kůrovec

Kůrovcová kalamita, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018, je za svým vrcholem a ustupuje. Na Moravě již odezněla a pod kontrolu ji lesníci dostávají i na Vysočině. K útlumu kůrovcové kalamity, která je největší v historii Česka, kromě intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opatření přispělo i letošní velmi chladné a deštivé jaro.

Češi si mnohdy na chladné a deštivé jaro stěžují. I v takovém počasí se však dá najít pozitivum – například fakt, že neprospívá kůrovcům. Lesníkům se tak blýská na příjemnější rok.

Ceny palivového dřeva klesly téměř o dvě třetiny. Kvůli kůrovcové kalamitě je dřeva nadbytek a s tím výrazně klesá i jeho cena. Pokud topíte dřevem a nakupujete přímo od Lesů ČR, zaplatíte teď za kubík 350 korun, dříve se přitom cena pohybovala okolo 800 až 900 korun.

Kůrovcová kalamita sužuje Českou republiku několik posledních let. Teprve letos se však naplno projevila do ceny palivového dříví. Jehličnaté meziročně zlevnilo o více než čtvrtinu, cenový pokles se projevil i u dubu, buku, habru nebo břízy. S nástupem podzimu se ale dá očekávat, že dřevo svůj cenový propad zastaví.

Jeden z největších zámeckých parků v Česku likviduje kůrovec. V areálu zámku Kynžvart na Chebsku už podle odborníků napadl prakticky všechny smrky a kácení je nevyhnutelné. Vytěžené stromy mají následně nahradit dřeviny, které jsou pro park původní a kůrovci odolají. Úplná obnova parku ale potrvá desítky let.

Senátem schválená lesní novela, která má usnadnit boj s kůrovcem, vejde v platnost v okamžiku, kdy ji podepíše prezident Miloš Zeman. Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman. Novela kromě jiného stanovuje pravidla pro příspěvky soukromým vlastníkům lesů na jejich obnovu. Jak si můžete o náhradu škody zažádat?

Minulý rok byl registrován megalomanský nárůst kůrovce, který devastoval lesy na Vysočině i v dalších částech České republiky. V posledních týdnech vzrostl výskyt tohoto škůdce v německých lesích, kde má velmi zničující dopad. Jen v roce 2018 kůrovec zničil okolo 40 milionů m³ evropských lesů. Ani vyhlídky na letošní rok i do let budoucích nejsou příznivé. Podle německých vědců je to způsobené i tím, že nemáme o kůrovci dostatečné znalosti.

Biolog a ředitel obecně prospěšné společnosti ENKI Jan Pokorný upozorňuje na rizika, která naší civilizaci hrozí kvůli hazardním způsobům nakládání s vodou a vegetací. Ve druhé části rozhovoru pro Primazpravy.cz vysvětluje, jak by na sucho měli zareagovat zemědělci nebo proč Šumava usychá a co je potřeba udělat pro její záchranu.

Hnutí švédské studentky Grety Thunberg Fridays for Future, u nás známé jako Středoškolská stávka za klima, si vybralo po zatím největší demonstraci 15. března oddechový čas. Studenti dali politikům čtrnáctidenní ultimátum, že nezačnou-li jednat a nedají-li jim záruku řešení klimatické krize, znovu půjdou do stávky. Velké cíle a „menší“ – nesvětový ekologický problém přitom vzniká kolem Šumavy a nikdo nejeví zájem.

Teprve vědecký důkaz nám dává možnost nezasahovat do chráněných horských oblastí, které byly napadeny kůrovcem.