Onemocněli jste covidem a máte následky i týdny po uzdravení? V podobné situace se ocitlo mnoho lidí, ale jen někteří mají nárok na léčebný pobyt v lázních hrazený pojišťovnou. Svaz léčebných lázní nyní usiluje o to, aby jej mohli absolvovat všichni, kteří prodělali těžší průběh onemocnění COVID-19, upozorňuje jeho prezident Eduarda Bláha.
V současnosti nemají nárok na lázně všichni pacienti s trvalými následky po covidu. Proč tomu tak je a co musí splňovat, aby mohli absolvovat lázeňský pobyt hrazený pojišťovnou?
Dnes mohou lidé po covidu jet do lázní na pobyt hrazený z pojištění jen tehdy, pokud prodělali komplikovaný zánět plic a léčili se s ním v nemocnici. Lázeňský pobyt musí absolvovat nejdéle do čtyř měsíců od hospitalizace. Problém ale je, že někteří lidé sice zažili vážný průběh covidu včetně zánětu plic, ale léčili se doma. A přestože trpí takzvaným postcovidovým syndromem, na lázně nárok nemají.
MUDr. Eduard Bláha je generální ředitel lázeňského holdingu Jáchymov a Luhačovice, akcionář sítě ambulancí Mediclinic a prezident Svazu léčebných lázní ČR.
Svaz lázní ČR nyní usiluje o to, aby na hrazený lázeňský pobyt dosáhlo více pacientů s tímto syndromem. Co by se podle vás mělo změnit?
Snažíme se, aby se čtyřměsíční lhůta prodloužila na rok, protože se ukazuje, že obtíže u mnoha lidí přetrvávají déle. Jde nám především o to, aby se do lázní dostali všichni, kteří prodělali covid a mají následky. Ty ale nemusí spočívat pouze v postižení dýchacího systému, což je v současné době podmínkou. Proto je potřeba umožnit lidem také léčbu v jiných lázních než těch, které se zaměřují pouze na léčení dýchacích cest. Problém byl také v zákazu možnosti návštěvy lázní samoplátcům. Takže donedávna nemohli lidé využít lázeňských pobytů ani na své vlastní náklady, když už se tedy nevešli do pravidel stanovených pojišťovnou.
V současné době jsou pravidla nastavena tak, že pokud pacient zvládl léčbu doma, přestože měl komplikovaný průběh COVID-19, na lázně nedosáhne, protože neležel v nemocnici?
Spíše bych to upřesnil tak, že nebyli vyšetření a zánět plic u nich nebyl popsán, i když pravděpodobně proběhl. Návrh na lázně by se ale jistě dal napsat, jenže lékaře ani pacienta to v mnoha případech bez osvěty nenapadne, protože se daná položka v indikačním seznamu nejmenuje postcovidový syndrom.
Jaká kritéria by podle vás měl pacient po covidu splňovat, aby měl nárok na lázně?
Podmínkou je, že se musí jednat o již zmíněný postcovidový syndrom, to znamená o prokázanou souvislost mezi prodělaným covidem a následnými obtížemi poměrně širokého spektra – kardiologickými, dýchacími, pohybovými, únavou, psychickými atd. Zásadní je, aby se prodloužila ona lhůta a pravidla dovolila pacienta poslat do takových lázní, které léčí jeho převažující obtíže. Dnes jde jen o lhůtu čtyř měsíců, což už vyřazuje všechny loňské nemocné, a problém se zužuje jen na plíce. Jak je ale nemoc s námi déle, ukazuje se, co všechno následně pacienty trápí a je toho celkem mnoho.
Jaké další problémy pacienti po covidu nejčastěji mají kromě těch dýchacích obtíží? A týká se to pouze lidí, kteří měli těžší průběh nemoci, nebo i těch s lehčím průběhem?
Obtíže se objevují hlavně u pacientů s těžším průběhem, ale není to podmínkou následného syndromu. Do něj patří většinou únava, dušnost, bolesti kloubů atd.
Pokud by pojišťovny proplácely lázně více covidovým pacientům, nehrozilo by to potom přetížení lázní? Přece jen jsou tu ještě lidé, kteří mají problémy i bez covidu a provoz lázní byl v určitou dobu omezený.
To rozhodně ne. Počty zásadně nevzrostou a pokud očkování zabere, nepůjde o trvalý přísun pacientů. Zastavení operací způsobilo výpadek následné rehabilitace a než se tito pacienti a také cizinci do lázní vrátí, zájem o postcovidovou léčbu opadne.
