Laboratoře jsou pilířem medicíny, ale čeká je finanční krize. Co to znamená pro pacienty?
Odběr krve v laboratořích Unilabs. Zdroj: CNN Prima NEWS
Laboratoře jsou často skrytým, ale zásadním pilířem zdravotnictví – jejich výsledky ovlivňují až 80 % rozhodnutí lékařů. Přesto nyní čelí stagnujícím úhradám od pojišťoven a rostoucím nákladům. „Pokud se systém nezmění, může to mít dopad na dostupnost a kvalitu péče,“ řekl v pořadu Nový den generální ředitel společnosti Unilabs Kamil Doležel.
„Řekl bych, že role laboratoří je klíčová – nejen z pohledu prevence, ale i každodenní medicíny,“ uvedl Kamil Doležel, generální ředitel společnosti Unilabs v rozhovoru. „Když se dnes podíváte na moderní medicínu, laboratorní diagnostika je nezbytnou součástí rozhodování lékaře o tom, jak bude dál pracovat s pacientem.“
Podle něj dokážou laboratoře z minimálního vzorku poskytnout lékařům klíčové informace. „I z malé kapky krve nebo vzorku z biopsie získáme důkazy, které pomáhají stanovit diagnózu a nasměrovat léčbu,“ dodal.
Prevence začíná dříve – ale peníze chybí
Ministerstvo zdravotnictví se snaží posílit prevenci a novelizuje vyhlášku o preventivních prohlídkách. Nově se například cholesterol a další parametry budou vyšetřovat už od 25 let. „Obecně se říká, že dvě třetiny rozhodnutí lékařů stojí na laboratorní diagnostice,“ potvrzuje Doležel. „Výsledky dávají lékaři první indicii, že se v těle něco děje, a ukazují mu směr, jaký má být další postup.“
Problémem je ale financování. „V systému je přes 500 miliard korun ročně. Laboratoře z toho tvoří čtyřprocentní podíl – a přitom jsou klíčové,“ upozorňuje. „Pokud pojišťovny a ministerstvo tvrdí, že prevence je klíčová a šetří náklady na léčbu, měly by tomu odpovídat i rozpočty. To se ale neděje.“
Systém je rigidní a dlouhodobě neudržitelný
Podle Doležela laboratoře narážejí na finanční limity. „Dnes máme hrazeno asi 85 % péče, zbytek musíme pokrývat sami. A pro rok 2026 se ještě chystají degresivní úhrady. Tyto dva směry se absolutně nepotkávají,“ varuje.
Současný model by se měl podle něj změnit tak, aby úhrady odpovídaly diagnóze a typu vyšetření. „U řady onemocnění se dá přesně predikovat, jak často má pacient podstoupit testy. Od toho se dá odvodit i financování. Dnes to takto nastavené není,“ říká.
Dopad na pacienty: méně vyšetření, horší dostupnost
Pokud se financování nezmění, mohou to nejvíce pocítit pacienti. „Laboratoře dříve či později nebudou schopné provádět stejný rozsah vyšetření za současné ceny,“ upozorňuje Doležel. „To se projeví na dostupnosti i kvalitě péče.“
Digitalizace a umělá inteligence jako budoucnost
Laboratoře však nezůstávají pozadu v modernizaci. „Od nového roku zavádíme elektronické žádanky, což celý proces zrychlí a propojí s elektronickou zdravotní kartou pacienta,“ říká Doležel.
Velký potenciál vidí i v technologiích budoucnosti: „Umělá inteligence nám do budoucna pomůže v řadě diagnostických postupů, kde není nutná manuální práce laboranta,“ dodává.
Laboratoře jsou páteří zdravotnictví – bez nich by moderní medicína nefungovala. Přesto čelí finančním problémům, které mohou ohrozit péči o pacienty. Celý rozhovor s Kamilem Doleželem i další zajímavé otázky, které pokládali diváci, najdete ve videu.
