Ruští obchodníci zamykají máslo do plastových krabiček s magnetickými zámky. Meziročně prudce zdražilo – o 26 procent. Tamní zákazníci pozorují vyšší cenovku například i u masa, mléčných výrobků nebo cibule. Mimořádně vysoká inflace je důsledkem ruské agrese na Ukrajině. Země se překlopila na válečnou ekonomiku a raketově vzrostly výdaje ve zbrojním průmyslu.
Zákazníci v ruských obchodech si musí zvykat na nevšední bezpečnostní opatření. Plastové krabičky opatřené zámkem se dříve používaly na luxusnější zboží, aby jej lidé neodcizili. Nyní se týkají už i másla, informoval web CNN. Rusové na sociálních sítích zveřejňují fotky, jak to v běžných prodejnách vypadá.
Due to significant shortages and price increases, some Russian grocery shops are now placing butter into anti-theft boxes. https://t.co/BE5Km69IAx pic.twitter.com/cEQ0RyIA15
— WarTranslated (Dmitri) (@wartranslated) October 28, 2024
Financial Times připomněl několik případů krádeží, ve kterých máslo hrálo hlavní roli. List popsal například záběry z Jekatěrinburgu zachycující, jak se dva maskovaní muži vloupali do obchodu – a zatímco jeden z nich vypáčil pokladnu a sebral peníze, druhý odešel s 20 kilogramy másla.
ČTĚTE TAKÉ: Fiala hájí vizi německých platů: Jinak skončíme jako v Agrofertu. Jste nemocný, opáčil Babiš
Web CNN se domnívá, že zdražování je důsledkem válečného konfliktu. Celková míra inflace v Rusku balancuje na hranici 10 procent, což není velké číslo, přesto je výrazně vyšší než odhadovala tamní centrální banka. Inflace je poháněna zejména rychlým růstem mezd.
Čtvrtka másla za 140 korun. Tolik bychom zaplatili v roce 1989 v přepočtu na dnešní mzdy
Ceny másla v současnosti astronomicky stoupají, jenže čtvrtka (250 gramů) je pořád mnohem levnější než před sametovou revolucí. „Za komunismu máslo určitě nepatřilo k levným potravinám,“ vzpomíná Petr Hlubek, který byl před rokem 1989 vedoucím obchodu s potravinami. V roce 1989 stála čtvrtka 10 korun, při přepočítání na dnešní průměrnou mzdu je to ale 140 korun. Stačí totiž porovnat hrubé průměrné měsíční mzdy. V roce 1989 to bylo 3 170 korun, nyní 44 943 korun (údaj za 1. pololetí 2024), platy se tedy za 35 let navýšily čtrnáctkrát. A přestože čtvrtka másla aktuálně stojí 65 až 75 korun, stále je o polovinu levnější než za socialismu. Agentura STEM ovšem v aktuálním průzkumu zjistila, že podle 31 procent občanů se před rokem 1989 žilo lépe než dnes.
Problém je i s nedostatkem pracovníků na trhu. „Průměrná továrna na výrobu másla by s radostí uspokojila poptávku a třeba rozjela provoz na tři směny. Ale nemají dostatek lidí, které by mohli zaměstnat. Nemůžete bojovat s inflací a zároveň vést válku,“ řekla Alexandra Prokopenková z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy mohou za růst cen i uvalené sankce. Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová upozornila na obtížné uskutečňování mezinárodních plateb. „Důsledkem je zhoršující se nabídka dováženého zboží na ruském trhu. Ta tlačí ceny vzhůru, takže vydatně přispívá k bezmála desetiprocentní inflaci, kterou nedokáže zkrotit ani momentálně 18procentní základní úroková sazba ruské centrální banky,“ uvedl Kovanda.
Vyšší úrokové sazby mohou za to, že běžní lidé nedosáhnou jednoduše na hypotéku. Ta totiž v praxi zdražila z osmi na asi 20 procent.
Putin vyzývá ke zkrocení inflace
Růst základních úrokových sazeb však znepokojuje hlavně velké podnikatele. Veřejně se ozval například šéf státního zbrojního komplexu Rostěch Sergej Čemezov. Ten v říjnu pronesl, že vysoké náklady na kapitál jsou faktorem, který omezuje schopnost prodávat zbraně do zahraničí.
Ruský prezident Vladimir Putin vyzval úředníky, aby centrální banka základní úrokovou sazbu ještě zvýšila, a to až na 21 procent. Výdaje na obranu, které dosahují astronomických 3,3 bilionu korun, se však v blízké době zřejmě snižovat nebudou.
PODÍVEJTE SE NA VIDEO: Azov tvrdě udeřil na skupinu Rusů. Okupantům padaly bomby přímo pod nohy, ukazují záběry
