Eva tropí hlouposti, Kristián nebo Hotel Modrá hvězda. To je jen krátký výčet dnes již legendárních filmů, ve kterých si zahrála Nataša Gollová. Právě kvůli jejím krásným očím, ztřeštěnosti, rychlé mluvě a hlavně velkému komediálnímu talentu si získala srdce mnoha fanoušků. Osud se s ní ale moc nemazlil. Kvůli lásce nakonec přišla o všechno.
Budoucí filmová hvězda se narodila 27. února 1912 v Brně jako Nataša Hodáčová. Pseudonym Gollová si zvolila podle příjmení svého dědečka. Vzhledem k tomu, že Nataša milovala tanec, cestovala s taneční skupinou po světě. Nějaký čas strávila i ve Francii.
Gollová se poprvé ve filmu objevila už v roce 1932. Její kariéra se ve velkém rozjela zejména před druhou světovou válkou. Popularita herečky prudce stoupala. Během roku 1939 si zahrála v osmi filmech. Mezi nimi byly kultovní filmy jako Kristián nebo Eva tropí hlouposti. „Hrála jsem předtím menší roli v jeho (Martina Friče) Kristiánovi a obsadil mě i do filmu Eva tropí hlouposti, kde měla původně hrát jiná herečka. Frič mi ale důvěřoval a prosadil svoje,“ vzpomínala herečka podle knihy Aleše Cibulky.
Osudný vztah s Ostravákem
Nataša na rozdíl od některých svých kolegyň nebyla známá milostnými avantýrami a skandály. Měla vztah s básníkem Tristanem Tsarou, později s hercem Františkem Vnoučkem. Ten dokonce měl být nepřiznaný homosexuál. „Měl jeden velký nešvar – rád pil. A Nataša tohle nesnášela. Bylo vidět, že Nataša tím vztahem velmi trpěla. Vím, že se s ním chtěla rozejít, ale pořád ne a ne do toho bouchnout. A pak to najednou ze dne na den bylo. A navíc se do ní zamiloval ten Söhnel, takový sekáč,“ vzpomínal herec Svatopluk Beneš.
Muž, o kterém se Beneš zmiňoval, byl Wilhelm Söhnel, ostravský Němec, který v době Protektorátu Čechy a Morava dohlížel na českou kinematografii. Právě vztah s ním se pro Gollovou stal osudným. „Do jisté míry se mu podařilo udržet český film nad vodou. Můžete mi sice namítnout, že tím sledoval i jiné cíle, především aby si uhájil funkci, která ho ochraňovala před odvelením na frontu, ale já se přesvědčil o jeho shovívavém poměru k českému národu. Z těchto důvodů nebyl po válce vyhoštěn z republiky,“ vysvětlil Beneš.
Láska jí zničila kariéru
„Gollová byla nesmírně čestný člověk, jenže se zamilovala do Němce,“ pokračoval režisér Otakar Vávra s tím, že Söhnel byl „nejslušnější z těch, co tady byli“.
Protože byla Gollová viněna z toho, že její společenský styk s okupanty byl větší, než bylo potřeba, rozhodla se na sklonku války nastoupit jako dobrovolnice do terezínského ghetta. „Ona vědomě podstoupila tohle nebezpečí, ten trest za to, že se zamilovala do Söhnela. Ona ho ale skutečně milovala, to můžu potvrdit. Nejhorší je, že se nakonec zjistilo, že Söhnel byl anglický špion. Takže to všechno vůbec nemusela dělat,“ dodal Vávra.
Gollová se v Terezíně nakazila tyfem a málem zemřela. Navíc byla po válce stejně nařknuta z kolaborace. Herečku vyhodili z Vinohradského divadla a filmový svět se pro ni také z velké části uzavřel. Za její větší filmový návrat můžeme považovat roli Sirael ve snímcích Císařův pekař – Pekařův Císař (1951) nebo Drahé tety a já (1974). Fanoušci ji mohli stále vídat na divadelních prknech. Nicméně doba, kdy šla z filmu do filmu, byla pryč.
V roce 1947 se provdala za divadelního režiséra Karla Konstantina, který zemřel o 15 let později. Jeho smrt, zdravotní problémy i samota nakonec vedly k tomu, že Gollová začala hledat útěchu v alkoholu.
„Nataša měla naproti svému domu ve Štěpánské takovou hroznou kořalnu. Co vám mám povídat, taxikáři tam byli šlechtici. Tam ona často pobývala. Ona dobře věděla, že to o ní víme a že nám to vadí. Nám ale bylo jasné, že s tím nepřestane. Od jejích lékařů jsme věděli, že je to marné. Už se to nedalo napravit,“ zavzpomínal Beneš.
Protože se zdravotní stav herečky stále zhoršoval, zbytek života strávila v domově důchodců. Zde také Gollová 29. října 1988 zemřela. Bylo jí 76 let.
