíněním symptomů dlouhého covidu.
Nezačněte se ládovat léky, brzdí nadšení vědci
Nadále ovšem platí, že na jednoznačné závěry bude potřeba mnohem více důkazů než nadějný příběh dvou žen. Vědci proto upozorňují, že není rozhodně na místě se začít nadměrně ládovat léky proti alergenům, jak mají občas lidé ve zvyku, jakmile se doslechnou o „zázračných lécích“.
Respirátory odložíme v polovině března, potvrdilo ministerstvo. Ale ne všude
Respirátory bychom s výjimkou MHD mohli sundat v polovině března. Pro CNN Prima NEWS to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Podmínkou je podle něj příznivý vývoj epidemické situace.
V tomto případě by jim případné vedlejší účinky antihistaminik mohly uškodit, varují experti v odborném časopise Journal for Nurse Practitioners.
„Většina pacientů nám říká, že jim nikdo nedoporučil nic, co by jim pomohlo. Pokud si pacienti přejí vyzkoušet volně prodejná antihistaminika, vyzývám je, aby tak učinili pod lékařským dohledem,“ řekla zdravotní sestra Melissa Pintoová, která učí na Kalifornské univerzitě v Irvine.
Do léků proti alergenům ale vkládá určitou naději. Obecně jde o relativně bezpečné přípravky, které lze užívat na každodenní bázi, pokud se daný pacient neléčí z dalších nemocí. Nyní je podle Pintoové potřeba obě případy prověřit dalšími analýzami a studii, aby se potvrdila účinnost léků na příznaky dlouhého covidu.
Není to poprvé, co se pacienti uzdravili po užívání celé plejády různorodých léků. U valné části z nich se ale přímo účinnost přípravků na nemoc COVID-19 či následný dlouhý covid nepotvrdila.
„Možnost, že by snadno dostupný a volně prodejný lék mohl zmírnit některé následky dlouhého covidu, nicméně poskytuje naději přibližně 54 milionům lidí na celém světě,“ dodala na závěr Pintoová.
