Landovský: Sestřelení ruských dronů je dobrá zpráva. Zkoušejí nás, tak buďme silní
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Polský prezident označil sestřelení dronů za „bezprecedentní okamžik“.
Článek 4 NATO byl aktivován. Co to znamená pro Polsko a spojence?
Proč Rusko testuje protivzdušnou obranu NATO? Jaká je jeho strategie?
Je aktivace článku 5 NATO reálná? Jaká je aktuální situace?
Jak se staví Bělorusko k incidentu a lze mu věřit?
Sestřelení ruských dronů, které pronikly na polské území, je skvělým znamením posunu Severoatlantické aliance (NATO) k efektivní obraně. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. Podle jeho mínění podobné situace s Rusy zažíval už v době, kdy byl ve funkci ambasadora, a nejde tak o nic nového. Nepočítá, že by v nadcházejících dnech mělo dojít k eskalaci mezi Ruskem a státy NATO.
Polský prezident Karol Nawrocki v návaznosti na sestřelení ruských dronů na svém území pronesl, že jde o „bezprecedentní okamžik v historii NATO a moderního Polska“. Řekl byste, že má pravdu? Nastává vážná situace?
Je to situace, kterou už důvěrně známe. Domnívám se, že to zdaleka není první přelet dronů s nějakým záměrem otestovat protivzdušnou obranu Aliance, ergo Polska. V takových situacích jsem byl už během svého působení v NATO. Co je na té situaci nové, je, že došlo k sestřelení těch dronů a k poškození nějakých budov. To je věc, která zejména v Polsku, kde národní shoda na tom, že Rusko je velkou hrozbou, skutečně panuje, přináší pro politiku velice těžké otázky, jak chránit polské občany a jak dobře odpovědět na ruské testování protivzdušné obrany, aby ustalo.
ČTĚTE TAKÉ: Chce se mi zvracet, napsal Zdechovský Konečné. Drony nad Polskem podle ní nemusely být ruské
Nawrocki zároveň oznámil aplikaci článku 4 smlouvy NATO. Jak byste tento bod vysvětlil?
Jsou to konzultace, na které má každý člen Aliance právo v případě, že je jeho bezpečnost ohrožena. Jednání je svoláno na žádost napadeného státu nebo státu, který řeší nějaký problém s hybridními útoky. Tento stát nabrífuje ostatní spojence, co je vlastně povahou toho ohrožení. Ti mohou projevit svoji solidaritu s napadeným tím, že třeba poskytnou nějaké prostředky, například v tomto případě na protivzdušnou obranu. Mnoho prostředků spojenců působí na polském území i při ochraně Řešova, což je logistické centrum pomoci Ukrajině. Nebo se společně domluví – a to je také velice důležité – na jednotné reakci Aliance na ten konkrétní útok, problém nebo otestování alianční odolnosti. Tam je vždycky důležité mít společnou rétoriku a já se nedomnívám, že v příštích dnech dojde k nějaké závažné eskalaci. Ale zároveň je třeba Rusku ukázat, že takové testování společné obrany má své konsekvence. Otázka je, jak to udělat mimo rétoriku slov, a co vlastně udělat. Podle mě polský krok při sestřelování dronů je skvělým znamením, že se Aliance stále více posouvá k efektivní obraně, protože jestli si to pamatujete správně, tak dříve nedošlo k sestřelování dronů ze strany napadených zemí.
Čtěte také
Narážíte například na situaci asi dva roky zpátky, když na území Polska dopadla zasažená střela?
Takových dopadů bylo několik, ale to, o čem mluvíte, byla asi ruská střela s plochou dráhou Ch-101, která je schopná nést jadernou hlavici, ale kterou protivzdušná obrana tehdy vůbec nezachytila a dopadla někam doprostřed polského území. To byl velký budíček, protože je pravdou, že v oblasti ochrany proti dronům, balistickým raketám a obecně obrany vzdušného prostoru máme veliké mezery. To se týká všech spojenců. Nejlepší odpovědí na ruské útoky je briskně a perfektně fungující protivzdušná obrana, která dokáže prostředek rychle identifikovat, ale také zneškodnit takovým způsobem, aby neohrožoval život a zdraví občanů v napadené zemi. V tomto případě v Polsku.
Částečně to zmiňujete, ale přesto se ještě doptám. Aktivace článku 5 smlouvy NATO, tedy kolektivní obrana a to, že útok na jednoho člena Aliance je považován za útok na všechny spojence, je v tuto chvíli stále asi daleko, že?
Je velmi daleko. Vůbec bych neděsil občany na základě dalšího incidentu v řadě, jehož úkolem není invaze Ruska do Polska. To snad každý vidí. Nebudeme strašit, že je válka na horizontu, protože zatím není. Je to věc, kterou dobře známe a je strašně důležité, abychom se neustále zlepšovali, aby docházelo k rychlejším a bezpečnějším sestřelům zařízení, kterými bude Rusko dále testovat protivzdušnou obranu NATO a nabírat spoustu dat o tom, jak rychle reagují jednotlivé stíhací pluky, jak reaguje radarový systém, co se sejde za orgány uvnitř státu či jak zareaguje Aliance v rovině solidarity s napadeným státem. To nekončí dneškem. Všechno tohle se dá měřit a Rusko strašně zajímá, jak jsme v tom dobří. Tak buďme dobří.
Hovoříte podobně jako vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který ve vysílání CNN Prima NEWS zmínil, že „útoky se mohou opakovat a Rusko teď testuje právě odpověď Evropy“. Zároveň ještě Bělorusové oznámili, že prý Poláky na letící drony upozornili, že prý šlo o nechtěný incident a dokonce tvrdí, že některé z dronů údajně sami sestřelili. S ohledem na to, že polsko-běloruské vztahy jsou nyní asi nejhorší za poslední dobu i kvůli situaci na hranicím, a že Minsk je spojencem Moskvy, lze podle vás v tomto Bělorusům věřit?
Bělorusko je skutečně vazalským státem. Nemá vlastní vůli v těchto věcech a zatím v této chvíli následuje politiku Moskvy. Ta vede k tomu, že každý takový útok je z jejich strany třeba především hodnověrně popřít. To spojuje ty, jak se dnes moderně říká, „hybridní útoky“. Ony to jsou ve skutečnosti vraždy, vyhazování munice i s lidmi do povětří jako běžné akty násilí. Patří sem i kybernetické útoky. Ten, kdo je dělá, se k nim nikdy nepřiznává. To je sjednocující prvek a samozřejmě, že nepřiznat se znamená i nějaké alibi. To Bělorusko v tuto chvíli (Rusku) rádo udělá. Nemyslím si, že by tím sledovalo nějakou jinou linku. Bělorusko je prostě závislé na Rusku bezpečnostně i ekonomicky, na svém území přijalo možnost hostit ruské jaderné zbraně. Nemám pochyby, že je to umně zahraná hra a žijeme ve světě, kde se v mezinárodních vztazích permanentně lže a používá se síla. Asi je zbytečné být ten, kdo nedělá vůbec nic, je slabý a mluví pravdu.
PODÍVEJTE SE: Lipavský: Bezohledná válka Moskvy ohrožuje i nás. Putin nepřestane, dokud ho nezastavíme
Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
