Pokud by senioři šli do důchodu v 68 letech, zbyde jim pouze dvanáct let na užití penze, než budou odkázáni na pomoc druhých. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl primář geriatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Tomáš Richter. Ten přiblížil, jak se tělo v procesu stárnutí mění.
„V lidském životě je několik mezních období, která jsou spojena s věkem. Když pominu dětský a adolescentní věk, tak prvním zlomem je 40 let. Dnes si nikdo při délce dožití asi neuvědomí, že člověk je geneticky naprogramován k životu do 40 let. To, co žijeme navíc, je ohromným bonusem, který byl způsoben rozvojem vědy a společnosti,“ připomněl Richter.
Pokud se člověk podle lékaře do 40 let k tělu nechová dobře – nedochází na preventivní prohlídky a pije například ve velké míře alkohol – tak mu do tohoto věku nic není: „Po čtyřicítce se vše ale začne rychle měnit.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: GLOSA: Je mi 30 a nechci jít do důchodu v téměř sedmdesáti letech. Vláda je mimo
Dalším zlomovým věkem je 48 let. „V té době přestáváme vidět na blízko, u žen nastupuje menopauza a u mužů adropauza. Mezi 50. a 60. rokem zase dochází k výraznému poklesu fyzických schopností, stejně jako těch psychických. Zejména 60letý člověk přestává stíhat. Co mu před 20 lety trvalo pár hodin mu může trvat i několik dní. Tělo je opotřebované,“ pokračoval.
V 68 letech by podle návrhu vlády mohli senioři v budoucnosti odcházet do důchodu. Jenže podle Richtera by tak lidem zůstalo pouze dvanáct let, během kterých by si penzi mohli užit. V 80 letech totiž přichází poslední zásadní milník. „Rapidně začne klesat funkčnost organismu a člověk je odkázán na pomoc druhých,“ dodal.
Jágr je světlou výjimkou
Hostem vysílání byl také bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, který společně s Richterem navrhovanou věkovou hranici pro důchod kritizoval.
„Jednoduché řešení ale není, jinak by už bylo na stole. Nemělo by to být o snaze naplnit státní kasu, ale dělat realistická rozhodnutí. Ačkoliv je do budoucna nutné věk odchodu do důchodu trochu prodloužit, měl by být selektivní: podle profesí nebo by se to mělo udělat víceméně dobrovolně. Mohou to být částečné úvazky pro učitele nebo lékaře v některých praxích. Jejich zkušenosti hrají velkou roli. Když ale budeme chtít, aby v 68 letech neurochirurg ještě operoval, tak to bude problém,“ podotkl Prymula.
„Setkávám se s lidmi, kteří jsou v 75 letech v plné psychické pohodě a mohou zastávat jisté funkce. Stejně tak jsou ale někteří šedesátníci, kteří na tom nejsou nejlépe. U profesí si například nedokážu představit foukače skla, kteří budou pracovat do 68 let. Stejně tak se podívejme na sportovce. Tam je jasně vidět, kdy jde výkonnost dramaticky dolů. Jaromír Jágr je nepochybně světlou výjimkou, ale i on ztrácí rychlost,“ dodal.
