Ledek a jeho specifika a účinky
Dusičnan amonný, tedy látka známá jako ledek, která s největší pravděpodobností vybuchla v přístavním skladu v libanonském Bejrútu, je prý sama o sobě nehořlavá. Pro CNN Prima NEWS to uvedl člen Ústavu anorganické chemie Akademie věd České republiky Jan Havlík. Na následky úterní exploze zahynulo nejméně sto lidí a další čtyři tisíce jich bylo zraněno.
Dusičnan amonný, známý jako ledek Zdroj: Profimedia.cz
Dusičnan amonný, známý jako ledek Zdroj: Profimedia.cz
„Ledek ale hoření podporuje, protože obsahuje velké množství kyslíku a dusíku. V kombinaci s organickými látkami, například naftou, olejem nebo pilinami, může začít prudce hořet. A v okamžiku, kdy je ledku velké množství, jako desítky tun v Bejrútu, přechází požár samovolně do výbuchu,“ vysvětlil Havlík.
Jednalo se o vzácnou událost
Látka se mimo jiné běžně používá v hnojivech, pro dezinfekci vody a v pyrotechnice. Podle Havlíka může být ledek, který prý sám o sobě velice těžko exploduje, nebezpečný třeba ve chvíli, kdy je špatně skladován. „Jedná se o špatné podmínky nebo promíchání s různými nečistotami. Riziko hrozí také, pokud se vedle něj nachází pyrotechnika nebo jiná výbušnina. K explozi ale ledek potřebu podnět z okolí,“ popsal člen Akademie věd.
Podle Havlíka nevznikají po explozi životu nebezpečné látky, které by mohly v Libanonu dlouhodobě přetrvávat. Nebezpečnější jsou prý rozprášené sutiny okolních budov. Člen Ústavu anorganické chemie v rozhovoru také uvedl, že na to, v jakém množství se s ledkem celosvětově manipuluje, se v Bejrútu jednalo o velmi vzácnou událost.
V České republice platí pro uchovávání dusičnanu amonného přísné bezpečnostní předpisy. „Ledek musí být skladován v suchých prostorech, kdy nedojde k jeho navlhnutí. Musí být také v jednotlivých pytlích nebo na hromadě o maximální výšce šest metrů,“ dodal Havlík a podotkl, že je otázkou, jak se starší zásoby skladují v zemědělských družstvech, kde mohou být horší podmínky.
